English
Kdo by mezi vámi chtěl být první, ať je vaším otrokem. Právě tak Syn člověka nepřišel, aby se mu sloužilo, ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za mnohé. (Matouš 20:27–28)
Chcete dostávat Slovo na den e-mailem? Přihlašte se zde.

Co Bůh spojil …

Rodina je ustanovená Bohem

Genesis
2:24

Manželství a rodina je základ pro
společnost

Genesis
1:27-28

Genesis
17:16

7 Také toto jim klaď na srdce, ať jsou bez úhony. 8 Kdo
se nestará o své blízké a zvláště o vlastní rodinu, zapřel víru a je horší
než nevěřící.

1
Timoteovi 5:7-8

3 Ve
dne i v noci děkuji Bohu, jemuž sloužím s čistým svědomím tak jako
naši předkové, když na tebe vzpomínám ve svých modlitbách. 4 Nemohu
zapomenout na tvé slzy; toužím tě znovu vidět a být naplněn radostí. 5 Vzpomínám
na upřímnou víru, kterou měla už tvá babička Lois, tvá matka Euniké a kterou,
jak jsem přesvědčen, máš i ty.

2 Timoteovi
1:3-5

21 Z úcty k Bohu se poddávejte jedni
druhým. 22 Ženy, poddávejte se svým mužům jako Pánu. 23 Muž
je hlavou své ženy, jako je Kristus hlavou církve – ona je jeho tělem a on
jejím ochráncem. 24 Jako se tedy církev poddává Kristu, tak ať
se i manželky vždy poddávají svým mužům. 25 Muži, milujte své
ženy, tak jako Kristus miloval církev. On vydal sám sebe za ni, 26 aby
ji posvětil očistnou koupelí svého slova, 27 aby ji před sebou
postavil jako slavnou církev bez jakékoli poskvrny a vrásky, aby byla svatá a
bez úhony. 28 Stejně tak musí muži milovat své ženy jako svá
vlastní těla. Kdo miluje svou ženu, miluje sám sebe. 29 Nikdo
nikdy neměl své vlastní tělo v nenávisti, ale každý je živí a opatruje,
tak jako Pán svou církev. 30 Jsme přece údy jeho těla,
z jeho masa, z jeho kostí. 31 „Proto muž opouští
otce i matku – aby přilnul ke své manželce, aby se ti dva stali jedním
tělem.“
32 Toto je veliké tajemství; já však mluvím o
Kristu a o církvi. 33 Ať ovšem každý jednotlivý z vás
miluje svou manželku jako sám sebe. A žena ať má svého manžela v úctě. 6 Děti, poslouchejte své rodiče
v Pánu – tak je to správné. 2 „Ctisvého otce i matku,“ to je první
přikázání se zaslíbením: 3 „aby se ti vedlo dobře a abys žil
dlouho na zemi.“
4 Vy,
otcové, nepopouzejte své děti k hněvu, ale vychovávejte je v kázni
a v Pánově učení.

Efeským
5:21-6:24

Boží děti – Rodina je metaforou pro Boží království

Pohleďte, jakou láskou nás
Otec zahrnul: smíme se nazývat Božími dětmi!aProto nás svět nezná, že nepoznal jeho. 2 Milovaní,
teď jsme Boží děti, ale ještě se neukázalo, co budeme. Víme však, že až se
ukáže, budeme podobní jemu, neboť ho uvidíme tak, jak je. 3 Každý,
kdo k němu upíná tuto naději, usiluje být čistý, jako je čistý on. 4 Každý,
kdo páchá hřích, páchá zločin, vždyť hřích je zločin! 5 Víte,
že on se ukázal, aby naše hříchy sňal, a v něm žádný hřích není. 6 Kdo
v něm zůstává, tedy nehřeší, ale kdo hřeší, ten ho neviděl ani nepoznal. 7 Nenechte
se nikým oklamat, drazí. Kdo žije spravedlivě, je spravedlivý, jako je
spravedlivý on. 8 Kdo páchá hřích, je z ďábla, neboť ďábel
od počátku hřeší. Proto se ukázal Boží Syn, aby zrušil skutky ďábla. 9 Kdo
se narodil z Boha, nepáchá hřích, neboť v něm zůstává Boží símě;
nemůže hřešit, protože se narodil z Boha. 10 Podle toho se
poznají děti Boží a děti ďábla: kdo nežije spravedlivě a nemiluje svého
bratra, není z Boha.

1 Jana
3:1-10

Děti světla

5 Jakožto milované děti se řiďte Božím příkladem 2 a
žijte v lásce, tak jako Kristus miloval nás a vydal sám sebe za nás jako
dar a oběť příjemně vonící Bohu. 3 Smilstvo, veškerá nečistota
a chamtivost ať mezi vámi nejsou ani zmiňovány, jak se sluší na svaté. 4 Stejně
tak není namístě sprostota, hloupé řeči a dvojsmyslné narážky, ale raději
díkůčinění. 5 Víte přece, že žádný smilník ani nečistý nebo
chamtivý člověk (což je modlář) nemá dědictví v Kristově a Božím
království.

