English
Bez porady se plány hroutí, při množství rádců se však naplní. (Přísloví 15:22)
Chcete dostávat Slovo na den e-mailem? Přihlašte se zde.

Online Bible21

Přejít na:
Obsah:

Nahum

1

Žárlivý mstitel
1Otrel nad Ninive. Kniha vidění Nahuma z Elkoše.
2Žárlivý Bůh a mstitel je Hospodin,
Hospodin se mstí, a to zuřivě!
Hospodin se mstí na protivnících svých,
ke svým nepřátelům chová hněv.
3Hospodin je trpělivý, však velmi mocný –
neopomíjí trest!
Jeho cesta vede bouří a vichřicí,
mraky jsou prach od jeho kroků.
4Okřikne moře, a to se vysuší,
vysuší i každou řeku.
Bášan i Karmel pak uvadají,
vadne i kvítí Libanonu.
5Hory se před ním chvějí,
rozpadají se pahorky.
Před jeho tváří se zmítá země,
svět i všichni, kdo bydlí v něm.
6Kdo obstojí před jeho hněvem?
Kdo snese žár jeho zuření?
Jak plamen šlehá jeho vztek,
skály se před ním drolí na kusy!
7Hospodin je dobrý,
útočištěm je v den soužení,
zná se k těm, kdo v něj doufají.
8S Ninive ale skoncuje
v nezadržitelné záplavě;
své nepřátele do tmy zažene!
9Co si to o Hospodinu myslíte?
On udělá rázný konec,
protivník už se nezvedne!
10Budou zapleteni v trní,
svým vínem budou zpití,
zhltnuti budou jak suché plevy.
11Z tebe, Ninive, vyšel ten,
jenž o Hospodinu smýšlí zle
a spřádá plány zločinné!
12Tak praví Hospodin:
„I když mají klid a jsou tak početní,
přece vymizí, až budou skoseni.
I když jsem tě, Judo, pokořil,
nepokořím tě nikdy víc.
13Jeho jho na tobě teď rozlomím
a roztrhnu tvé okovy.“
14O tobě, Ninive, pak velí Hospodin:
„Tvé jméno neponesou žádní potomci!
Z chrámu tvých bohů vyhladím
tesané modly i odlitky.
Chystám ti hrob. Jsi hanebný!“

2

Je rozhodnuto
1Hle, už jsou vidět na horách
nohy posla dobrých zpráv –
přichází pokoj zvěstovat.
Své svátky teď, Judo, svěť
a naplň sliby své.
Už tě nenapadne ten zločinec –
je bezezbytku vyhlazen!
2Už na tebe, Ninive, táhne ničitel.
Jen tu svou pevnost střež,
na cestu pozor dej,
opásej se na bedrech,
všechnu svou sílu posbírej!
3Hospodin Jákobovi hrdost navrací,
hrdost, jež Izraeli náleží,
ačkoli jej plenitelé plenili
a jeho ratolesti zlámali.
4Rudé jsou štíty jeho hrdinů,
bojovníci v šatu z šarlatu.
Vozy se blýskají ocelí
v den, kdy jsou k boji hotoví,
kdy se les kopí zavlní.
5Vozy se zběsile ženou v ulicích,
řítí se přes náměstí,
podobají se pochodním,
jako blesky se míhají.
6Ninive svolává své chrabré vojáky,
ti se však cestou potácí,
a když přispěchají na hradby,
kolem nich už je obléhací štít.
7Říční stavidla se protrhla!
Palác se rozpadá!
8Je rozhodnuto! Město obnaženo,
do vyhnanství je odvlečou.
Jeho otrokyně jak holubice pláčou,
bijí se do prsou.
9Ninive bývalo svěžím jezerem,
teď ale všichni utíkají pryč.
„Stůjte přece! Zastavte se!“
A nikdo se neotočí.
10Berte stříbro, berte zlato!
Ta nepřeberná zásoba!
Poklady v celých hromadách!
11Zkáza! Zhouba! Záhuba!
Odvaha je ta tam, třesou se kolena.
Úzkost svírá všechna břicha,
bledá je každá tvář!
12Kde je teď to doupě lví?
Kde se jejich mladí krmili?
Kde to obcházel lev se lvicí a mláďaty,
aniž je kdo mohl vyplašit?
13Lev trhal hojnou kořist lvíčatům
a pro své lvice rdousil.
Pelech měl plný úlovků,
v doupěti samou kořist.
14„Hle, já jsem proti tobě!“
praví Hospodin zástupů.
„Tvé vozy spálím v oblacích kouře,
tvá lvíčata spolkne meč.
Vezmu ti kořist z celé země,
hlas tvých poslů už se neozve!“

3

Běda Ninive
1Běda tomu městu vraždění!
Je plné lží a loupeží
a nepřestává plenit.
2Už sviští bič!
Kola rachotí!
Koně se dali v trysk!
Vozy lomozí!
3Jízda útočí!
Mečů blýskání!
Kopí třpyt!
Kolik jen padlých,
mrtvol hromady!
Všude bezpočtu mrtvých,
až přes ně lidé padají!
4To vše proto, že tolik smilnila
ta smilnice tak vábivá,
mistryně kouzel, která kupčila
s národy skrze smilstva svá
a s pokoleními skrze svá kouzla.
5„Hle, já jsem proti tobě!“
praví Hospodin zástupů.
„Vyhrnu ti sukni nad hlavu;
ukážu národům tvou nahotu
a královstvím tvou ostudu.
6Nakydám na tebe ohavnosti
a veřejně tě potupím,
vystavím tě na odiv!
7Kdo tě uvidí, uteče od tebe
a řekne: ‚Zničeno je Ninive;
copak ho někdo lituje?‘
Kde bych ti tedy našel
nějaké těšitele?“
Řeka jim byla opevněním
8Copak jsi lepší, než byly Théby
mezi nilskými rameny,
obklopené vodami?
a vodu měly za hradby.
9Mocný Habeš, Egypt bez hranic,
Put i Libye mezi jejich spojenci.
10I Thébané však byli vyhnáni,
museli jít do zajetí.
Jejich děti byly rozráženy
na každém nároží.
O jejich přední muže losovali,
všichni jejich velmoži dostali řetězy.
11Tak i ty budeš jako opilec,
úplně bez sebe.
I ty se budeš potácet
a hledat skrýš před nepřítelem.
12Všechny tvé pevnosti jsou jako fíkoví –
stačí se do nich opřít,
a zralé fíky padají
do úst tomu, kdo je sní!
13Jen se podívej na své vojáky –
jsou jako ženy!
Brány tvé země jsou nepřátelům otevřeny,
oheň pohltil tvé závory.
14Čerpej si vodu pro čas obležení,
své pevnosti si opevni!
Šlapej hlínu, mačkej jíl,
chop se formy na cihly!
15Stejně tě tam ale zhltnou plameny
a meč tě vyhladí;
zhltne tě jako kobylky!
Zkus se rozmnožit jako kobylky,
rozmnož se jako žravý hmyz!
16I kdyby tvých kupců bylo sebevíc,
ještě víc než hvězd na nebi,
jak kobylky se vylíhnou a uletí.
17Tví dvořané jsou jak žravý hmyz,
tví úředníci se hemží v rojích.
V chladný den usedají na zídky,
pak ale vyjde slunce a zas uletí
a nikdo neví, kam se poděli.
18Asyrský králi, tví pastýři usnuli,
tví hodnostáři ulehli!
Po horách rozptýlen je tvůj lid
a není, kdo by je shromáždil.