Láska vítězí

Bez lásky nejsem nic

Kdybych mluvil v jazycích lidí i andělů, bez lásky je to jen dunění zvonu, řinčení činelů. ² Kdybych uměl prorokovat, rozuměl všem tajemstvím, měl všechno poznání a víru, že bych i hory přenášel, bez lásky nejsem nic. ³ Kdybych rozdal vše, co mám, i vlastní tělo kdybych vydal plamenům, bez lásky je mi to k ničemu.

⁴ Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje; ⁵ není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy, ⁶ není škodolibá, ale raduje se z pravdy; ⁷ všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží.

⁸ Láska nikdy neskončí. Avšak proroctví – ta zaniknou, jazyky – ty umlknou, poznání – to pomine. ⁹ Jen z části totiž poznáváme a jen z části prorokujeme, ¹⁰ jakmile však přijde dokonalé, tehdy to částečné zanikne. ¹¹ Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, měl jsem dětské názory; když jsem však dospěl, s dětinskými věcmi jsem se rozloučil. ¹² Teď totiž vidíme jako v zrcadle, nejasně, ale potom tváří v tvář. Teď poznávám částečně, ale potom poznám plně, tak jako Bůh zná mě. ¹³ Do té doby nám zůstává víra, naděje a láska, tato trojice; ale největší z nich je láska.

1. Pavlův list Korintským 13:1-13

¹² Nenávist hádky vyvolává,

láska všechny viny přikrývá.

Přísloví 10:12

Láska je silnější než smrt

¹ Kéž bys mi býval rodným bratrem,

z prsou mé matky kojeným!

To bych tě na potkání směle políbila

a nikdo by se na mě za to nezlobil.

² Vést bych tě mohla, odvést si tě

do domu své matky, své rodičky.

Kořeněným vínem opojila bych tě,

moštem z granátových jablek svých.

³ Jeho levice pod hlavou mou

a pravicí by mě objímal.

⁴ Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské,

neprobouzejte, nerozněcujte lásku,

dříve než sama bude chtít!

Sbor:

⁵ Kdopak to z pouště přichází,

se svým miláčkem v objetí?

Ona:

Pod jabloní jsem tě vzbudila,

tam, kde tě počala matka tvá,

tam, kde počala tvá rodička.

⁶ Jak pečeť na srdce si mě vtiskni,

jak pečeť, co nosíš na paži.

Láska je silná jako smrt,

vášeň neúprosná jako hrob.

Její plameny šlehají

žárem nejprudším[1].

⁷ Lásku neuhasí spousty vod,

neodplaví ji říční proud.

Kdo by lásku chtěl za celé jmění pořídit,

jedině by se zesměšnil!

Píseň písní 8:1-7

Proč je tak málo pravé lásky?

¹²A protože se rozšíří špatnost, láska mnohých vychladne.

Matouš 24:12

Modlitba Pána Ježíše

²⁴Otče, chci, aby ti, jež jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já, aby viděli slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval před stvořením světa. ²⁵Spravedlivý Otče, svět tě nezná, ale já tě znám. Tito poznali, že jsi mě poslal, ²⁶a já jsem jim dal poznat tvé jméno a ještě dám, aby láska, kterou jsi mě miloval, byla v nich a já v nich.“

Jan 17:24-26

Láska člověka k Bohu

⁵ Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující. Trestám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kdo mě nenávidí,

⁶ a prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kdo mě milují a zachovávají má přikázání.

