English
Hospodin bude stát po tvém boku, on sám tvé nohy před pastí ochrání! (Přísloví 3:26)
Chcete dostávat Slovo na den e-mailem? Přihlašte se zde.

Online Bible21

Přejít na:
Obsah:

Numeri

1

Sčítání Izraele
1Na Sinajské poušti, prvního dne druhého měsíce druhého roku po jejich odchodu z Egypta, promluvil Hospodin k Mojžíšovi ve Stanu setkávání:2„Sečtěte celou izraelskou obec podle jejich rodů a otcovských domů; pořiďte jmenný seznam všech mužů.3Ty a Áron započtete do jejich oddílů všechny bojeschopné Izraelce od dvaceti let výše.4Z každého pokolení vám bude pomáhat jeden muž, který je hlavou svého otcovského domu.5Toto jsou jména mužů, kteří vám budou stát po boku:
z Rubena: Elicur, syn Šedeurův,
6ze Šimeona: Šelumiel, syn Curišadajův,
7z Judy: Nachšon, syn Aminadabův,
8z Isachara: Netaneel, syn Cuarův,
9ze Zabulona: Eliab, syn Chelonův,
10z Josefových synů:
z Efraima: Elišama, syn Amihudův,
z Manasese: Gamaliel, syn Pedacurův,
11z Benjamína: Abidan, syn Gideoniho,
12z Dana: Achiezer, syn Amišadajův,
13z Ašera: Pagiel, syn Okranův,
14z Gáda: Eljasaf, syn Deuelův,
15z Neftalíma: Achira, syn Enanův.
16To jsou členové sněmu, vůdcové svých otcovských pokolení, náčelníci izraelských tisíců.“
17Mojžíš s Áronem tedy vzali jmenované muže18a prvního dne druhého měsíce shromáždili celou obec ke sčítání podle jejich rodů a otcovských domů. Všichni od dvaceti let výše byli jeden po druhém zahrnuti do jmenného seznamu,19jak Mojžíšovi přikázal Hospodin. Takto je na Sinajské poušti sečetl20a tolik jich bylo:
Synové Rubena, Izraelova prvorozeného, podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů, uvedení ve jmenném seznamu všech bojeschopných mužů od dvaceti let výše:
21pokolení Ruben čítalo 46 500 mužů.
22Synové Šimeona podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů, uvedení ve jmenném seznamu všech bojeschopných mužů od dvaceti let výše:23pokolení Šimeon čítalo 59 300 mužů.
24Synové Gáda podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše:25pokolení Gád čítalo 45 650 mužů.
26Synové Judy podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše:27pokolení Juda čítalo 74 600 mužů.
28Synové Isachara podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše:29pokolení Isachar čítalo 54 400 mužů.
30Synové Zabulona podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše:31pokolení Zabulon čítalo 57 400 mužů.
32Synové Josefovi:
Synové Efraimovi podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše:
33pokolení Efraim čítalo 40 500 mužů.
34Synové Manasesovi podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše:35pokolení Manases čítalo 32 200 mužů.
36Synové Benjamínovi podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše:37pokolení Benjamín čítalo 35 400 mužů.
38Synové Danovi podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše:39pokolení Dan čítalo 62 700 mužů.
40Synové Ašerovi podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše:41pokolení Ašer čítalo 41 500 mužů.
42Synové Neftalímovi podle jejich pokolení, rodů a otcovských domů ve jmenném seznamu, všichni bojeschopní od dvaceti let výše:43pokolení Neftalí čítalo 53 400 mužů.
44Toto jsou počty těch, které Mojžíš s Áronem a s dvanácti izraelskými vůdci sečetl, po jednom z každého otcovského domu.45Celkový počet všech bojeschopných Izraelitů od dvaceti let výše, započtených podle jejich otcovských domů:46Úhrnem bylo sečteno 603 550 mužů.
47Mezi ně však nebyli podle svých otcovských pokolení započteni levité.48Hospodin promluvil k Mojžíšovi:49„Pokolení Levi nesčítej, nezahrnuj je do počtu synů Izraele.50Levitům svěříš Příbytek svědectví, veškeré jeho vybavení i vše, co k němu náleží. Oni budou Příbytek s veškerým jeho vybavením nosit, budou při něm sloužit a kolem Příbytku budou tábořit.51Když se bude Příbytek chystat na cestu, levité jej složí; když se bude Příbytek chystat k táboření, levité jej vztyčí. Nepovolaný, jenž by se přiblížil, však zemře.52Synové Izraele budou tábořit po svých uskupeních, každý při svém praporu, po svých oddílech.53Levité však budou tábořit kolem Příbytku svědectví, aby obec synů Izraele nestihl hrozný hněv; proto budou levité držet stráž u Příbytku svědectví.“
54A synové Izraele udělali všechno přesně tak, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.

2

Uspořádání tábora
1Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:2„Ať synové Izraele táboří každý při svém praporu, pod korouhví svých otcovských domů; ať táboří vpovzdálí okolo Stanu setkávání.“
3Vepředu, na východě, táboří po svých oddílech prapor Judova uskupení: vůdce Judových synů Nachšon, syn Aminadabův,4a jeho vojsko o počtu 74 600 mužů.
5Vedle něj táboří pokolení Isachar: vůdce Isacharových synů Netaneel, syn Cuarův,6a jeho vojsko o počtu 54 400 mužů.
7Dále pokolení Zabulon: vůdce Zabulonových synů Eliab, syn Chelonův,8a jeho vojsko o počtu 57 400 mužů.
9Celkem v oddílech Judova uskupení: 186 400 mužů. Ti pochodují jako první.
10Na jihu táboří po svých oddílech prapor Rubenova uskupení: vůdce Rubenových synů Elicur, syn Šedeurův,11a jeho vojsko o počtu 46 500 mužů.
12Vedle něj táboří pokolení Šimeon: vůdce Šimeonových synů Šelumiel, syn Curi-šadajův,13a jeho vojsko o počtu 59 300 mužů.
14Dále pokolení Gád: vůdce Gádových synů Eljasaf, syn Deuelův,15a jeho vojsko o počtu 45 650 mužů.
16Celkem v oddílech Rubenova uskupení: 151 450 mužů. Ti pochodují druzí.
17Uprostřed všech uskupení putuje Stan setkávání s uskupením levitů. Jak táboří, tak pochodují; každý na svém místě při svém praporu.
18Na západě táboří po svých oddílech prapor Efraimova uskupení: vůdce Efraimových synů Elišama, syn Amihudův,19a jeho vojsko o počtu 40 500 mužů.
20Vedle něj pokolení Manases: vůdce Manasesových synů Gamaliel, syn Pedacurův,21a jeho vojsko o počtu 32 200 mužů.
22Dále pokolení Benjamín: vůdce Benjamínových synů Abidan, syn Gideoniho,23a jeho vojsko o počtu 35 400 mužů.
24Celkem v oddílech Efraimova uskupení: 108 100 mužů. Ti pochodují třetí.
25Na severu táboří po svých oddílech prapor Danova uskupení: vůdce Danových synů Achiezer, syn Amišadajův,26a jeho vojsko o počtu 62 700 mužů.
27Vedle něj táboří pokolení Ašer: vůdce Ašerových synů Pagiel, syn Okranův,28a jeho vojsko o počtu 41 500 mužů.
29Dále pokolení Neftalí: vůdce Neftalímových synů Achira, syn Enanův,30a jeho vojsko o počtu 53 400 mužů.
31Celkem v oddílech Danova uskupení: 157 600 mužů. Ti pochodují po svých praporech jako poslední.
32Toto je součet synů Izraele podle jejich otcovských domů. Celkem jich v oddílech všech uskupení bylo 603 550 mužů.33Podle Hospodinova příkazu Mojžíšovi však s ostatními Izraelity nebyli sečteni levité.
34Synové Izraele udělali všechno přesně tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi: tak tábořili po svých praporech a tak táhli, každý podle svých rodů při domě svých otců.

3

Levité
1Toto je příběh Árona a Mojžíše v době, kdy Hospodin mluvil s Mojžíšem na hoře Sinaj.
2A toto jsou jména Áronových synů: prvorozený Nádab, dále Abihu, Eleazar a Itamar;3to jsou jména Áronových synů, pomazaných kněží pověřených ke kněžské službě.4Nádab a Abihu však bezdětní zemřeli před Hospodinem, když na poušti Sinaj před Hospodinem obětovali nepatřičný oheň. Proto spolu se svým otcem Áronem konali kněžskou službu Eleazar a Itamar.
5Hospodin promluvil k Mojžíšovi:6„Přiveď pokolení Levi a postav je před kněze Árona, aby mu pomáhali.7 500 mužů starších jednoho měsíce.8Budou také pečovat o veškeré náčiní Stanu setkávání a službou při Příbytku budou plnit povinnost synů Izraele.9Odevzdej tedy levity Áronovi a jeho synům, ať mu jsou z řad Izraelitů zcela odevzdáni.10Árona a jeho syny pověříš, aby zachovávali své kněžství. Nepovolaný, jenž by se přiblížil, však zemře.“
11Hospodin promluvil k Mojžíšovi:12„Hle, já jsem si namísto všech prvorozených, kteří mezi Izraelci otvírají lůno, vybral z řad synů Izraele levity. Levité jsou tedy moji,13neboť všichni prvorození jsou moji. V den, kdy jsem pobil všechny prvorozené v Egyptě, jsem zasvětil všechny prvorozené v Izraeli, jak lidi, tak zvířata, sobě. Jsou moji. Já jsem Hospodin.“
14Hospodin promluvil k Mojžíšovi na poušti Sinaj:15„Sečti Leviho syny podle jejich otcovských domů a rodů; sečti všechny muže od stáří jednoho měsíce.“16Mojžíš je tedy podle Hospodinova rozkazu sečetl, jak mu bylo přikázáno.
17Toto jsou Leviho synové, jmenovitě: Geršon, Kehat a Merari.
18Toto jsou jména Geršonových synů po jejich rodech: Libni a Šimei.
19Kehatovi synové po svých rodech: Amram, Jishar, Hebron a Uziel.
20Synové Merariho po svých rodech: Machli a Muši.
Toto jsou levitské rody podle svých otcovských domů.
21Z Geršona vzešel rod libnijský a šimeiský; to jsou geršonské rody.22Podle seznamu čítaly23Geršonské rody tábořily za Příbytkem, na západní straně.24Vůdcem geršonského otcovského domu byl Eljasaf, syn Laelův.25Geršonovi synové dostali ve Stanu setkávání do opatrování Příbytek, stan, jeho pokrývku, závěs ke vchodu do Stanu setkávání,26zástěny nádvoří, závěs pro vchod do nádvoří, které je kolem Příbytku a oltáře, jeho lana, a to se vší příslušnou službou.
27Z Kehata vzešel rod amramský, jisharský, hebronský a uzielský; to jsou kehatské rody.28Čítaly celkem 8 600 mužů starších jednoho měsíce. Ti měli na starost svatyni.29Rody Kehatových synů tábořily na jižní straně Příbytku.30Vůdcem otcovského domu kehatských rodů byl Elicafan, syn Uzielův.31Dostali do opatrování Truhlu, stůl, svícen, oltáře, vybavení svatyně, které používali ke službě, a závěs, a to se vší příslušnou službou.32Vůdcem levitských vůdců byl Eleazar, syn kněze Árona; jemu byli svěřeni ti, kdo plní povinnost vůči svatyni.
33Z Merariho vzešel rod machlijský a mušijský; to jsou merarijské rody.34Podle seznamu čítaly 6 200 mužů starších jednoho měsíce.35Vůdcem otcovského domu merarijských rodů byl Curiel, syn Abichailův. Tábořili na severní straně Příbytku.36Synům Merariho byly do opatrování svěřeny desky Příbytku, jeho svlaky, sloupy, patky a veškeré náčiní k nim, a to se vší příslušnou službou.37Dále sloupy okolo nádvoří, jejich patky a kolíky s jejich lany.
38Vepředu, na východě, tábořili před Příbytkem, totiž před Stanem setkávání, Mojžíš, Áron a jeho synové. Drželi za syny Izraele stráž před svatyní. Nepovolaný, jenž by se přiblížil, však měl zemřít.
39Levité, které Mojžíš s Áronem podle Hospodinova rozkazu sečetl po jejich rodech, čítali celkem 22 000 mužů starších jednoho měsíce.
40Hospodin řekl Mojžíšovi: „Sečti mezi syny Izraele všechny prvorozené muže starší jednoho měsíce a pořiď jejich jmenný seznam.41Namísto všech prvorozených synů Izraele pak pro mne vezmeš levity. Já jsem Hospodin. Namísto všeho prvorozeného dobytka synů Izraele vezmeš dobytek levitů.“
42Mojžíš tedy podle Hospodinova příkazu sečetl všechny prvorozené syny Izraele.43Všech prvorozených starších jednoho měsíce bylo na jmenném seznamu 22 273.
44Hospodin promluvil k Mojžíšovi:45„Vezmi levity namísto všech prvorozených mezi syny Izraele a dobytek levitů namísto jejich dobytka, neboť levité jsou moji. Já jsem Hospodin.46A jako výplatné za těch 273 prvorozených synů Izraele, kteří převyšují počet levitů,47vybereš po pěti šekelech za hlavu (měřeno podle šekelu svatyně; šekel je 20 ger).48To stříbro pak dáš Áronovi a jeho synům jako výplatné za ty, kdo převyšují jejich počet.“
49A tak Mojžíš vybral výplatné stříbro za ty, kdo převyšovali počet mužů vykoupených levity.50Vybral za prvorozené syny Izraele 1 365 šekelů stříbra (měřeno podle šekelu svatyně).51Podle Hospodinova rozkazu pak Mojžíš předal výplatné stříbro Áronovi a jeho synům, jak mu Hospodin přikázal.