6 Nikoho nenechte, aby vás klamal prázdnými řečmi,
neboť kvůli těmto věcem přichází na neposlušné lidi Boží hněv. 7 Nemějte
s takovými nic společného. 8 Kdysi jste byli tmou, ale teď
jste v Pánu světlem. Žijte jako děti světla, 9 neboť ovoce
Ducha spočívá vždy v dobrotě, spravedlnosti a pravdě. 10 Rozlišujte,
co se líbí Pánu; 11 neúčastněte se neplodných skutků tmy, ale
raději je odhalujte. 12 Vždyť o tom, čeho se potají dopouštějí,
je hanba i jen mluvit. 13 Vše, co je vystaveno světlu, vychází
najevo a vše ozářené světlem září. 14 Proto se říká:

„Probuď se, ty, kdo spíš,

vstaň z mrtvých

a zazáří ti Kristus!“

15 Pečlivě dbejte na to, jak žijete: nechovejte se
jako hlupáci, ale jako moudří lidé. 16 Využívejte svěřený čas,
protože doba je zlá. 17 Nežijte v nevědomosti, rozumějte Pánově
vůli. 18 Neopíjejte se vínem (což vede k prostopášnosti),
ale nechávejte se naplnit Duchem. 19 Promlouvejte k sobě
navzájem v žalmech, chvalozpěvech a duchovních písních; svým srdcem
zpívejte a hrajte Pánu. 20 Vždycky za všechno děkujte Bohu a
Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.

Efeským 5:1-20

1Když Ježíš dokončil tuto řeč, odešel z Galileje a
přišel do judského kraje za Jordánem. 2Šly za ním veliké zástupy
a on je tam uzdravil.

3Tehdy za ním přišli farizeové a pokoušeli ho: „Smí
člověk z jakéhokoli důvodu zapudit manželku?“ 4Odpověděl jim:
„Copak jste nečetli, že Stvořitel je od počátku ‚učinil jako muže a ženua
5a řekl: ‚Proto muž opustí otce i matku, přilne ke své manželce a
ti dva budou jedno tělo‘b
? 6A tak už nejsou dva, ale
jedno tělo. Co Bůh spojil, člověče nerozděluj.“

7Namítli mu: „Proč tedy Mojžíš přikázal, že zapuzená
manželka má dostat potvrzení o rozvodu?“c 8Odpověděl
jim: „Mojžíš vám povolil rozvod kvůli tvrdosti vašeho srdce, ale od počátku to
tak nebylo. 9Proto vám říkám, že kdo by se rozvedl s manželkou
z jiného důvodu než kvůli smilstvu a vzal si jinou, cizoloží; také ten,
kdo si vezme rozvedenou, cizoloží.“

10Jeho učedníci mu řekli: „Je-li to mezi mužem a ženou
takové, je lepší se neženit!“ 11Odpověděl jim: „Ne všichni přijímají
toto slovo, ale jen ti, kterým je to dáno. 12Jsou eunuchové, kteří
se tak narodili z lůna matky, jsou eunuchové, kteří se jimi stali lidským
přičiněním, a jsou eunuchové, kteří se jimi sami stali pro nebeské království.
Kdo to může přijmout, ať to přijme.“

Matouš
19:1-12

11 Vírou také Sára obdržela
moc k početí potomka a ve svém pokročilém věku porodila, přesvědčena o věrnosti
Toho, který dal zaslíbení. 12 A tak z jednoho už nemohoucího muže vzešlo
bezpočet potomků, jako je hvězd na nebi a písku na mořském břehu. 13 Tito
všichni zemřeli ve víře, aniž dosáhli zaslíbení. Jen je zdálky zahlédli, věřili
jim, vítali je a vyznávali, že jsou na zemi cizinci a přistěhovalci. 14 Ti, kdo
takto mluví, dávají najevo, že touží po vlasti. 15 Kdyby měli na mysli tu,
kterou opustili, měli přece dost času k návratu. 16 Oni však toužili po lepší
vlasti – po té nebeské. Sám Bůh se proto nestydí nazývat se jejich Bohem, neboť
jim připravil město.

17 Vírou Abraham ve své
zkoušce obětoval Izáka. Ten, který přijal zaslíbení, obětoval svého jediného
syna, 18 o němž bylo řečeno: „Tvé símě bude povoláno v Izákovi.“b 19 Počítal
totiž s tím, že Bůh je schopen i křísit z mrtvých; a odtud ho také (obrazně
řečeno) přijal.

Židům 11:11-19