Exodus 20:5-6

Největší přikázání

³⁴Když se farizeové doslechli, že Ježíš umlčel saduceje, sešli se tam. ³⁵Jeden z nich, znalec Zákona, se pak zeptal, aby ho vyzkoušel: ³⁶„Mistře, které je největší přikázání v Zákoně?“

³⁷Ježíš mu řekl: „‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘^{c 38}To je první a největší přikázání. ³⁹Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám sebe.‘^{d 40}V těchto dvou přikázáních spočívá celý Zákon i Proroci.“

Matouš 22:34-40

Nové přikázání

⁷ Nepíšu vám, bratři, žádné nové přikázání, ale to staré, které jste měli od počátku – je to ono staré přikázání, to slovo, které jste slýchali od počátku. ⁸ To, co vám píšu, je však zároveň nové přikázání, neboť se naplňuje v něm i ve vás. Tma pomíjí a pravé světlo už svítí. ⁹ Kdo říká, že je ve světle, a přitom nenávidí bratra, je až dosud ve tmě. ¹⁰ Kdo miluje bratra, zůstává ve světle a nikomu není kamenem úrazu. ¹¹ Kdo ale bratra nenávidí, zůstává ve tmě. Chodí tmou a neví, kam jde, neboť mu oči zaslepila tma.

¹² Píšu vám, drazí,

že jsou vám pro jeho jméno odpuštěny hříchy.

¹³ Píšu vám, otcové,

že jste poznali Toho, který je od počátku.

Píšu vám, mládenci,

že jste zvítězili nad tím Zlým.

¹⁴ Píšu vám, děti,

že jste poznali Otce.

Napsal jsem vám, otcové,

že jste poznali Toho, který je od počátku.

Napsal jsem vám, mládenci,

že jste silní a Boží slovo ve vás zůstává

a zvítězili jste nad tím Zlým.

¹⁵ Nemilujte svět ani to, co je v něm. Kdo má v lásce tento svět, nemá v sobě lásku k Otci. ¹⁶ Svět je samá touha těla, touha očí, namyšlenost života – nic z toho není z Otce, to vše je ze světa. ¹⁷ Svět pomíjí tak jako jeho touhy, ale kdo plní Boží vůli, trvá na věky.

1 Jana 2:7-17

Bůh je láska

⁷ Milujme jedni druhé, milovaní – vždyť láska je z Boha. Každý, kdo miluje, se narodil z Boha a zná Boha. ⁸ Kdo nemiluje, nezná Boha – vždyť Bůh je láska. ⁹ V tom se projevila Boží láska k nám, že svého Syna, toho jednorozeného, poslal Bůh na svět, abychom skrze něj získali život. ¹⁰ V tom je láska, ne že my jsme milovali Boha, ale že on miloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy. ¹¹ Milovaní, jestliže Bůh takto miloval nás, musíme i my milovat jedni druhé.

¹² Boha nikdy nikdo neviděl. Když ale milujeme jedni druhé, Bůh v nás přebývá a jeho láska v nás došla naplnění. ¹³ Jak můžeme vědět, že zůstáváme v něm a on v nás? Podle toho, že nám dal díl svého Ducha. ¹⁴ A my jsme viděli a svědčíme, že Otec poslal Syna, Spasitele světa. ¹⁵ Kdokoli vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom přebývá Bůh a on v Bohu. ¹⁶ A my jsme poznali lásku, kterou k nám Bůh má, a uvěřili jsme jí.

Bůh je láska. Kdo přebývá v lásce, přebývá v Bohu a Bůh v něm. ¹⁷ Takto láska mezi námi došla naplnění, takže smíme mít smělou důvěru v soudný den – vždyť jsme na tomto světě takoví, jako je on. ¹⁸ V lásce není žádný strach. Láska, jež došla naplnění, zahání strach pryč, neboť strach přináší muka. Kdo se však bojí, nedošel v lásce k naplnění. ¹⁹ My milujeme jeho, neboť on první miloval nás.

1 Jana 4:7-19

Jeho přikázání nejsou těžká

²⁰ Kdo říká „Miluji Boha“ a přitom nenávidí bratra, je lhář. Když někdo nemiluje bratra, kterého viděl, jak může milovat Boha, kterého neviděl? ²¹ Vždyť od něj máme toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i bratra.

1 Jana 4:20-21