4

Synové Kehatovi
1Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:2„Sečti Kehatovy syny z řad synů Leviho podle jejich rodů a otcovských domů.3Započti každého ve věku od třiceti do padesáti let, kdo je schopen služby, aby pracoval na díle při Stanu setkávání.
4Toto bude služba Kehatových synů ve Stanu setkávání: nejsvětější věci.5Než tábor potáhne dál, vstoupí Áron se svými syny dovnitř, sejmou zastírající oponu a tou přikryjí Truhlu svědectví.6Na ni pak položí přikrývku z odolných usní a navrch rozprostřou přehoz, celý z modré látky, a provléknou tyče.
7Potom prostřou přehoz z modré látky na stole chlebů předložení a na něj rozloží mísy, pohárky, číše a konvice pro úlitby; na stole bude zůstávat každodenní chléb.8Na to vše pak rozprostřou přehoz z šarlatové látky, přikryjí ho pokrývkou z odolných usní a provléknou tyče.
9Potom vezmou přehoz z modré látky, přikryjí svícen k svícení i s jeho kahany, kleštěmi, pánvicemi na uhlí a veškerými nádobami na olej, jichž se užívá k jeho obsluze,10zabalí jej i s jeho veškerým náčiním do pokrývky z odolných usní a položí na nosítka.
11Také na zlatý oltář prostřou přehoz z modré látky, přikryjí ho pokrývkou z odolných usní a provléknou tyče.
12Potom vezmou veškeré služebné náčiní, které se používá ke službě ve svatyni, zabalí je do přehozu z modré látky, přikryjí je pokrývkou z odolných usní a položí na nosítka.
13Pak vyberou z oltáře popel, prostřou na oltáři přehoz z purpurové látky14a na něj položí veškeré oltářní náčiní, které používají k jeho obsluze – pánvice na uhlí, vidlice, lopaty a obětní misky – všechno oltářní náčiní. Přes ně rozprostřou přikrývku z odolných usní a provléknou tyče.
15Poté, co Áron se svými syny dokončí přikrývání svatých věcí a veškerého vybavení svatyně, než tábor potáhne dál, teprve tehdy přijdou Kehatovi synové, aby to nesli. Svatých věcí se nedotknou, aby nezemřeli. Toto je břemeno Kehatových synů při Stanu setkávání.
16Eleazarovi, synu kněze Árona, pak bude svěřen olej ke svícení, kadidlo z vonných látek, každodenní moučná oběť a olej pomazání. Bude mít dozor nad celým Příbytkem a nade vším, co je v něm – nad svatými věcmi i jejich příslušenstvím.“
17Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:18„Nedopustíte, aby byl kmen kehatských rodů vyhlazen z řad levitů.19Aby zůstali naživu a nezemřeli, když přistupují k nejsvětějším věcem, naložíte s nimi takto: přijde Áron a jeho synové a každému z nich určí jeho službu a jeho břemeno.
Synové Geršonovi
20Oni sami však nesmí vejít a zahlédnout, jak jsou baleny svaté věci, aby nezemřeli.“
21Hospodin promluvil k Mojžíšovi:22„Sečti také Geršonovy syny podle jejich otcovských domů a rodů.23Sečti ve věku od třiceti do padesáti let každého, kdo je schopen nastoupit službu, aby konal práci při Stanu setkávání.
24Toto bude služba geršonských rodů, jejich úkoly a břemena:25Budou nosit plachty a houně Příbytku, Stan setkávání, jeho pokrývku i pokrývku z odolných usní, která je na ní, dále závěs ke vchodu do Stanu setkávání,26zástěny nádvoří, závěs pro vchod do brány nádvoří, které je kolem Příbytku a oltáře, jejich lana a veškeré příslušenství k jejich službě. A budou konat službu ve všem, co jim bylo uloženo.27Veškerá služba Geršonových synů se bude dít podle rozkazů Árona a jeho synů – to platí pro všechna jejich břemena a pro všechnu jejich službu. Všechna jejich břemena svěříte do jejich opatrování.
Synové Merariho
28To bude služba geršonských rodů při Stanu setkávání a jejich zodpovědnost pod vedením Itamara, syna kněze Árona.“
29„Syny Merariho rovněž sečti podle jejich rodů a otcovských domů.30Sečti ve věku od třiceti do padesáti let každého, kdo je schopen nastoupit službu, aby konal práci při Stanu setkávání.
31Při veškeré své službě při Stanu setkávání budou zodpovědni za tato břemena: desky Příbytku, jejich svlaky, sloupy, patky,32dále sloupy okolo nádvoří, jejich patky a kolíky s jejich lany a veškerým jejich náčiním, a to se vší příslušnou službou. Každému jmenovitě určíte, jaké břemeno má nosit.
Sčítání levitských rodů
33To bude služba merarijských rodů při veškeré jejich práci při Stanu setkávání pod vedením Itamara, syna kněze Árona.“
34Mojžíš s Áronem a s představenými obce sečetl Kehatovy syny podle jejich rodů a otcovských domů.35Započítal ve věku od třiceti do padesáti let každého, kdo byl schopen služby při Stanu setkávání,36a bylo jich po jejich rodech započteno 2 750.37Toto je součet kehatských rodů, součet všech sloužících při Stanu setkávání, které Mojžíš s Áronem sečetl podle Hospodinova rozkazu vydaného Mojžíšem.
38Rovněž Geršonovi synové byli sečteni podle svých rodů a otcovských domů:39Ve věku od třiceti do padesáti let byl započten každý, kdo byl schopen služby při Stanu setkávání.40Jejich součet po jejich rodech a otcovských domech činil 2 630.41Toto je součet geršonských rodů, součet všech sloužících při Stanu setkávání, které Mojžíš s Áronem sečetl podle Hospodinova rozkazu.
42Také merarijské rody byly sečteny podle svých rodů a otcovských domů:43Ve věku od třiceti do padesáti let byl započten každý, kdo byl schopen služby při Stanu setkávání.44Jejich součet po jejich rodech a otcovských domech činil 3 200.45Toto je součet merarijských rodů, které Mojžíš s Áronem sečetl podle Hospodinova rozkazu vydaného Mojžíšem.
46Mojžíš s Áronem a s vůdci Izraele sečetl všechny levity podle jejich rodů a otcovských domů,47všech, kdo byli ve věku od třiceti do padesáti let schopni díla služby při Stanu setkávání a díla nošení břemen.48Jejich celkový počet byl 8 580.49Podle Hospodinova rozkazu vydaného Mojžíšem byla každému z nich určena jeho služba a jeho břemeno.
A tak byli sečteni, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.

5

Čistota tábora
1Hospodin promluvil k Mojžíšovi:2„Přikaž synům Izraele, ať z tábora vykážou každého malomocného, každého trpícího výtokem a každého, kdo se poskvrnil při mrtvém.3Vykažte jak muže, tak ženu, vykažte je z tábora ven, aby neposkvrnili tábor těch, mezi nimiž přebývám já sám.“
Náhrada škody
4Synové Izraele tak tedy učinili a vykázali je z tábora ven přesně tak, jak Hospodin pověděl Mojžíšovi.
5Hospodin promluvil k Mojžíšovi:6„Mluv k synům Izraele: Když se muž nebo žena dopustí kteréhokoli hříchu vůči člověku, a tak se zpronevěří Hospodinu, takový člověk se provinil.7Vyzná tedy svůj hřích, jehož se dopustil, nahradí škodu v plné výši, přidá ještě pětinu navíc a odevzdá to tomu, vůči komu se provinil.8Kdyby po poškozeném nezůstal příbuzný, jemuž by se nahradila škoda, bude odškodnění odevzdáno Hospodinu pro kněze, a to kromě berana, jímž se za něj vykoná obřad smíření.
9Ze všech svatých darů, které mu synové Izraele přinesou, připadne vždy obětní příspěvek knězi.
Zákon žárlivosti
10Všechny svaté dary patří vždy dárci, ale co kdo dá knězi, patří knězi.“
11Hospodin promluvil k Mojžíšovi:12„Mluv k synům Izraele: Kdyby se od někoho odklonila manželka a byla mu nevěrná,13kdyby s ní spal jiný muž a kdyby s ní bez vědomí jejího manžela obcoval, takže by se v tajnosti poskvrnila beze svědků a nepřistižena, učiníte toto:14Zmocní-li se muže žárlivost vůči jeho manželce, ať už se skutečně poskvrnila či nikoliv,15přivede ji ke knězi a přinese za ni jako oběť desetinu efy ječné mouky. Nepolije ji však olejem a nepoloží na ni kadidlo, neboť je to moučná oběť žárlivosti, moučná oběť připomínky, která má poukázat na vinu.
16Kněz ji pak vezme a postaví ji před Hospodina.17Kněz nabere do hliněné nádoby svatou vodu, vezme trochu prachu z podlahy Příbytku a hodí jej do té vody.18Když tu ženu postaví před Hospodina, rozpustí jí vlasy a do rukou jí vloží moučnou oběť připomínky, jež je moučnou obětí žárlivosti. Kněz pak bude mít v ruce hořkou vodu prokletí19a bude ženu zapřísahat: ‚Jestliže s tebou žádný muž nespal a neodklonila ses od svého manžela k nečistotě, buď zproštěna účinku této hořké vody prokletí.20Jestliže ses však od svého manžela odklonila a poskvrnila ses, když s tebou obcoval jiný muž než tvůj manžel‘ –21tehdy kněz bude tu ženu zapřísahat přísežnou kletbou a řekne jí – ‚pak ať tě Hospodin uprostřed tvého lidu učiní kletbou a zlořečením! Ať dopustí, aby tvůj klín zvadl a tvé lůno oteklo!22Ať tato hořká voda prokletí vnikne do tvých útrob, aby tvé lůno oteklo a tvůj klín zvadl!‘
A žena odpoví: ‚Amen, ať se tak stane.‘
23Kněz pak tyto kletby napíše na pergamen a spláchne je do hořké vody.24Hořkou vodu prokletí dá té ženě vypít, aby se v ní obrátila v hořkost.25Potom kněz vezme z její ruky moučnou oběť žárlivosti, nabídne ji Hospodinu a přinese ji k oltáři.26Vezme z té moučné oběti do hrsti památeční díl a nechá jej dýmat na oltáři. Potom dá ženě vypít tu vodu.27Pokud se poskvrnila a dopustila se vůči svému manželu nevěry, voda prokletí v ní zhořkne, její lůno oteče a její klín zvadne, a tak se ta žena stane ve svém lidu kletbou.28Pokud se však neposkvrnila a je čistá, bude zproštěna nařčení a bude moci počít dítě.
29Toto je zákon žárlivosti. Platí v případech, kdy se žena odklonila od svého manžela, a tak se poskvrnila,30nebo když se muže zmocní žárlivost vůči jeho manželce. Postaví ji před Hospodina a kněz při ní vykoná vše podle tohoto předpisu.31Manžel bude prost viny, žena však svou vinu ponese.“

6

Zákon o nazírech
1Hospodin promluvil k Mojžíšovi:2„Mluv k synům Izraele: Když se muž nebo žena rozhodne složit zvláštní nazírský slib, aby se zasvětil Hospodinu,3bude se zdržovat vína i piva; nenapije se vinného octu ani jiného kvašeného nápoje, nenapije se žádné šťávy z hroznů a nebude hrozny ani jíst, ať už čerstvé nebo sušené.4Po celou dobu svého zasvěcení neokusí nic pocházejícího z vinné révy, od zrnka až po slupku.
5Po celou dobu jeho nazírského slibu se jeho hlavy nedotkne břitva. Dokud nevyprší doba jeho oddělení pro Hospodina, bude svatý; vlasy na hlavě si nechá volně růst.
6Po všechny dny svého zasvěcení Hospodinu se nepřiblíží k mrtvému.7Neposkvrní se ani při svém otci, matce, bratru ani sestře, kdyby zemřeli, neboť má na hlavě znak zasvěcení svému Bohu.8Po všechny dny svého zasvěcení bude svatý Hospodinu.
9Kdyby však v jeho blízkosti někdo zemřel náhlou smrtí, a tak poskvrnil znak zasvěcení na jeho hlavě, oholí si hlavu v den svého očišťování; oholí si ji v sedmý den.10Osmého dne pak přinese knězi ke vchodu do Stanu setkávání dvě hrdličky nebo dvě holoubata11a kněz přinese jedno jako oběť za hřích a druhé jako zápalnou oběť. Tak za něj vykoná obřad smíření, neboť se prohřešil při mrtvém. Toho dne znovu posvětí svou hlavu12a všechny dny svého nazírství zasvětí Hospodinu. Přinese ročního beránka jako oběť odškodnění a předchozí dny se zruší, neboť poskvrnil své nazírství.
13A toto je zákon ohledně nazíra: V den, kdy vyprší doba jeho zasvěcení, bude přiveden ke vchodu do Stanu setkávání14a bude obětovat svůj dar Hospodinu: jednoho ročního beránka bez vady jako zápalnou oběť, jednu roční ovečku bez vady jako oběť za hřích a jednoho berana bez vady jako pokojnou oběť,15dále koš nekvašeného pečiva z jemné mouky, bochánky zadělané olejem, nekvašené placky pomazané olejem a s nimi patřičné moučné oběti a úlitby.
16Kněz to přinese před Hospodina a vykoná nazírovu oběť za hřích a jeho zápalnou oběť.17Berana pak připraví jako pokojnou oběť Hospodinu spolu s košem nekvašeného pečiva a vykoná jeho moučnou oběť a jeho úlitbu.
18Nazír si pak u vchodu do Stanu setkávání oholí vlasy, znamení svého nazírského zasvěcení, vezme je a vloží do ohně pod pokojnou obětí.
19Kněz vezme z onoho berana vařené plece, z koše vezme jeden nekvašený bochánek a jednu nekvašenou placku a poté, co si nazír oholí znamení svého zasvěcení, vloží to vše do jeho dlaní.20Kněz to pak zvedáním nabídne Hospodinu. Společně s hrudím pozvedání a kýtou odevzdání jsou tyto věci svatým darem pro kněze. Teprve poté smí nazír znovu pít víno.
Kněžské požehnání
21Toto je zákon o nazírovi skládajícím slib. Jeho dar Hospodinu za jeho zasvěcení bude odpovídat slibu, který učinil (kromě toho, co by chtěl přidat podle svých možností).“
22Hospodin promluvil k Mojžíšovi:23„Mluv k Áronovi a jeho synům: Takto budete žehnat synům Izraele; budete jim říkat:
24‚Ať ti Hospodin žehná
a chrání tě!
25Ať Hospodin nad tebou rozjasní svou tvář
a daruje ti přízeň!
26Ať Hospodin k tobě obrátí svou tvář
a obdaří tě pokojem!‘
27Tak budou pronášet mé jméno nad syny Izraele, a já jim požehnám.“

7

Dary izraelských vůdců
1V den, kdy Mojžíš dokončil stavbu Příbytku, pomazal a posvětil jej i veškeré jeho vybavení a rovněž tak oltář a veškeré jeho vybavení. Když to vše pomazal a posvětil,2přistoupili vůdcové Izraele, náčelníci otcovských rodů, totiž vůdcové pokolení, pověření sčítáním,3a přivedli jako svůj dar před Hospodina šest krytých vozů a dvanáct býků (vůz za každé dva vůdce a za každého jeden býk). Když je přivedli před Příbytek,
4Hospodin řekl Mojžíšovi:5„Přijmi to od nich, ať to slouží ke službě při Stanu setkávání. Rozděl to levitům, každému v souladu s jeho službou.“
6Mojžíš tedy vzal vozy i býky a dal je levitům.7Geršonovým synům dal vzhledem k jejich službě dva vozy a čtyři býky.8Synům Merariho dal vzhledem k jejich službě pod vedením Itamara, syna kněze Árona, čtyři vozy a osm býků.9Kehatovým synům ale nedal žádné, neboť jim náleží služba při svatých věcech, které se nosí na ramenou.
10V den, kdy byl oltář pomazán, přinesli vůdcové své dary k jeho zasvěcení a položili je před oltář.11Hospodin Mojžíšovi řekl: „Ať přináší své dary k zasvěcení oltáře jeden vůdce po druhém, každý vůdce v jeden den.“
12Prvního dne přinesl svůj dar Nachšon, syn Aminadabův z pokolení Juda.
13Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti,14jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plná kadidla,15jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti,16jeden kozel k oběti za hřích,17dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Nachšona, syna Aminadabova.
18Druhého dne svůj dar přinesl Netaneel, syn Cuarův, vůdce pokolení Isachar.
19Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti,20jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plná kadidla,21jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti,22jeden kozel k oběti za hřích,23dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Netaneela, syna Cuarova.
24Třetího dne předstoupil vůdce Zabulonových synů Eliab, syn Chelonův.
25Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti,26jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plná kadidla,27jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti,28jeden kozel k oběti za hřích,29dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Eliaba, syna Chelonova.
30Čtvrtého dne předstoupil vůdce Rubenových synů Elicur, syn Šedeurův.
31Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti,32jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plná kadidla,33jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti,34jeden kozel k oběti za hřích,35dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar vůdce Rubenových synů Elicura, syna Šedeurova.
36Pátého dne předstoupil vůdce Šimeonových synů Šelumiel, syn Curišadajův.
37Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti,38jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plná kadidla,39jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti,40jeden kozel k oběti za hřích,41dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Šelumiela, syna Curišadajova.
42Šestého dne předstoupil vůdce Gádových synů Eljasaf, syn Deuelův.
43Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti,44jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plná kadidla,45jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti,46jeden kozel k oběti za hřích,47dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Eljasafa, syna Deuelova.
48Sedmého dne předstoupil vůdce Efraimových synů Elišama, syn Amihudův.
49Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti,50jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plná kadidla,51jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti,52jeden kozel k oběti za hřích,53dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Elišamy, syna Amihudova.
54Osmého dne předstoupil vůdce Manasesových synů Gamaliel, syn Pedacurův.
55Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti,56jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plná kadidla,57jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti,58jeden kozel k oběti za hřích,59dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Gamaliela, syna Pedacurova.
60Devátého dne předstoupil vůdce Benjamínových synů Abidan, syn Gideoniho.
61Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti,62jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plná kadidla,63jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti,64jeden kozel k oběti za hřích,65dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Abidana, syna Gideoniho.
66Desátého dne předstoupil vůdce Danových synů Achiezer, syn Amišadajův.
67Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti,68jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plná kadidla,69jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti,70jeden kozel k oběti za hřích,71dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Achiezera, syna Amišadajova.
72Jedenáctého dne předstoupil vůdce Ašerových synů Pagiel, syn Okranův.
73Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti,74jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plná kadidla,75jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti,76jeden kozel k oběti za hřích,77dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Pagiela, syna Okranova.
78Dvanáctého dne předstoupil vůdce Neftalímových synů Achira, syn Enanův.
79Jeho darem byla jedna stříbrná mísa o váze 130 šekelů, jedna stříbrná obětní miska o 70 šekelech (měřeno šekelem svatyně), obě plné jemné mouky zadělané olejem k moučné oběti,80jeden zlatý pohárek o 10 šekelech, plná kadidla,81jeden mladý býček, jeden beran, jeden roční beránek k zápalné oběti,82jeden kozel k oběti za hřích,83dva býci, pět beranů, pět kozlů a pět ročních beránků k pokojné oběti. To byl dar Achiry, syna Enanova.
84Toto byl dar vůdců Izraele k zasvěcení oltáře v den, kdy byl pomazán:
12 stříbrných mís,
12 stříbrných obětních misek,
12 zlatých pohárků.
85Každá stříbrná mísa vážila 130 šekelů a každá obětní miska 70. Stříbrné nádobí vážilo celkem 2 400 šekelů svatyně.
86Každý z dvanácti zlatých pohárků plných kadidla vážil 10 šekelů. Zlaté pohárky vážily celkem 120 šekelů svatyně.
87Souhrn dobytka k zápalné oběti (s jejich moučnou obětí):
12 býčků,
12 beranů,
12 ročních beránků.
K oběti za hřích:
12 kozlů.
88Souhrn dobytka k pokojné oběti:
24 býčků,
60 beranů,
60 kozlů,
60 ročních beránků.
Toto byl dar k zasvěcení oltáře poté, co byl pomazán.
89A když Mojžíš vcházel do Stanu setkávání, aby s ním Bůh mluvil, slyšel hlas, jenž k němu promlouval z místa mezi dvěma cheruby nad slitovnicí ležící na Truhle svědectví; tak k němu promlouval.

8

Rozsvěcování svícnu
1Hospodin promluvil k Mojžíšovi:2„Řekni Áronovi: Když budeš rozsvěcovat kahany, dbej, ať těch sedm kahanů vrhá světlo dopředu před svícen.“
3Áron to tedy učinil; rozsvítil kahany směrem dopředu před svícen, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.
Očištění levitů
4Samotný svícen byl od dříku až po květy vytepán ze zlata. Mojžíš zhotovil svícen přesně podle vzoru, který mu Hospodin ukázal na hoře.
5Hospodin promluvil k Mojžíšovi:6„Vezmi z řad synů Izraele levity a očisti je.7Očistíš je tímto způsobem: pokropíš je vodou rozhřešení a oni si oholí celé tělo břitvou a vyperou si oděv. Tak budou očištěni.8Ať vezmou mladého býčka spolu s moučnou obětí z jemné mouky zadělané olejem; ty pak vezmi druhého mladého býčka k oběti za hřích.9Přiveď levity před Stan setkávání a shromáždi tam celou izraelskou obec.10Když levity přivedeš před Hospodina, synové Izraele na ně vloží ruce11a Áron levity nabídne Hospodinu jako obětní dar synů Izraele, aby konali službu Hospodinu.
12Levité ať pak vloží ruce na hlavy těch býků. Jednoho obětuj jako oběť za hřích a druhého jako zápalnou oběť Hospodinu k vykoupení levitů.13Potom levity postav před Árona a před jeho syny a nabídni je jako obětní dar Hospodinu.14Tak oddělíš levity z řad synů Izraele a levité budou moji.
15Poté, co je očistíš a nabídneš jako obětní dar, vstoupí levité do služby při Stanu setkávání,16neboť jsou mi z řad synů Izraele zcela odevzdáni. Vzal jsem si je namísto všech, kteří otvírají lůno, namísto všech prvorozených synů Izraele,17neboť všechno prvorozené mezi syny Izraele, jak z lidí, tak ze zvířat, je mé. V den, kdy jsem pobil všechny prvorozené v Egyptě, jsem je zasvětil sobě,18avšak namísto všech prvorozených mezi syny Izraele jsem si vzal levity.19Tyto levity odevzdané z řad synů Izraele jsem pak dal Áronovi a jeho synům, aby za syny Izraele konali službu při Stanu setkávání a byli za ně výkupným, aby na syny Izraele nepřišla zhoubná rána, když by přistupovali ke svatým věcem.“
20Mojžíš, Áron a celá obec synů Izraele tedy naložili s levity přesně tak, jak Hospodin Mojžíšovi ohledně levitů přikázal; právě tak s nimi synové Izraele naložili.21Levité se očistili od hříchu a vyprali si oděv. Áron je nabídl jako obětní dar Hospodinu a vykonal za ně obřad smíření, aby byli očištěni.22Poté tedy levité vstoupili do své služby při Stanu setkávání před tváří Árona a jeho synů. Jak Hospodin přikázal Mojžíšovi ohledně levitů, tak s nimi naložili.
23Hospodin promluvil k Mojžíšovi:24„Toto platí pro levity: Od pětadvaceti let každý z nich nastoupí službu, aby konal práci při Stanu setkávání.25Od padesáti let se pak z pracovní služby vrátí a nebude už sloužit.26Bude moci pomáhat svým bratrům plnit povinnosti při Stanu setkávání, ale službu konat nebude. Takto naložíš s levity, pokud jde o jejich povinnosti.“

9

Slavení Hodu beránka
1V prvním měsíci druhého roku po vyjití z Egypta promluvil Hospodin k Mojžíšovi na poušti Sinaj:2„Ať synové Izraele v určený čas slaví Hod beránka.3Slavte jej v určený čas, čtrnáctého dne tohoto měsíce za soumraku. Budete jej slavit podle všech jeho ustanovení a podle všech jeho pravidel.“
4Mojžíš řekl synům Izraele, ať slaví Hod beránka,5a tak za soumraku čtrnáctého dne prvního měsíce slavili Hod beránka na poušti Sinaj. Synové Izraele udělali všechno přesně tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.
6Vyskytli se však muži, kteří nemohli v onen den slavit Hod beránka, neboť se poskvrnili při mrtvému člověku. Proto přišli toho dne před Mojžíše a Árona.7Řekli: „Poskvrnili jsme se při mrtvému člověku. Proč bychom ale nemohli v určený čas přinést dar Hospodinu spolu se syny Izraele?“
8Mojžíš jim odpověděl: „Počkejte, než vyslechnu, co o vás přikáže Hospodin.“
9Hospodin promluvil k Mojžíšovi:10„Mluv k synům Izraele: Kdokoli z vás nebo z vašich potomků by se poskvrnil při mrtvém nebo byl na daleké cestě, ať přesto Hospodinu slaví Hod beránka.11Ať jej slaví za soumraku čtrnáctého dne druhého měsíce. Ať jí beránka s nekvašenými chleby a s trpkými bylinami.12Ať z něj nenechají nic do rána a nezlámou v něm jedinou kost. Ať slaví Hod beránka podle všech jeho ustanovení.13Kdokoli je ovšem čistý a není na cestách, avšak zanedbá slavení Hodu beránka, ať je vyobcován ze svého lidu, neboť v určený čas nepřinesl dar Hospodinu. Takový člověk ponese hřích.
Cesta pouští
Pod Božím vedením
14Kdyby chtěl Hospodinův Hod beránka slavit přistěhovalec žijící u vás, ať jej slaví podle ustanovení a pravidel pro Hod beránka. Pro domácího i hosta žijícího u vás budou platit stejná pravidla.“
15V den, kdy byl Příbytek postaven, přikryl Příbytek při Stanu svědectví oblak. Od večera do rána pak spočíval nad Příbytkem v podobě ohně.16Tak tomu bylo stále: Příbytek přikrýval oblak a v noci měl podobu ohně.17Kdykoli se oblak od Stanu vznesl, synové Izraele hned vyráželi na cestu. Kdekoli oblak spočinul, tam synové Izraele tábořili.18Podle Hospodinova rozkazu vyráželi synové Izraele na cestu a podle Hospodinova rozkazu tábořili. Tábořili tak dlouho, dokud oblak spočíval nad Příbytkem.19Někdy oblak prodléval nad Příbytkem mnoho dní; tehdy synové Izraele drželi Hospodinovu stráž a netáhli dál.20Jindy se oblak nad Příbytkem zdržel jen několik dní; tehdy tábořili podle Hospodinova rozkazu a podle Hospodinova rozkazu pak táhli dál.21Když oblak zůstal jen od večera do rána a ráno se opět vznesl, hned táhli dál. Ať se oblak vznesl ve dne nebo v noci, hned táhli dál.22Ať už oblak prodléval nad Příbytkem dva dny, měsíc nebo rok, dokud nad ním přebýval, synové Izraele tábořili a nevydávali se na cestu. Jakmile se však vznesl, táhli dál.23Podle Hospodinova rozkazu tábořili a podle Hospodinova rozkazu táhli dál. Podle Hospodinova rozkazu skrze Mojžíše drželi Hospodinovu stráž.

10

Stříbrné trubky
1Hospodin promluvil k Mojžíšovi:2„Vyrob dvě stříbrné trubky. Nech je vytepat, aby ti sloužily ke svolávání obce a když se budou oddíly dávat na pochod.3Když se na ně dlouze zatroubí, sejde se k tobě před vchod do Stanu setkávání celá obec.4Zatroubí-li se jen na jednu, sejdou se k tobě jen vůdcové, náčelníci izraelských tisíců.5Když zatroubíte s přefukováním, dají se na pochod oddíly tábořící na východě.6Když zatroubíte s přefukováním podruhé, dají se na pochod oddíly tábořící na jihu. K odchodu se tedy bude troubit s přefukováním,7zatímco ke svolání shromáždění budete troubit dlouze, bez přefukování.
8Na trubky budou troubit kněží, Áronovi synové; to pro vás bude věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení.9Půjdete-li ve své zemi do války proti útočníku, který by vás napadl, budete na trubky troubit s přefukováním, abyste se připomenuli Hospodinu, svému Bohu, a byli zachráněni od svých nepřátel.
Odchod ze Sinaje
10Na trubky budete troubit také ve dnech svých oslav, při slavnostech, při začátcích měsíců, při zápalných obětech a při pokojných obětech. Tak se budete připomínat svému Bohu. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“
11Dvacátého dne druhého měsíce druhého roku se oblak vznesl od Příbytku svědectví.12Synové Izraele se tedy vydali z pouště Sinaj na svá putování, než oblak spočinul v poušti Paran.13Tak táhli poprvé podle Hospodinova rozkazu vydaného Mojžíšem:
14Nejprve táhl po svých oddílech prapor Judova uskupení; v jejich čele šel Nachšon, syn Aminadabův.15V čele pokolení Isachar šel Netaneel, syn Cuarův,16a v čele pokolení Zabulon šel Eliab, syn Chelonův.17Po složení Příbytku se s nimi vydali na cestu i synové Geršona a Merariho, kteří Příbytek nosili.
18Potom táhl po svých oddílech prapor Rubenova uskupení; v jejich čele šel Elicur, syn Šedeurův.19V čele pokolení Šimeonových synů šel Šelumiel, syn Curi-šadajův,20a v čele pokolení Gád Eljasaf, syn Reuelův.21Za nimi táhli Kehatovci, kteří nosili svaté předměty. Než došli na místo, Příbytek býval postaven.
22Potom táhl po svých oddílech prapor Efraimova uskupení; v jejich čele šel Elišama, syn Amihudův.23V čele pokolení Manases šel Gamaliel, syn Pedacurův,24a v čele pokolení Benjamín Abidan, syn Gideoniho.
25Jako zadní voj všech uskupení táhl po svých oddílech prapor Danova uskupení; v jejich čele šel Achiezer, syn Ami-šadajův.26V čele pokolení Ašer šel Pagiel, syn Okranův,27a v čele Neftalímova pokolení Achira, syn Enanův.28Takto táhli synové Izraele po svých oddílech, když se vydávali na cestu.
29Mojžíš řekl Chobabovi, synu Midiánce Reuela, svého tchána: „Vydáváme se k místu, o němž nám Hospodin řekl: ‚Dám je vám.‘ Pojď s námi a dobře se o tebe postaráme, neboť Hospodin zaslíbil Izraeli dobré věci.“
30On mu však odpověděl: „Nepůjdu. Chci se vrátit do své země a ke svým příbuzným.“
31Mojžíš mu řekl: „Neopouštěj nás prosím. Vyznáš se přece na poušti a víš, kde bychom mohli tábořit. Staň se naším průvodcem.32Půjdeš-li s námi, podělíme se s tebou o dobrodiní, které nám Hospodin prokáže.“
33A tak se vydali na cestu. Po tři dny putovali od hory Hospodinovy. Ty tři dny putovala Truhla Hospodinovy smlouvy před nimi, aby jim hledala místo k odpočinku.34Během dne, když byli na cestě z tábora, býval nad nimi Hospodinův oblak.
35Kdykoli se Truhla vydávala na cestu, Mojžíš říkával:
„Povstaň, Hospodine,
ať se tví nepřátelé rozprchnou,
a ti, kdo tě nenávidí,
ať utečou před tebou!“
36Kdykoli pak měla spočinout, říkával:
„Navrať se, Hospodine,
k nesčíslným tisícům Izraele.“

11

Těžkosti
1Lid si pak před Hospodinem začal stěžovat na těžkosti. Když to Hospodin uslyšel, vzplanul hněvem. Hospodinův oheň vyšlehl proti nim a pohltil okraj tábora.2Lid tedy volal k Mojžíšovi, a když se Mojžíš modlil k Hospodinu, oheň uhasl.
Vzpoura kvůli masu
3To místo nazvali Tabera, Spáleniště, neboť tam proti nim vyšlehl Hospodinův oheň.
4Chátry přimíšené k nim se pak zmocnila lačnost. Synové Izraele se k nim připojili a dali se znovu do pláče: „Kdo nás nakrmí masem?5Vzpomínáme na ryby, které jsme v Egyptě jedli zadarmo, na okurky a melouny, na pórek, cibuli a česnek.6Teď máme jen vyprahlé krky a v dohledu nic než ta mana!“
7Mana byla jako semeno koriandru a barvou připomínala vonnou pryskyřici.8Lid ji vycházel sbírat, potom ji mleli ručním mlýnkem nebo drtili v moždíři, vařili v hrnci nebo z ní pekli chlebové placky. Chuť měla šťavnatou jako čerstvý olej.9Když na tábor v noci padala rosa, mana padala s ní.
10Mojžíš tedy slyšel, jak lid pláče, každý u vchodu do svého stanu, jeden rod za druhým. Hospodin vzplanul velikým hněvem. Mojžíš byl z toho nešťastný11a řekl Hospodinu: „Proč jsi na svého služebníka tak zlý? Čím jsem se ti znelíbil, žes mne obtěžkal celým tímto lidem?12Byl jsem to já, kdo je všechny počal? Byl jsem to já, kdo ten lid zplodil, že mi říkáš: ‚Nes jej v náručí, jako nosí chůva nemluvně‘? Jak je mám vést do země, kterou jsi s přísahou slíbil jejich otcům?13Kde mám vzít maso pro všechen tento lid? Vždyť na mě s pláčem naléhají: ‚Dej nám maso, chceme jíst!‘14Sám je všechny neunesu, je to nad mé síly!15Chceš-li se mnou jednat takto, prokaž mi prosím laskavost a raději mě zabij. Už se nemohu dívat na své neštěstí!“
16Hospodin Mojžíšovi řekl: „Shromáždi mi z izraelských stařešinů sedmdesát mužů, které znáš jako stařešiny a správce lidu. Vezmi je ke Stanu setkávání, ať se tam postaví s tebou.17Já sestoupím a budu tam s tebou mluvit. Tehdy vezmu z Ducha, který je na tobě, a vložím jej na ně, aby nesli břímě lidu s tebou a nemusel jsi je nést sám.
18Lidu řekni: Posvěťte se pro zítřek. Budete jíst maso, neboť jste před Hospodinem naříkali: ‚Kdo nám dá najíst masa? To jsme se měli lépe v Egyptě!‘ Hospodin vás tedy nakrmí masem.19Nebudete ho jíst jeden nebo dva dny, pět, deset nebo dvacet dní,20ale celý měsíc. Poleze vám z chřípí a zhnusí se vám, protože jste zavrhli Hospodina, který je uprostřed vás, a naříkali jste před ním: ‚Proč jsme jen odešli z Egypta?‘“
21Mojžíš ale namítl: „Lid kolem mě čítá šest set tisíc pěších, a ty říkáš: ‚Dám jim masa, že budou jíst celý měsíc!‘22Má se snad pro ně pobít všechen brav a skot, aby měli dost? Mají se pro ně vylovit všechny ryby z moře, aby měli dost?“
23„Je na to snad Hospodinova ruka krátká?“ odpověděl Hospodin Mojžíšovi. „Teď uvidíš, zda se mé slovo při tobě naplní, nebo ne.“
24Mojžíš tedy vyšel ven a vyřídil Hospodinova slova lidu. Shromáždil sedmdesát stařešinů z lidu a postavil je okolo Stanu.25Tehdy Hospodin sestoupil v oblaku a mluvil s ním. Vzal z Ducha, který byl na Mojžíšovi, a udělil jej těm sedmdesáti stařešinům. Jakmile na nich Duch spočinul, prorokovali, ale pak už nikdy.
26Dva muži ovšem zůstali v táboře; jeden se jmenoval Eldad a druhý Medad. Protože byli na seznamu, spočinul Duch i na nich (ačkoli nevyšli ke Stanu), a tak prorokovali v táboře.27Jeden mládenec přiběhl a oznámil Mojžíšovi: „Eldad a Medad prorokují v táboře.“
28Jozue, Nunův syn, který byl od mládí Mojžíšovým pomocníkem, na to řekl: „Mojžíši, pane můj, zabraň jim v tom!“
29Mojžíš mu odpověděl: „Ty kvůli mně žárlíš? Kéž by všechen Hospodinův lid byli proroci! Kéž by jim Hospodin udělil svého Ducha!“30A tak se Mojžíš se stařešiny Izraele vrátil do tábora.
31Vtom se zvedl vítr od Hospodina, přivál od moře křepelky a zasypal jimi tábor ze všech stran, na jeden den cesty široko daleko, do výše kolem dvou loktů od země.32Lid pak byl celý den a celou noc a celý následující den na nohou a sbíral křepelky. Kdo nasbíral nejméně, měl jich deset chomerů, takže si je rozprostřeli po celém táboře.33Ještě měli maso v zubech, ještě ho ani nerozžvýkali, když Hospodin vzplanul proti lidu hněvem a udeřil na lid přetěžkou ranou.34To místo pak dostalo jméno Kibrot-hataava, Hroby lačnosti, neboť tam pohřbili lidi propadlé lačnosti.
35Z Kibrot-hataavy pak lid vytáhl do Chacerotu a v Chacerotu zůstali.

12

Vzpoura Mojžíšových sourozenců
1Miriam pak s Áronem pomlouvala Mojžíše kvůli kúšské ženě, kterou si vzal: „Vzal si za ženu Kúšanku!“2Říkali také: „Mluví snad Hospodin jen skrze Mojžíše? Nemluví také skrze nás?“ A Hospodin to slyšel.
3(Mojžíš byl velmi pokorný člověk, nejpokornější ze všech lidí na zemi.)
4Hospodin ihned Mojžíšovi, Áronovi a Miriam řekl: „Všichni tři jděte ke Stanu setkávání!“ Všichni tři tedy šli.5Hospodin sestoupil v oblakovém sloupu, postavil se u vchodu do Stanu a zvolal: „Árone a Miriam!“ A když ti dva přišli,6řekl:
„Slyšte má slova:
Je-li mezi vámi Hospodinův prorok,
dám se mu poznat skrze vidění,
promluvím k němu skrze sen.
7S mým služebníkem Mojžíšem je to však jiné,
jemu byl svěřen můj celý dům!
8S ním rozmlouvám tváří v tvář,
zřetelně, a ne v hádankách,
spatřuje Hospodina tak, jak je!
Jak to, že jste se nezalekli
pomluvit mého služebníka Mojžíše?“
9Hospodin proti nim vzplanul hněvem a odešel.
10Oblak se vzdálil od Stanu a hle, Miriam byla malomocná, bílá jako sníh! Když se Áron otočil k Miriam a spatřil, že je malomocná,11řekl Mojžíšovi: „Odpusť, můj pane! Netrestej nás prosím za hřích, který jsme tak pošetile spáchali.12Prosím, ať má sestra není jako mrtvý plod, co vyšel z lůna matky s tělem napůl zetlelým!“
13Mojžíš tedy volal k Hospodinu: „Snažně prosím, Bože, uzdrav ji!“
14Hospodin Mojžíšovi odpověděl: „Kdyby jí otec plivl do tváře, nenesla by tu hanbu sedm dní? Ať je tedy na sedm dní vykázána z tábora; teprve pak bude přijata zpět.“15Miriam tedy byla na sedm dní vykázána z tábora. Lid se nehnul dál, dokud Miriam nebyla přijata zpět.
16Potom lid vytáhl z Chacerotu a utábořil se v poušti Paran.

13

Vzpoura deseti zvědů
1Hospodin promluvil k Mojžíšovi:2„Vyšli muže, aby prozkoumali kanaánskou zem, kterou dám synům Izraele. Z každého otcovského pokolení vyšlete po jednom muži. Ať to jsou samí vůdcové.“
3A tak je Mojžíš vyslal z pouště Paran podle Hospodinova rozkazu. Všichni to byli přední mužové mezi syny Izraele.4A toto jsou jejich jména:
Šamua, syn Zakurův, z pokolení Ruben,
5Šafat, syn Choriův, z pokolení Šimeon,
6Káleb, syn Jefunův, z pokolení Juda,
7Jigal, syn Josefův, z pokolení Isachar,
8Hošea, syn Nunův, z pokolení Efraim,
9Palti, syn Rafuův, z pokolení Benjamín,
10Gadiel, syn Sodiův, z pokolení Zabulon,
11Gadi, syn Susiův, z pokolení Josefova syna Manasese,
12Amiel, syn Gemaliův, z pokolení Dan,
13Setur, syn Mikaelův, z pokolení Ašer,
14Nachbi, syn Vofsiův, z pokolení Neftalí,
15Geuel, syn Makiův, z pokolení Gád.
16To jsou jména mužů, které Mojžíš vyslal prozkoumat zem. Nunova syna jménem Hošea, Spása, Mojžíš přejmenoval na Jozue, Hospodin je spása.
17Když je Mojžíš vysílal prozkoumat kanaánskou zem, řekl jim: „Jděte vzhůru do Negevu, potom vystupte do hor18a podívejte se, jaká je ta země a jaký lid v ní bydlí. Je silný, nebo slabý? Je jich málo, nebo hodně?19Jaká je země, v níž bydlí? Dobrá, nebo špatná? Jaká jsou města, v nichž sídlí? Otevřená, nebo opevněná?20Jaká je to země? Úrodná, nebo chudá? Jsou v ní stromy, nebo ne? Osmělte se a přineste z té země něco ovoce!“ (Byl totiž právě čas prvních hroznů.)
21A tak vyrazili prozkoumat tu zem od pouště Cin až po Rechob u Lebo-chamátu.22Když vystoupili do Negevu, vydali se k Hebronu, kde žili Achiman, Šešaj a Talmaj, potomci Anakovi. (Hebron byl postaven o sedm let dříve než egyptský Soan.)23Když došli k údolí Eškol, uřízli tam ratolest s takovým vinným hroznem, že ji museli nést na sochoru dva muži. Vzali také granátová jablka a fíky.24Podle hroznu, který tam synové Izraele uřízli, se tomu místu říká Nachal Eškol, Údolí hroznu.25Po čtyřiceti dnech se pak z průzkumu země vrátili.
26Vydali se rovnou k Mojžíši a Áronovi a k celé izraelské obci do Kádeše v Paranské poušti. Podali jim všem zprávu a ukázali jim ovoce té země.27Vyprávěli: „Přišli jsme do země, do níž jsi nás poslal. Skutečně oplývá mlékem a medem a toto je její ovoce.28Jenže lid, který v té zemi bydlí, je silný, města jsou opevněná a velmi veliká, a navíc jsme tam viděli syny Anakovy.29V negevském kraji žije Amalek; v horách bydlí Chetejci, Jebusejci a Emorejci; při moři a podél Jordánu pak bydlí Kananejci!“
30Káleb však lid stojící před Mojžíšem uklidňoval: „Pojďme přece vzhůru a obsaďme tu zem. Dokážeme ji ovládnout!“
31Muži, kteří šli s ním, ale řekli: „Nemůžeme jít proti tomu lidu. Je silnější než my!“32Zemi, kterou prozkoumali, pak začali synům Izraele pomlouvat: „Země, kterou jsme prošli a prozkoumali, požírá své obyvatele. Všichni lidé, které jsme tam viděli, jsou muži ohromné postavy!33Viděli jsme tam i zrůdné obry, mezi něž patří synové Anakovi. Připadali jsme si proti nim jako kobylky a stejně tak jsme připadali i my jim!“

14

Vzpoura proti Hospodinu
1V celé obci tehdy nastalo pozdvižení. Lid se dal do křiku a naříkal celou noc.2Všichni synové Izraele reptali proti Mojžíšovi a Áronovi. Celá obec jim vyčítala: „Ach, proč jsme nezemřeli v Egyptě! Ach, proč jsme nezemřeli na této poušti!3Proč nás Hospodin vede do té země? Abychom padli mečem? Aby se naše ženy a děti staly kořistí? Není pro nás lepší vrátit se do Egypta?“4Mezi sebou pak začali říkat: „Určeme si vůdce a vraťme se do Egypta!“
5Mojžíš a Áron tehdy před celou shromážděnou izraelskou obcí padli na tvář.
6Dva z těch, kdo šli prozkoumat zem – Jozue, syn Nunův, a Káleb, syn Jefunův – roztrhli svá roucha7a promluvili k celé izraelské obci: „Země, kterou jsme prošli a prozkoumali, je velmi, velmi dobrá zem!8Budeme-li se Hospodinu líbit, uvede nás do té země a dá nám tu zem oplývající mlékem a medem.9Jenom se nebuřme proti Hospodinu! Lidu té země se nebojte, zhltneme je jako sousto chleba! Jejich záštita je opustila, ale s námi je Hospodin; nebojte se jich!“
10Celá obec se už chystala ukamenovat je, když vtom se všem synům Izraele ukázala ve Stanu setkávání Hospodinova sláva.11Hospodin řekl Mojžíšovi: „Jak dlouho mnou bude tento lid pohrdat? Jak dlouho mi bude odmítat věřit i přes všechna znamení, která jsem uprostřed nich vykonal?12Udeřím na ně morem, zřeknu se jich a z tebe udělám větší a mocnější národ, než jsou oni!“
13Mojžíš ale Hospodinu odpověděl: „Egypťané, z jejichž středu jsi vyvedl tento lid svou silou, se to doslechnou14a povědí to obyvatelům této země. Ti už slyšeli, že ty, Hospodine, jsi uprostřed tohoto lidu; že ty, Hospodine, jsi spatřován tváří v tvář, že tvůj oblak stojí nad nimi, že ty sám je předcházíš v oblakovém sloupu ve dne a v ohnivém sloupu v noci.15Když tento lid do posledního vybiješ, národy, které o tobě slyšely, řeknou:16‚Hospodin pobil ten lid na poušti, protože je nedokázal uvést do země, kterou jim s přísahou zaslíbil.‘
17Kéž se teď prosím rozmůže tvá síla, Pane můj. Vždyť jsi sám řekl:
18‚Hospodin je nesmírně trpělivý
a velmi laskavý,
odpouštějící nepravost i provinění.
Nezapomíná však trestat;
za nepravost otců volá k odpovědnosti
jejich syny do třetího i čtvrtého pokolení.‘
19Prosím, pro své veliké milosrdenství odpusť tomuto lidu jeho nepravost, tak jak jsi jim odpouštěl od Egypta až doposud!“
20Hospodin odpověděl: „Odpouštím, jak jsi řekl.21Avšak, jakože jsem živ a Hospodinova sláva naplňuje celou zem:22Nikdo z těch, kdo spatřili mou slávu a má znamení, která jsem konal v Egyptě a na poušti, nikdo z těch, kdo mne už desetkrát pokoušeli a neposlouchali,23nespatří zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil jejich otcům. Nikdo z těch, kdo mnou pohrdli, ji nespatří!24Můj služebník Káleb má ale jiného ducha – vydal se mi cele. Jej uvedu do země, do níž vstoupil, a jeho símě ji získá za dědictví.25Jelikož prý ‚v nížině bydlí Amalekovci a Kananejci,‘ zítra se obraťte a táhněte pouští zpět k Rudému moři!“
26Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:27„Jak dlouho bude proti mně toto zlé srocení reptat? Slyšel jsem reptání synů Izraele, slyšel jsem, jak proti mně reptají!28Řekni jim: Jakože jsem živ, praví Hospodin, že s vámi naložím tak, jak jste přede mnou sami řekli:29Vaše mrtvoly padnou na této poušti. Nikdo z vás všech, kdo byli sečteni, nikdo od dvaceti let výše, nikdo z vás, kdo jste proti mně reptali,30nevejde do země, o níž jsem přísahal, že vás v ní usadím – jedině Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův.31Vaše děti, o nichž jste říkali, že se stanou kořistí, ty do ní uvedu a poznají tu zem, kterou jste zavrhli.32Vaše mrtvoly však padnou na této poušti.33Vaši synové budou čtyřicet let tuláky v poušti a ponesou následky vašeho smilstva, dokud vaše mrtvoly až do poslední nepadnou na poušti.34Po čtyřicet let ponesete svůj trest, podle počtu dní, v nichž jste prozkoumávali zem. Z každého z těch čtyřiceti dní se stane rok, abyste poznali mou nelibost.35To říkám já, Hospodin. Takto naložím s celým tímto zlým srocením, které se proti mně srotilo: zde na této poušti do posledního pomřou!“
36Muži, které Mojžíš vyslal prozkoumat zem a kteří o ní po svém návratu roznášeli pomluvy (čímž podnítili celou obec k reptání proti Mojžíšovi),37mezitím zemřeli. Všechny, kdo o té zemi roznesli hanebnou pomluvu, zasáhla před Hospodinem náhlá rána.
Marný pokus dobýt Kanaán
38Z těch, kdo šli prozkoumat zem, zůstal naživu jen Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův.
39Jakmile Mojžíš všechna ta slova vyřídil synům Izraele, lid se dal do velikého nářku.40Časně ráno pak vstali a vydali se vzhůru k horskému hřebenu se slovy: „Ano, zhřešili jsme, ale teď jsme připraveni! Vyrazíme k místu, které nám Hospodin slíbil.“
41Mojžíš ale řekl: „Proč znovu přestupujete Hospodinův rozkaz? Nemůžete uspět!42Nevyrážejte, vždyť mezi vámi není Hospodin a vaši nepřátelé vás porazí!43Amalekovci a Kananejci se postaví proti vám a padnete mečem, protože jste se odvrátili od Hospodina a přestali jej následovat. Hospodin s vámi nebude.“
44Přesto se opovážili vyrazit k horskému hřebenu, ačkoli Truhla Hospodinovy smlouvy ani Mojžíš neopustili tábor.45Amalekovci a Kananejci, kteří v těch horách bydleli, tedy sestoupili, udeřili na ně a bili je až k Chormě.

15

Přídavky k obětem
1Hospodin promluvil k Mojžíšovi:2„Mluv k synům Izraele a řekni jim: Až přijdete do země, kterou vám dávám, abyste ji osídlili,3a budete chtít Hospodinu přinést ohnivou oběť, abyste Hospodinu připravili příjemnou vůni – ať už zápalnou nebo pokojnou oběť, ať už jako splnění slibu nebo jako dobrovolný dar nebo při vašich slavnostech, ať už ze skotu nebo z bravu,4pak ať ten, kdo přináší Hospodinu takovýto dar, přinese rovněž moučnou oběť: desetinu efy jemné mouky zadělané čtvrtkou hinu oleje.5Při zápalné či pokojné oběti s každým beránkem obětuj čtvrtku hinu vína jako úlitbu.
6S beranem pak obětuj dvě desetiny efy jemné mouky zadělané třetinou hinu oleje jako moučnou oběť7a třetinu hinu vína jako úlitbu – to vše přineseš Hospodinu jako příjemnou vůni.
8Připravíš-li jako zápalnou či pokojnou oběť dobytče, ať už jako splnění slibu nebo jako pokojnou oběť Hospodinu,9přines s tím dobytčetem jako moučnou oběť tři desetiny efy jemné mouky zadělané půlkou hinu oleje10a jako úlitbu půl hinu vína – to je ohnivá oběť příjemně vonící Hospodinu.11Tak bude naloženo s každým býkem, s každým beranem, beránkem či kůzletem.12Ať jich připravíte jakékoli množství, takto naložíte s každým z nich.
13Takto s nimi naloží každý narozený v Izraeli, když bude přinášet ohnivou oběť příjemně vonící Hospodinu.14Kdyby v budoucích pokoleních některý přistěhovalec nebo kdokoli u vás bude žít chtěl přinést ohnivou oběť příjemně vonící Hospodinu, musí se při tom zachovat stejně jako vy.15Pro shromáždění i pro přistěhovalce žijícího u vás budou platit stejná pravidla. Toto je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení: před Hospodinem si budete vy i přistěhovalec rovni.
Prvotiny z těsta
16Pro vás i pro přistěhovalce žijícího u vás bude platit stejný zákon a stejný řád.“
17Hospodin promluvil k Mojžíšovi:18„Řekni synům Izraele: Až vejdete do země, do níž vás uvádím,19a budete jíst její chléb, odevzdávejte z něj obětní příspěvek Hospodinu.20Jako obětní příspěvek z humna odevzdávejte bochánek ze svého prvního těsta.
Oběť za neúmyslný hřích
21Po všechna vaše pokolení odevzdávejte Hospodinu obětní příspěvek ze svého prvního těsta.22Jestliže se neúmyslně prohřešíte tím, že nesplníte některé z těchto přikázání, která Hospodin oznámil Mojžíšovi23(cokoli vám Hospodin skrze Mojžíše přikázal, ode dne, kdy to Hospodin přikázal, dále, po všechna vaše pokolení), učiníte toto:
24Pokud se to stane neúmyslně nedopatřením celé obce, obětuje obec jednoho mladého býčka jako zápalnou oběť příjemně vonící Hospodinu spolu s patřičnou moučnou obětí a úlitbou podle pravidel a rovněž jednoho kozla k oběti za hřích.25Kněz pak za celou izraelskou obec vykoná obřad smíření, a bude jim odpuštěno. Bylo to nedopatření a oni za své nedopatření přinesli darem ohnivou oběť Hospodinu a rovněž oběť za hřích před Hospodinem.26Celé izraelské obci bude odpuštěno, stejně jako přistěhovalci žijícímu u vás, neboť se to celé obci přihodilo neúmyslně.
27Pokud neúmyslně zhřeší jednotlivec, přinese jako oběť za hřích roční kůzle.28Kněz pak vykoná obřad smíření za toho, kdo nedopatřením neúmyslně zhřešil před Hospodinem. Vykoná za něj obřad smíření, a bude mu odpuštěno.29Pro rodilého Izraelitu i pro přistěhovalce žijícího u vás budete mít stejný zákon o neúmyslném hříchu.
30Pokud však někdo hřeší opovážlivě, ať je to rodilý Izraelita nebo přistěhovalec, rouhá se Hospodinu; takový bude vyobcován ze svého lidu.
Porušení soboty
31Protože pohrdl Hospodinovým slovem a porušil jeho přikázání, musí být vyobcován; lpí na něm vina.“
32Jednou, když byli synové Izraele na poušti, přistihli muže, jak v sobotní den sbírá dříví.33Ti, kdo ho přistihli sbírat dříví, jej přivedli k Mojžíšovi, Áronovi a celé obci34a nechali jej ve vězení, neboť nebylo jasné, co se s ním má stát.
35Hospodin pak řekl Mojžíšovi: „Ten muž musí zemřít. Ať jej celá obec za táborem ukamenuje.“
Třásně
36Celá obec ho tedy vyvedla za tábor a kamenovali jej, až zemřel, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
37Hospodin řekl Mojžíšovi:38„Řekni synům Izraele, ať si po všechna pokolení dělají na cípech svých oděvů třásně. Nad tyto třásně v cípech ať si připevní modrou šňůrku.39Toto budou vaše třásně. Když na ně pohlédnete, připomenete si všechna Hospodinova přikázání, abyste je plnili. Kdybyste se totiž řídili jen svým srdcem a svýma očima, dovedly by vás ke smilstvu.40Takto si budete připomínat všechna moje přikázání a plnit je. Budete svatí svému Bohu.41Já jsem Hospodin, váš Bůh, který vás vyvedl z Egypta, abych byl vaším Bohem. Já jsem Hospodin, váš Bůh.“

16

Vzpoura levity Koracha
1Levita Korach, syn Jishara, syna Kehatova, přibral Rubenovce Dátana a Abirama, syny Eliabovy, a Óna, syna Peletova,2a spolu s dalšími dvěma sty padesáti izraelskými muži povstali proti Mojžíšovi. Byli to představení obce, členové sněmu, samí věhlasní muži.3Srotili se proti Mojžíšovi a Áronovi a řekli jim: „Osobujete si příliš! Celá tato obec, ti všichni jsou svatí a Hospodin je uprostřed nich. Proč se tedy pozdvihujete nad Hospodinovo shromáždění?“
4Když to Mojžíš uslyšel, padl na tvář.5Potom promluvil ke Korachovi a celé jeho tlupě: „Ráno Hospodin ukáže, kdo mu patří, kdo je svatý a koho k sobě nechá přistoupit. Přistoupí k němu ten, koho vyvolil.6Udělejte toto: Vezměte si kadidelnice, Korach a celá jeho tlupa.7Zítra do nich dejte žhavé uhlí a na ně před Hospodinem položte kadidlo. Hospodin potom rozhodne, kdo je svatý. Osobujete si příliš, Leviho synové!“
8Mojžíš tehdy Korachovi řekl: „Dobře poslouchejte, Leviho synové:9Je vám to málo, že vás Bůh Izraele oddělil od izraelské obce a dovolil vám přistupovat k němu, sloužit u Hospodinova Příbytku, stát před obcí a sloužit jí?10Dovolil ti spolu s tvými bratry levity přistupovat k němu, a vy si žádáte ještě kněžství?!11Ty a celá tvoje tlupa jste se tedy srotili proti Hospodinu – vždyť kdo je Áron, že reptáte proti němu?“
12Mojžíš pak nechal zavolat Dátana a Abirama, syny Eliabovy, ale oni řekli: „Nepůjdeme!13Je ti to málo, že jsi nás odvedl ze země oplývající mlékem a medem, abys nás nechal pomřít na poušti? To se ještě musíš dělat naším vůdcem?!14Do žádné ‚země oplývající mlékem a medem‘ jsi nás nedovedl, žádné ‚pole a vinici‘ jsi nám za dědictví nedal. Chceš snad těm mužům vyloupnout oči? Nepůjdeme!“
15Mojžíš se tedy velmi rozlítil a řekl Hospodinu: „Nevšímej si jejich obětí! Ani jediného osla jsem si od nich nevzal, ani jedinému z nich jsem neublížil!“
16Potom Mojžíš řekl Korachovi: „Ty a celá tvoje tlupa buďte zítra před Hospodinem – ty s nimi a také Áron.17Každý vezměte svou kadidelnici, dejte do ní kadidlo a každý přineste svou kadidelnici před Hospodina – dvě stě padesát kadidelnic. Také ty a Áron přineste svou kadidelnici.“
18Každý tedy vzal svou kadidelnici, dali do nich řeřavé uhlí, na ně položili kadidlo a postavili se ke vchodu do Stanu setkávání k Mojžíšovi a Áronovi.19Korach proti nim shromáždil ke vchodu do Stanu setkávání celou obec.
Vtom se celé obci ukázala Hospodinova sláva a
20Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:21„Oddělte se od této obce, neboť je v okamžiku zahubím!“
22Padli tedy na tvář. „Ó Bože, Bože duchů veškerého tvorstva!“ zvolali. „Jeden muž zhřeší a ty se hněváš na celou obec?“
23Hospodin promluvil k Mojžíšovi:24„Řekni obci: Odstupte ze všech stran od Korachova, Dátanova a Abiramova příbytku!“
25Mojžíš vstal a šel k Dátanovi a Abiramovi; izraelští stařešinové šli za ním.26„Odvraťte se od stanů těch ničemů,“ řekl obci. „Nedotýkejte se ničeho, co jim patří, abyste nebyli smeteni se všemi jejich hříchy.“27Vyklidili tedy prostor kolem dokola Korachova, Dátanova a Abiramova příbytku. Dátan a Abiram vyšli a stáli u vchodu do svých stanů se svými ženami, syny i malými dětmi.
28Mojžíš řekl: „Takto poznáte, že mě Hospodin poslal činit všechny tyto skutky a že to nedělám o své vůli:29Zemřou-li tito muži přirozenou smrtí, přihodí-li se jim, co se lidem běžně stává, pak mě neposlal Hospodin.30Způsobí-li však Hospodin něco úplně nového a země otevře ústa, aby je pohltila se vším, co mají, takže se zaživa propadnou do podsvětí, pak poznáte, že tito muži pohrdli Hospodinem!“
31Sotva Mojžíš dořekl ta slova, země se pod nimi rozestoupila.32Země otevřela ústa a pohltila je, jejich rodiny i všechny ty, kdo byli s Korachem, i veškerý jejich majetek.33Zaživa se propadli do podsvětí i se vším, co měli. Země se nad nimi zavřela a zmizeli zprostřed shromáždění.34Celý kolemstojící Izrael se dal před jejich křikem na útěk a volali: „Ať země nepohltí i nás!“
35Od Hospodina pak vyšlehl oheň a těch 250 mužů, kteří přinesli kadidlo, pohltil.

17

1Hospodin promluvil k Mojžíšovi:2„Řekni Eleazarovi, synu kněze Árona, ať ze spáleniště posbírá ony kadidelnice, neboť jsou svaté. Uhlí z nich rozmetej do daleka.3Z kadidelnic těch, kdo pro svůj hřích přišli o život, se udělají tepané pláty k obložení oltáře, neboť je přinesli před Hospodina, a tak jsou posvěceny. Zůstanou pak synům Izraele jako znamení.“
4Kněz Eleazar tedy vzal mosazné kadidelnice, které přinesli ti, kdo byli spáleni, a nechal z nich vytepat obložení oltáře.5To se stalo pro syny Izraele připomínkou, aby žádný nepovolaný, který by nebyl z Áronova semene, nepřistupoval a nepálil před Hospodinem kadidlo, aby nedopadl jako Korach a jeho tlupa. Stalo by se mu to, o čem Hospodin mluvil skrze Mojžíše.
6Nazítří se celá izraelská obec dala do reptání proti Mojžíšovi a Áronovi: „To vy jste způsobili smrt v Hospodinově lidu!“
7Když se však obec srotila proti Mojžíšovi a Áronovi, obrátili se ke Stanu setkávání a hle – přikryl jej oblak a ukázala se tam Hospodinova sláva!8Mojžíš a Áron pak přišli před Stan setkávání9a Hospodin tam k Mojžíšovi promluvil:10„Oddělte se od této obce, neboť je v okamžiku zahubím!“ Padli tedy na tvář.
11Mojžíš pak řekl Áronovi: „Vezmi kadidelnici, dej do ní žhavé uhlí z oltáře a na něj kadidlo. Pospěš si k obci a vykonej za ně obřad smíření. Od Hospodina vzešel hrozný hněv a vypukla zhoubná rána!“
12Áron tedy vzal kadidelnici, jak mu Mojžíš řekl, a běžel doprostřed shromáždění (a hle, v lidu už vypukla rána). Zapálil kadidlo a vykonal za lid obřad smíření.13Postavil se mezi mrtvé a živé, a rána se zastavila.14Těch, kteří tou ranou zemřeli, bylo 14 700 (kromě těch, kdo zemřeli kvůli Korachovi).
Áronova hůl
15A když se rána zastavila, Áron se vrátil k Mojžíšovi ke vchodu do Stanu setkávání.
16Hospodin promluvil k Mojžíšovi:17„Mluv k synům Izraele a vyber od vůdců jejich otcovských rodů dvanáct holí – po jedné holi na každý rod. Každému vyryješ na hůl jeho jméno18a na hůl Leviho vyryješ Áronovo jméno; tak připadne na každého rodového vůdce jedna hůl.19Necháš je ve Stanu setkávání před Truhlou svědectví, kde se s vámi setkávám,20a stane se, že hůl toho, jehož jsem vyvolil, vypučí. Tak se zbavím reptání synů Izraele, kteří proti vám stále reptají.“
21Mojžíš tedy promluvil k synům Izraele a jejich vůdcové mu dali dvanáct holí – po jedné holi na každý rod. Mezi holemi byla i hůl Áronova.22Mojžíš pak ty hole nechal před Hospodinem ve Stanu svědectví.
23Nazítří Mojžíš vešel do Stanu svědectví a hle, hůl Árona z rodu Leviho vypučela: vyrašila v pupeny, nasadila květy a vydala zralé mandle!24Mojžíš pak všechny hole vynesl od Hospodina před syny Izraele. Ti je prohlédli a každý si vzal svou hůl.
25Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vrať Áronovu hůl před Truhlu svědectví, ať je opatrována jako znamení pro vzbouřence. Tak ukončíš jejich reptání proti mně a nezemřou.“26A Mojžíš učinil přesně tak, jak mu Hospodin přikázal.
27Synové Izraele tehdy Mojžíšovi řekli: „Pohleď, umíráme! Hyneme, všichni hyneme!28Kdokoli se jen přiblíží k Hospodinovu Příbytku, umírá! To snad vymřeme do posledního?“

18

Zodpovědnost kněží a levitů
1Hospodin řekl Áronovi: „Ty a tvoji synové spolu s celým tvým otcovským domem ponesete zodpovědnost za přestupky vůči svatyni. Za přestupky vůči vašemu kněžství poneseš zodpovědnost jen ty a tvoji synové.2Když budeš se svými syny sloužit před Stanem svědectví, ber s sebou rovněž své bratry z pokolení Levi, z tvého otcovského kmene, ať se připojí k tobě a slouží ti.3Budou držet stráž a starat se o tebe i o celý Stan. Nesmí se však přiblížit k vybavení svatyně ani k oltáři – jinak by zemřeli jak oni, tak vy.4Připojí se k tobě, aby se starali o Stan setkávání a o veškerou službu Příbytku. Nikdo nepovolaný se k vám ale nepřiblíží.
5Budete držet stráž při svatyni a při oltáři, aby na syny Izraele už nedolehl hrozný hněv.6Hle, já sám jsem z řad synů Izraele vybral vaše bratry levity. Byli odevzdáni Hospodinu a darováni vám, aby sloužili při Stanu setkávání.
Kněžské a levitské podíly
7Jen ty a tvoji synové však smíte sloužit jako kněží ve všem, co souvisí s oltářem a se službou uvnitř za oponou. Kněžskou službu vám dávám jako dar. Nepovolaný, jenž by se přiblížil, zemře.“
8Hospodin promluvil k Áronovi: „Hle, já sám jsem ti svěřil do péče své obětní příspěvky se všemi svatými dary od synů Izraele. Věčným ustanovením jsem je dal jako kněžský podíl tobě a tvým synům.9Ze svatosvatých darů, z ohnivých obětí, ti připadne toto: Každý jejich dar, který mi přinášejí jako svatosvatý – každá jejich moučná oběť, oběť za hřích i oběť odškodnění – to připadne tobě a tvým synům.10Budeš to jíst jako svatosvaté, smí to jíst každý, kdo je u tebe mužského pohlaví. Co je svaté, připadne tobě.
11Také toto ti připadne: Obětní příspěvek, který synové Izraele darují při všech obětech, které mi nabízejí zvedáním. To jsem dal věčným ustanovením tobě a tvým synům a dcerám. Smí to jíst každý, kdo je ve tvém domě čistý.
12Všechen nejlepší olej a všechno nejlepší víno i obilí, jejich prvotiny, které odevzdávají Hospodinu, jsem dal tobě.13Prvotiny všeho, co ve své zemi vypěstují a co přinesou Hospodinu, připadnou tobě. Smí to jíst každý, kdo je ve tvém domě čistý.
14Cokoli by v Izraeli propadlo Hospodinu, připadne tobě.15Vše, co otvírá kterékoli lůno, jak z lidí, tak ze zvířat, se přináší Hospodinu a připadne tobě. Prvorozené z lidí však musíš nechat vyplatit; rovněž tak prvorozené z nečistých zvířat.16Od stáří jednoho měsíce se budou moci vyplatit. Necháš je vyplatit za určenou cenu 5 šekelů stříbra (měřeno podle šekelu svatyně, což je 20 ger).
17Prvorozené ze skotu ani bravu ale vyplatit nenecháš, je to svaté. Jejich krví pokropíš oltář a jejich tuk necháš dýmat jako ohnivou oběť, jako příjemnou vůni Hospodinu.18Jejich maso připadne tobě, tak jako ti připadne hrudí pozvedání a pravá kýta.19Všechny svaté obětní příspěvky, které synové Izraele odevzdávají Hospodinu, jsem dal věčným ustanovením tobě a tvým synům a dcerám. Je to smlouva soli, věčně platná před Hospodinem, pro tebe i pro tvé potomstvo.“
20Hospodin řekl Áronovi: „Nezískáš v jejich zemi žádné dědictví; nepřipadne ti mezi nimi podíl. Já jsem tvůj podíl a tvé dědictví uprostřed synů Izraele.
21Hle, synům Leviho jsem za jejich službu při Stanu setkávání dal jako dědictví všechny desátky v Izraeli.22Ať se synové Izraele už nepřibližují ke Stanu setkávání, aby na sebe neuvalili hřích a nezemřeli.23Službu při Stanu setkávání ať konají jen levité, svá provinění ať nesou oni sami. Toto je věčné ustanovení pro všechna vaše pokolení: nebudou mít dědictví mezi syny Izraele.24Levitům jsem totiž dal za dědictví desátky, které synové Izraele odevzdávají jako příspěvek Hospodinu. To proto jsem o nich řekl: Nebudou mít dědictví mezi syny Izraele.“
25Hospodin promluvil k Mojžíšovi:26„Řekni levitům: Když od synů Izraele přijmete jejich desátky, které jsem vám dal za dědictví, odevzdáte z nich Hospodinu jako příspěvek desátky z desátků.27To se vám bude počítat jako obětní příspěvek. Jako se to děje s obilím z humna a s vínem z lisu,28tak i vy odevzdáte Hospodinu příspěvek ze všech desátků, které přijmete od synů Izraele. Příspěvek Hospodinu z nich dáte knězi Áronovi.29Ze všeho, co vám bude darováno, vždy odevzdáte příspěvek Hospodinu. Ať je ze všeho posvěcen vždy ten nejlepší díl.
30Řekni jim rovněž: Poté, co z desátků odevzdáte nejlepší díl, budou se vám levitům počítat jako úroda z humna a jako víno z lisu.31Budete to moci jíst kdekoli – vy i vaše rodiny – neboť je to vaše mzda za vaši službu při Stanu setkávání.32Když z toho odevzdáte nejlepší díl, neuvalíte na sebe hřích; neznesvětíte svaté dary synů Izraele a nezemřete.“

19

Očistná voda
1Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi:2„Toto je ustanovení zákona, jež přikázal Hospodin: Řekni synům Izraele, ať k tobě přivedou červenou jalovici bez vady, na níž není poskvrny a na niž dosud nebylo vloženo jho.3Dáte ji knězi Eleazarovi; ten ji odvede ven za tábor, kde bude v jeho přítomnosti zabita.4Kněz Eleazar pak prstem nabere trochu krve a tou krví sedmkrát stříkne směrem ke Stanu setkávání.5Jalovice pak bude před jeho očima spálena; spálí se její kůže, maso, krev i výkaly.6Potom kněz vezme cedrové dřevo, yzop a šarlatovou látku a hodí to do ohně, v němž se pálí ta jalovice.7Kněz si pak vypere oděv, omyje si tělo vodou a teprve potom vejde do tábora. Až do večera však bude nečistý.8Rovněž ten, kdo jalovici spálil, si vypere oděv ve vodě a omyje si tělo vodou. Až do večera však bude nečistý.
9Někdo čistý zatím nabere popel té jalovice a uloží jej na čisté místo za táborem; tam bude pro izraelskou obec uchován k přípravě očistné vody. Je to oběť za hřích.10Rovněž ten, kdo sbíral popel té jalovice, si vypere oděv. Až do večera však bude nečistý.
Toto bude věčné ustanovení pro syny Izraele i pro přistěhovalce, který žije u nich:
11Kdo by se dotkl mrtvoly kteréhokoli člověka, bude nečistý po sedm dní.12Třetího a sedmého dne se tou vodou bude očišťovat, a bude čistý. Nebude-li se však třetího a sedmého dne očišťovat, pak čistý nebude.13Kdokoli se dotkne těla mrtvého člověka a neočistí se, poskvrnil Hospodinův příbytek. Takový člověk bude vyobcován z Izraele, neboť nebyl pokropen očistnou vodou. Bude nečistý, jeho nečistota zůstane na něm.
14Toto je zákon o člověku, který by zemřel ve stanu: Kdokoli do toho stanu vejde a kdokoli v něm je, bude nečistý po sedm dní.15Rovněž každá otevřená nádoba v tom stanu, která není uzavřena poklicí, bude nečistá.
16Kdokoli se na poli dotkne člověka zabitého mečem nebo zemřelého nebo jeho kostí nebo hrobu, bude nečistý po sedm dní.
17Tehdy vezmou trochu popela jalovice spálené jako oběť za hřích a nalijí na něj do nádoby pramenitou vodu.18Někdo čistý pak vezme yzop, namočí jej ve vodě a postříká onen stan, všechno nádobí i všechny lidi, kteří tam byli. Stejně tak postříká toho, kdo se dotkl kostí nebo zabitého nebo zemřelého nebo hrobu.19Třetího a sedmého dne postříká čistý nečistého, a tak jej sedmého dne očistí. Dotyčný pak vypere svůj oděv, omyje se vodou, a večer bude čistý.20Kdo by však byl nečistý a neočistil se, takový bude vyobcován ze shromáždění, neboť poskvrnil Hospodinovu svatyni. Nebyl pokropen očistnou vodou; bude nečistý.21Toto pro ně bude věčné ustanovení.
Kdo bude postříkán očistnou vodou, vypere si oděv. Kdokoli se pak dotkne té očistné vody, bude nečistý až do večera.
22Čehokoli se nečistý dotkne, bude nečisté, a kdokoli se toho dotkne, bude nečistý až do večera.“

20

Selhání Mojžíše a Árona
1Celá izraelská obec dorazila v prvním měsíci na poušť Cin. Lid pobýval v Kádeši. Tam zemřela Miriam a tam byla pochována.
2Obci tam ale chyběla voda, a tak se srotili proti Mojžíšovi a Áronovi3a lid se pustil s Mojžíšem do sváru. „Ó, proč jsme nezemřeli, když naši bratři umírali před Hospodinem!“4volali. „Proč jste zavedli Hospodinovo shromáždění sem do pouště? Abychom tu my i náš dobytek zemřeli?5Proč jste nás odvedli z Egypta? Abyste nás přivedli na toto bídné místo? Tohle není místo pro obilí, fíky, víno ani granátová jablka! Není tu ani voda k pití!“
6Mojžíš tedy s Áronem odešel od shromáždění ke vchodu do Stanu setkávání. Padli na tvář a vtom se jim ukázala Hospodinova sláva.7Hospodin promluvil k Mojžíšovi:8„Vezmi hůl a spolu se svým bratrem Áronem shromáždi obec. Před jejich očima řeknete skále, ať vydá vodu. Vyvedeš jim vodu ze skály, aby obec i dobytek měli co pít.“
9Mojžíš tedy podle jeho rozkazu vzal hůl, která byla před Hospodinem.10Spolu s Áronem pak svolal shromáždění před skálu. Řekl jim: „Nuže, slyšte, vy buřiči – máme vám z této skály vyvést vodu?“11Nato se Mojžíš rozpřáhl a dvakrát udeřil holí do skály. Vytrysklo z ní tolik vody, že se napila obec i jejich dobytek.
12Hospodin ale Mojžíšovi a Áronovi řekl: „Protože jste mi nevěřili a neprokázali před syny Izraele mou svatost, nedovedete toto shromáždění do země, kterou jim dávám!“
Edomský odpor
13To je ta Mej-meriba, Voda sváru, kde se synové Izraele svářili s Hospodinem a Hospodin jim prokázal svou svatost.
14Mojžíš z Kádeše vyslal posly k edomskému králi se slovy:
„Toto praví tvůj bratr Izrael: Jistě víš o všech útrapách, které nás potkaly.
15Naši otcové sestoupili do Egypta a v té zemi jsme dlouho bydleli. Egypťané ale s námi a s našimi otci začali nakládat zle.16Volali jsme tedy k Hospodinu a vyslyšel nás, poslal svého anděla a vyvedl nás z Egypta.
Hle, nyní jsme ve městě Kádeš u hranic tvého území.
17Nech nás prosím projít tvou zemí. Nepůjdeme přes pole ani vinice, nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou a neodbočíme napravo ani nalevo, dokud nepřejdeme tvé území.“
18Edom však řekl: „Neprojdeš mou zem. Jinak proti tobě vytáhnu s mečem!“
19Synové Izraele mu odpověděli: „Půjdeme po silnici. Kdybychom se my nebo náš dobytek napili tvé vody, zaplatíme ji. Nejde o nic víc, chceme jen pěšky projít.“
20Edom však řekl: „Neprojdeš!“ a vytáhl proti nim s velikým a mocným vojskem.
Áronova smrt
21Edom odepřel Izraeli průchod svým územím, a tak jej Izrael musel obejít.
22Celá izraelská obec vytáhla z Kádeše a dorazila k hoře Hór.23Na hoře Hór u hranic edomské země řekl Hospodin Mojžíšovi a Áronovi:24„Áron bude připojen ke svému lidu. Nevejde do země, kterou dávám synům Izraele, protože jste se u Mej-meriby vzepřeli mému příkazu.25Vezmi Árona i jeho syna Eleazara a vyveď je na horu Hór.26Svlékni Áronovi roucho a obleč je jeho synu Eleazarovi. Áron pak bude připojen ke svému lidu – zemře tam.“
27Mojžíš tedy učinil, jak mu Hospodin přikázal; před očima celé obce vystoupili na horu Hór.28Mojžíš svlékl Áronovi jeho roucho a oblékl je jeho synu Eleazarovi. Tam, na vrcholu hory, pak Áron zemřel a Mojžíš sestoupil z hory s Eleazarem.29Když celá obec viděla, že Áron zemřel, celý dům Izraele ho oplakával po třicet dní.

21

První vítězství
1Když aradský král, Kananejec sídlící v Negevu, uslyšel, že Izrael přichází atarimskou cestou, napadl Izrael a některé z nich zajal.2Izrael tehdy složil slib Hospodinu: „Vydáš-li tento lid do našich rukou, zničíme jejich města jako proklatá.“
Bronzový had
3Hospodin Izrael vyslyšel, vydal mu Kananejce a Izrael je i s jejich městy vyhladil jako proklaté. To místo pak nazvali Chorma, Klatba.
4Aby se vyhnuli edomské zemi, táhli od hory Hór směrem k Rudému moři. Lid ale na cestě ztratil trpělivost5a začal Bohu a Mojžíšovi vyčítat: „Proč jste nás odvedli z Egypta? Abychom zemřeli na poušti? Není tu chléb, není tu voda a ten mizerný pokrm se nám už hnusí!“
6Hospodin tedy na lid poslal jedovaté hady. Na jejich uštknutí mnoho lidí v Izraeli zemřelo.7Lid pak přišel k Mojžíši se slovy: „Zhřešili jsme, když jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě. Modli se k Hospodinu, ať nás zbaví těch hadů!“ A tak se Mojžíš za lid modlil.
8Hospodin řekl Mojžíšovi: „Udělej si jedovatého hada a připevni ho na kůl. Každý, kdo se na něj podívá, bude žít.“
Cesta Zajordáním
9Mojžíš tedy udělal bronzového hada a připevnil ho na kůl. Když někoho uštkl had a on se podíval na toho bronzového hada, zůstal naživu.
10Synové Izraele pak táhli dál a utábořili se v Obotu.11Z Obotu táhli dál a utábořili se v Ije-abarimu na poušti, která na východě sousedí s Moábem.12Odtud táhli dál a utábořili se v údolí Zered.13Odtud táhli dál a utábořili se na druhé straně řeky Arnon, na poušti, která vybíhá z emorejského území. (Arnon totiž tvoří hranici mezi Moábem a Emorejci.)
14Kniha Hospodinových bojů se o něm zmiňuje:
„Vaheb v Sufě a údolí Arnonu,
15svahy údolí, jež se táhne ke vsi Ar
a k moábské hranici se přimyká.“
16Odtud pak táhli do Beéru; to je ta studna, kde Hospodin řekl Mojžíšovi: „Shromáždi lid a dám jim vodu.“
17Tehdy Izrael zpíval tuto píseň:
„Tryskej, studnice!
Prozpěvujte o ní:
18Vůdcové kopali studnici,
přední z lidu ji hloubili
žezlem a svými holemi.“
Z pouště pak táhli do Matany,
19z Matany do Nachalielu, z Nachalielu do Bamotu
Porážka Sichona a Oga
20a z Bamotu ke strži v moábském kraji při vrcholu Pisgy tyčící se nad pustinou.
21Izrael vyslal posly k emorejskému králi Sichonovi se slovy:
22„Chtěl bych projít tvou zemí. Neodbočíme do polí ani do vinic, nebudeme pít vodu ze studní. Půjdeme Královskou cestou, dokud nepřejdeme tvé území.“
23Sichon ale Izraeli nedovolil projít svým územím. Shromáždil všechen svůj lid a vytáhl proti Izraeli na poušť. Když dorazil do Jahcy, napadl Izrael.24Ten jej však porazil ostřím meče a obsadil jeho zem od Arnonu po Jabok, až k území Amonců (hranice Amonců byla totiž opevněná).25Tak Izrael zabral všechna emorejská města a usadil se v nich, včetně Chešbonu a všech jeho vesnic.26Chešbon byl městem emorejského krále Sichona, který bojoval s dřívějším králem Moábu a vzal mu všechnu jeho zem až po Arnon.
27Proto vypravěči říkají:
„Jen jděte do Chešbonu, zkuste ho vystavět,
zkuste opevnit město Sichonovo!
28Z Chešbonu totiž vyšlehl oheň,
z města Sichonova plamen,
jenž pohltil Ar Moábský,
obyvatele arnonských návrší.
29Běda tobě, Moábe!
Kemošův lide, zahyneš!
Ze svých synů učinil běžence,
ze svých dcer zajatkyně
Sichona, krále Emorejců.
30Svrhli jsme je, zničeno vše
od Chešbonu až k Dibonu;
plenili jsme jej až k Nofachu,
oheň plál až k Medebě.“
31Tak se Izrael usadil v zemi Emorejců.
32Mojžíš poslal vyzvědače do Jaezeru. Dobyli jeho vesnice a vyhnali Emorejce, kteří tam bydleli.33Potom se obrátili a vydali se vzhůru směrem k Bášanu. Bášanský král Og však proti nim s celým svým lidem vytáhl a utkal se s nimi u Edrei.
34Hospodin Mojžíšovi řekl: „Neboj se ho! Vydal jsem ho do tvých rukou s celým jeho lidem i s jeho zemí. Naložíš s ním, jako jsi naložil s emorejským králem Sichonem, který bydlel v Chešbonu.“
35A tak jej pobili i s jeho syny a s celým jeho lidem, až z nich nikdo nezůstal naživu, a obsadili jeho zem.

22

Balák si zve Balaáma
1Synové Izraele pak táhli dál a utábořili se na moábských pláních za Jordánem naproti Jerichu.
2Balák, syn Ciporův, se dozvěděl o všem, co Izrael provedl Emorejcům.3Když Moáb viděl, kolik je Izraelitů, děsil se; z toho lidu ho jímala hrůza.
4Proto řekl midiánským stařešinům: „Ten dav teď spase všechno kolem, jako vůl spásá trávu!“
Balák, syn Ciporův, byl toho času moábským králem.
5Vyslal posly k Balaámovi, synu Beorovu, do Petoru ležícího na řece Eufrat v jeho rodné zemi. Měli ho pozvat těmito slovy:
„Hle, nějaký lid vyšel z Egypta a už pokryl celou zem. Usazuje se přímo přede mnou!
6Prosím pojď, proklej mi ten lid – je na mě moc silný. Snad jej pak zvládnu porazit a vyhnat ze země. Vím, že komu požehnáš, je požehnaný, a koho prokleješ, je prokletý.“
7Moábští i midiánští stařešinové tedy odešli s věšteckou odměnou v rukách, a když přišli k Balaámovi, vyřídili mu Balákova slova.
8On jim řekl: „Zůstaňte tu na noc. Ráno vám sdělím, jakou odpověď mi Hospodin dal.“ A tak moábští hodnostáři zůstali u Balaáma.
9Bůh přišel k Balaámovi a řekl: „Kdo jsou ti muži u tebe?“
10Balaám Bohu odpověděl: „Moábský král Balák, syn Ciporův, pro mě poslal se slovy:11‚Hle, nějaký lid vyšel z Egypta a pokryl celou zem. Pojď a zatrať mi jej – snad s ním pak budu moci bojovat a vyhnat jej.‘“
12Bůh Balaámovi řekl: „Nechoď s nimi. Neproklínej ten lid, neboť je požehnaný!“
13Balaám tedy ráno vstal a řekl Balákovým hodnostářům: „Vraťte se do své země. Hospodin mi nedovolil jít s vámi.“
14Moábští hodnostáři tedy vstali a vrátili se k Balákovi se slovy: „Balaám s námi odmítl jít.“
15Balák potom vyslal další hodnostáře – bylo jich ještě více a ještě váženějších.16Když přišli k Balaámovi, řekli mu:
„Tak praví Balák, syn Ciporův: ‚Prosím, nezdráhej se ke mně přijít.
17Chci tě zahrnout velikými poctami a udělám, cokoli mi řekneš. Pojď, zatrať mi ten lid.‘“
18Balaám však Balákovým služebníkům odpověděl: „I kdyby mi Balák dával svůj dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit rozkaz Hospodina, svého Boha, a udělat cokoli, ať malého či velkého.19Zůstaňte tu ale na noc. Já zatím zjistím, co dalšího mi řekne Hospodin.“
Balaámova oslice
20V noci pak Hospodin přišel k Balaámovi a řekl mu: „Když tě ti muži přišli pozvat, vstaň a jdi s nimi. Dělej však jen to, co ti řeknu.“
21Balaám tedy ráno vstal, osedlal svou oslici a odjel s moábskými hodnostáři.22Bůh ale kvůli jeho odjezdu vzplanul hněvem a Hospodinův anděl vyšel proti němu, aby mu zahradil cestu. Balaám zatím jel na své oslici spolu se dvěma svými služebníky.23Když oslice spatřila Hospodinova anděla stojícího v cestě s taseným mečem v ruce, uhnula z cesty a šla polem. Balaám tedy oslici bil, aby ji zavedl zpět na cestu.
24Hospodinův anděl se pak postavil na pěšinu mezi vinicemi, z obou stran lemovanou zídkami.25Když oslice spatřila Hospodinova anděla, otřela se o zeď, takže otřela o zeď také Balaámovu nohu. Bil ji tedy znovu.
26Hospodinův anděl pak popošel a postavil se do soutěsky, kde nebyla možnost uhnout vpravo ani vlevo.27Když oslice spatřila Hospodinova anděla, lehla si pod Balaámem. Tehdy Balaám vybuchl hněvem a bil oslici holí.28Vtom Hospodin rozvázal oslici jazyk. Řekla Balaámovi: „Co jsem ti udělala, že mě už potřetí biješ?“
29Balaám oslici odpověděl: „Děláš si ze mě blázny! Mít po ruce meč, už bych tě zabil!“
30Oslice mu řekla: „Nejsem snad tvá oslice? Jezdil jsi na mně odjakživa až dodnes. Mám snad ve zvyku chovat se k tobě takhle?“
Odpověděl: „Ne.“
31Vtom Hospodin Balaámovi odkryl oči. Když spatřil Hospodinova anděla stojícího v cestě s taseným mečem v ruce, poklonil se a padl na tvář.
32Hospodinův anděl mu řekl: „Proč jsi už třikrát zbil svou oslici? Hle, to já jsem ti zahradil cestu, neboť se mi vůbec nelíbí.33Oslice mě spatřila a už třikrát přede mnou uhnula. Kdyby mi neuhnula, už bych tě zabil, ale ji bych nechal žít!“
34Balaám Hospodinovu andělu odpověděl: „Zhřešil jsem! Nevěděl jsem, že ses mi postavil do cesty. Pokud se ti ta věc nelíbí, vrátím se domů.“
35Hospodinův anděl Balaámovi řekl: „Jdi s těmi muži; mluv ale jen to, co ti řeknu.“ Balaám tedy jel s Balákovými hodnostáři dál.
36Když Balák uslyšel, že Balaám přichází, vyšel mu vstříc k Ír Moábskému na samém kraji arnonské hranice.37Balák uvítal Balaáma slovy: „Cožpak jsem ti neposílal pozvání? Proč jsi ke mně nešel? Že bych tě neuměl náležitě poctít?“
38Balaám Balákovi odpověděl: „Hle, přišel jsem k tobě. Nicméně, nebudu moci říkat jen tak něco. Řeknu jen to, co mi do úst vloží Bůh.“
39A tak šel Balaám s Balákem do Kiriat-chucotu.40Tam Balák obětoval skot a brav a pozval k hostině Balaáma i hodnostáře, kteří ho přivedli.41Ráno pak Balák vzal Balaáma a vyvedl ho na Baalovo návrší, odkud byl vidět zadní voj lidu.

23

Balaámova první průpověď
1Balaám tehdy Balákovi řekl: „Postav mi tu sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů.“2Balák učinil, jak Balaám řekl, a obětoval s Balaámem na každém oltáři býka a berana.
3Balaám Balákovi řekl: „Postůj u své zápalné oběti, já zatím půjdu opodál. Snad se Hospodin se mnou setká; co mi ukáže, to ti oznámím.“ A tak odešel sám.
4Bůh se s ním setkal a Balaám mu řekl: „Připravil jsem sedm oltářů a na každém jsem obětoval býka a berana.“
5Hospodin vložil Balaámovi do úst slovo. Potom řekl: „Vrať se k Balákovi a mluv takto.“
6Vrátil se tedy k němu; stál dosud obklopen všemi moábskými hodnostáři u své zápalné oběti.7Tehdy Balaám pronesl svou průpověď:
„Z Aramu přivedl mě Balák,
z východních hor král moábský.
Řekl: ‚Pojď a proklej mi Jákoba,
pojď a spílej Izraeli!‘
8Jak mám zatratit, koho nezatratil Bůh?
Jak spílat, komu Hospodin nespílá?
9Z vrcholků skal jej vidím
a z pahorků jej spatřuji:
Hle, lid, jenž o samotě bydlí,
jenž se nepočítá mezi národy.
10Kdo sečte prach Jákobův,
kdo oblak Izraele vyčíslí?
Kéž i já zemřu smrtí spravedlivých,
kéž jednou skončím jako oni!“
11„Co mi to děláš?“ řekl Balák Balaámovi. „Přivedl jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a hle, ty jen žehnáš a žehnáš!“
Balaámova druhá průpověď
12On však odpověděl: „Cožpak nemusím dbát o to, abych říkal, co mi do úst vloží Hospodin?“13Balák ho vyzval: „Pojď se na ně se mnou podívat odjinud. Uvidíš jen konec jejich zadního voje, neuvidíš je všechny. Zatrať mi je odtamtud!“14A tak ho vzal na pláň Cofim na vrcholu Pisgy, postavil sedm oltářů a na každém obětoval býka a berana.
15Balaám pak Balákovi řekl: „Postůj zde u své zápalné oběti. Já zatím půjdu tam, vstříc Hospodinu.“
16Hospodin se s Balámem setkal a vložil mu do úst slovo. Potom řekl: „Vrať se k Balákovi a mluv takto.“
17Vrátil se tedy k němu; stál dosud u své zápalné oběti, obklopen moábskými hodnostáři. Balák se ho zeptal: „Co pravil Hospodin?“18Tehdy Balaám pronesl svou průpověď:
„Vstaň, Baláku, a slyš,
naslouchej mi, synu Ciporův!
19Bůh není člověk, aby lhal,
není lidský syn, aby litoval.
Promluví snad, a nedodrží to,
řekne snad něco, a nesplní?
20Hle, dostal jsem za úkol žehnat;
když on žehná, já to nezvrátím.
21Nevidí se trápení v Jákobovi,
nejsou na dohled těžkosti v Izraeli.
Hospodin, jeho Bůh, je s ním,
jsou u něj slyšet královské fanfáry!
22Bůh, jenž z Egypta vyvedl je,
je pro ně silou rohů buvolích.
23Není žádné věštby proti Jákobovi,
není zaklínání proti Izraeli.
Vše se včas oznámí Jákobovi,
Izrael se dozví, co chystá Bůh.
24Hle, ten lid vstává jako lvice,
zvedá se jako lev!
Neulehne, než kořist zhltne,
krev skolených než vypije!“
25Balák na to Balaámovi řekl: „Když už ho nezatracuješ, aspoň mu nežehnej!“
Balaámova třetí průpověď
26Balaám však Balákovi odpověděl: „Copak jsem ti neříkal, že udělám, cokoli řekne Hospodin?“27Balák pak Balaáma vyzval: „Pojď prosím, vezmu tě na jiné místo; snad se Bohu zalíbí, abys mi je zatratil odtamtud.“28A tak vzal Balaáma a vyvedl ho na vrchol Peoru, čnícího nad pustinou.
29Tehdy Balaám Balákovi řekl: „Postav mi tu sedm oltářů a přiveď mi sem sedm býků a sedm beranů.“30Balák udělal, co mu Balaám řekl, a obětoval na každém oltáři býka a berana.

24

1Balaám viděl, že se Hospodinu líbí, aby Izraeli žehnal, a tak nešel vyhledávat věštby jako předešle, ale vydal se k poušti.2Když pak Balaám pozvedl oči a spatřil Izrael tábořící podle kmenů, přišel na něj Boží Duch.3Tehdy Balaám pronesl svou průpověď:
„Toto praví Balaám, syn Beorův,
toto praví jasnozřivý muž.
4Toto praví ten, jenž slyší Boží řeč,
jenž vidění Všemohoucího spatřuje,
jenž padá na tvář
a jeho oči jsou odkryty:
5Jak krásné jsou tvé stany, Jákobe,
tvé příbytky, ó Izraeli!
6Jak palmové háje se prostírají,
jako nad řekou zahrady,
jako aloe, jež sázel Hospodin,
jak cedry u vody.
7Z jeho věder voda poteče,
jeho símě bude mít vody bohatě.
Jeho král bude nad Agaga vyvýšen,
jeho království se pozvedne.
8Bůh, jenž vyvedl je z Egypta,
je pro ně silou rohů buvolích.
Národy nepřátel svých spolyká,
jejich kosti ohryže,
jejich šípy rozláme.
9Schoulil se, ulehl jako lev,
jako lvice – kdo vstát ho přiměje?
Ať jsou požehnáni, kdo ti žehnají,
a zlořečeni, kdo ti zlořečí!“
10Balák na to proti Balaámovi vybuchl hněvem. Spráskl ruce a řekl mu: „Pozval jsem tě, abys mé nepřátele zatratil, a hle, ty jim už potřetí jen žehnáš a žehnáš!11Hned zmiz, vrať se domů! Říkal jsem: ‚Zahrnu tě poctami,‘ ale Hospodin tě o tu poctu připravil.“
12Balaám Balákovi odpověděl: „Copak jsem neříkal už tvým poslům, které jsi za mnou poslal:13‚I kdyby mi Balák dával svůj dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit Hospodinův rozkaz a udělat o své vůli cokoli dobrého nebo zlého – řeknu jen to, co řekne Hospodin‘?
Balaámova čtvrtá průpověď
14Hned odejdu domů ke svým, ale ještě ti povím, jak ten lid v budoucnu naloží s tvým lidem.“15Tehdy Balaám pronesl svou průpověď:
„Toto praví Balaám, syn Beorův,
toto praví jasnozřivý muž.
16Toto praví ten, jenž slyší Boží řeč,
jenž má poznání od Nejvyššího,
jenž vidění Všemohoucího spatřuje,
jenž padá na tvář a jeho oči jsou odkryty:
17Vidím jej, i když to není teď,
hledím na něj, i když ne zblízka:
Vyjde hvězda z Jákoba,
povstane žezlo z Izraele;
rozdrtí spánky Moábovy
a temeno všech synů Setových.
18Také Edom bude poražen,
poražen bude Seír od svých nepřátel,
Izrael bude slavně vítězit.
Balaámovy závěrečné průpovědi
19Panovat bude, kdo z Jákoba vzejde,
vyhubí ty, kdo v Íru přežijí.“
20Když pak Balaám spatřil Amaleka, pronesl tuto průpověď:
„První mezi národy je Amalek,
jeho koncem je však věčná záhuba.“
21Když spatřil Kenijce, pronesl tuto průpověď:
„Tvůj příbytek je pevný,
na skále leží hnízdo tvé.
22Přesto však přijde vniveč, Kaine,
jen co tě Ašur vezme do zajetí.“
23Potom pronesl další průpověď:
„Běda! Kdo přežije, až to Bůh udělá?
24Loďstvo od kyperských břehů
porobí Ašura, porobí Hebera,
i je však čeká věčná záhuba!“
25Nato Balaám vstal a odešel zpátky domů. Rovněž Balák odešel svou cestou.

25

Izrael se klaní Baalovi
1Když Izrael pobýval v Šitimu, začal lid smilnit s místními Moábkami.2Ty je pozvaly k obětním hodům svého božstva a lid jedl a klaněl se jejich božstvu.3Tak se Izrael spřáhl s božstvem Baal-peor. Hospodin vzplanul proti Izraeli hněvem.
4Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vezmi všechny náčelníky lidu a veřejně je kvůli Hospodinu pověs na kůl, aby se Hospodinův planoucí hněv odvrátil od Izraele.“
5Mojžíš pak řekl izraelským soudcům: „Každý pobijte ze svých mužů ty, kdo se spřáhli s Baal-peorem!“
6Zatímco ostatní plakali u vchodu do Stanu setkávání, jeden ze synů Izraele přišel a před očima Mojžíše i celé izraelské obce si přivedl domů Midiánku.7Když to spatřil Pinchas, syn Eleazara, syna kněze Árona, vzdálil se od ostatních a vzal do ruky kopí.8Vešel za tím Izraelcem až do vnitřní části stanu a oba je probodl – onoho Izraelce i tu ženu až k jejímu podbřišku. Tehdy se rána mezi syny Izraele zastavila.9Těch, kdo tou ranou zemřeli, bylo 24 000.
10Hospodin promluvil k Mojžíšovi:11„Pinchas, syn Eleazara, syna kněze Árona, odvrátil mou zuřivost od synů Izraele. Rozhorlil se totiž uprostřed nich mou horlivostí, a tak jsem ve svém rozhorlení syny Izraele nezahubil.12Proto mu řekni, že já sám mu daruji svou smlouvu pokoje.13Ta bude pro něj i pro jeho potomstvo smlouvou věčného kněžství, neboť horlil pro svého Boha, a tak pro syny Izraele dosáhl smíření.“
14Onen izraelský muž, který byl zabit spolu s Midiánkou, se jmenoval Zimri, syn Salův. Byl to vůdce svého otcovského rodu z pokolení Šimeonova.15Ona midiánská žena se jmenovala Kozbi, dcera Curova. Ten byl hlavou svého otcovského kmene v Midiánu.
16Hospodin promluvil k Mojžíšovi:17„Napadněte Midiánce a bijte je,18neboť oni lstivě napadli vás. Chtěli vás přelstít pomocí Peora a pomocí své sestry Kozbi, dcery midiánského vůdce, zabité v den té zhoubné rány kvůli Peorovi.“

26

Nová generace
Nové sčítání
1Po této ráně Hospodin řekl Mojžíšovi a Eleazarovi, synu kněze Árona:2„Sečtěte celou izraelskou obec. Od dvaceti let výše započtěte podle jejich otcovských domů každého, kdo je v Izraeli schopen vycházet do boje.“
3Mojžíš s knězem Eleazarem k nim tedy na moábských pláních při Jordánu naproti Jerichu promluvili takto:4„Sečtěte lid od dvacetiletých výše, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.“
Toto jsou synové Izraele, kteří vyšli z Egypta:
5Synové Rubena, Izraelova prvorozeného:
Chanoch a z něj rod chanošský,
Palu a z něj rod paluský,
6Checron a z něj rod checronský,
Karmi a z něj rod karmijský.
7To jsou rubenské rody. Čítaly 43 730 mužů.
8Palu měl syna Eliaba9a Eliab měl syny Nemuela, Dátana a Abirama. To byl ten Dátan a Abiram, zástupci obce, kteří s Korachovou tlupou bojovali proti Mojžíšovi a Áronovi při svém odboji proti Hospodinu.10Tehdy země otevřela ústa a pohltila je i Koracha. Celá ta tlupa pomřela a oněch 250 mužů pohltil oheň, takže se stali výstražným znamením.11Korachovi synové ale nevymřeli.
12Synové Šimeonovi po svých rodech:
Nemuel a z něj rod nemuelský,
Jamin a z něj rod jaminský,
Jachin a z něj rod jachinský,
13Cochar a z něj rod cocharský,
Šaul a z něj rod šaulský.
14To jsou šimeonské rody. Čítaly 22 200 mužů.
15Synové Gádovi po svých rodech:
Cefon a z něj rod cefonský,
Chagi a z něj rod chagijský,
Šuni a z něj rod šunijský,
16Ozni a z něj kmen oznijský,
Eri a z něj kmen erijský,
17Arodi a z něj kmen arodijský,
Areli a z něj kmen arelijský.
18To jsou rody Gádových synů. Čítaly 40 500 mužů.
19(Er a Onan, Judovi synové, zemřeli v kanaánské zemi.)
20Synové Judovi po svých rodech:
Šela a z něj rod šelský,
Peres a z něj rod pereský,
Zerach a z něj rod zerašský.
21Synové Peresovi:
z Checrona rod checronský,
z Chamula rod chamulský.
22To jsou rody Judovy. Čítaly 76 500 mužů.
23Synové Isacharovi po svých rodech:
Tola a z něj rod tolský,
Pua a z něj rod pujský,
24Jašub a z něj rod jašubský,
Šimron a z něj rod šimronský.
25To jsou rody Isacharovy. Čítaly 64 300 mužů.
26Synové Zabulonovi po svých rodech:
Sered a z něj rod seredský,
Elon a z něj rod elonský,
Jachleel a z něj rod jachleelský.
27To jsou zabulonské rody. Čítaly 60 500 mužů.
28Synové Josefovi po svých rodech: Manases a Efraim.
29Synové Manasesovi:
Machir a z něj rod machirský
(a Machir zplodil Gileáda),
Gileád a z něj rod gileádský.
30Synové Gileádovi:
Iezer a z něj rod iezerský,
Chelek a z něj rod chelecký,
31Asriel a z něj rod asrielský,
Šechem a z něj rod šechemský,
32Šemid a z něj rod šemidský,
Chefer a z něj rod cheferský.
33Celofchad, syn Cheferův, neměl syny, jen samé dcery.
Ty se jmenovaly: Machla, Noa, Chogla, Milka a Tirsa.
34To jsou rody Manasesovy. Čítaly 52 700 mužů.
35Synové Efraimovi po svých rodech:
Šutelach a z něj rod šutelašský,
Beker a z něj rod bekerský,
Tachan a z něj rod tachanský.
36Synové Šutelachovi:
Eran a z něj rod eranský.
37To jsou rody synů Efraimových. Čítaly 32 500 mužů.
To jsou synové Josefovi po svých rodech.
38Synové Benjamínovi po svých rodech:
Bela a z něj rod belský,
Ašbel a z něj rod ašbelský,
Achiram a z něj rod achiramský,
39Šufam a z něj rod šufamský,
Chufam a z něj rod chufamský.
40Synové Belovi: Ard a Naáman:
z Arda rod ardský,
z Naámana rod naámanský.
41To jsou synové Benjamínovi po svých rodech. Čítaly 45 600 mužů.
42Toto jsou synové Danovi po svých rodech:
Šucham a z něj rod šuchamský.
To jsou čeledi Danovy po svých rodech.
43Všechny šuchamské rody čítaly 64 400 mužů.
44Synové Ašerovi po svých rodech:
Jimna a z něj rod jimenský,
Jišvi a z něj rod jišvijský,
Berija a z něj rod berijský.
45Synové Beriovi:
Cheber a z něj rod cheberský,
Malkiel a z něj kmen malkielský.
46Ašerova dcera se jmenovala Serach.
47To jsou rody synů Ašerových. Čítaly 53 400 mužů.
48Synové Neftalímovi po svých rodech:
Jachceel a z něj rod jachceelský,
Guni a z něj rod gunijský,
49Jecer a z něj rod jecerský,
Šilem a z něj rod šilemský.
50To jsou čeledi Neftalímovy po svých rodech. Čítaly 45 400 mužů.
51Toto je celkový součet synů Izraele: 601 730 mužů.
52Hospodin promluvil k Mojžíšovi:53Ať je těmto rodům přiděleno dědičné území podle počtu zapsaných osob.54Většímu rodu přiděl větší dědictví, menšímu menší – každému podle jeho velikosti.55Země bude ovšem rozdělena losem; budou přijímat dědictví podle počtu osob ve svém otcovském pokolení.56Dědictví jim bude rozděleno losem, ať už malému či velkému.
57Toto je výčet levitů po jejich rodech:
Geršon a z něj rod geršonský,
Kehat a z něj rod kehatský,
Merari a z něj rod merarijský.
58Patří do nich tyto levitské rody:
rod libnijský,
rod hebronský,
rod machlijský,
rod mušijský,
rod korachovský.
Kehat zplodil Amrama.
59Amramova žena jménem Jochebed byla levitská dcera narozená Levimu v Egyptě. Ta Amramovi porodila Árona, Mojžíše a jejich sestru Miriam.60Áronovi se narodil Nádab, Abihu, Eleazar a Itamar.61Nádab a Abihu však zemřeli, když před Hospodinem obětovali nepatřičný oheň.
62Z levitů bylo započteno celkem 23 000 mužů starších jednoho měsíce. Nebyli započteni mezi syny Izraele, neboť jim mezi nimi nepřipadlo žádné dědictví.
63Toto jsou synové Izraele, které sečetl Mojžíš s knězem Eleazarem na moábských pláních při Jordánu naproti Jerichu.64Nebyl mezi nimi nikdo ze synů Izraele, které sečetl Mojžíš s knězem Áronem na poušti Sinaj.65O těch totiž Hospodin řekl: „Musejí zemřít na poušti,“ a nezůstal z nich nikdo než Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův.

27

Dědictví pro dcery
1Tehdy přistoupily dcery Celofchada, syna Cheferova, syna Gileádova, syna Machirova, syna Manasesova z rodu Josefova syna Manasese. Jeho dcery se jmenovaly Machla, Noa, Chogla, Milka a Tirsa.2Postavily se před Mojžíše, před kněze Eleazara, před vůdce a před celou obec ke vchodu do Stanu setkávání a řekly:3„Náš otec zemřel na poušti, ale nepatřil k té tlupě, která se srotila proti Hospodinu, k tlupě Korachově. Zemřel pro svůj vlastní hřích, aniž měl syny.4Má jméno našeho otce vymizet z jeho rodu jen proto, že neměl syna? Přiděl nám dědičné vlastnictví mezi bratry našeho otce.“
5Mojžíš tedy jejich případ přednesl Hospodinu.6Hospodin Mojžíšovi řekl:7„Celofchadovy dcery mluví správně. Bezodkladně jim přiděl dědičné vlastnictví mezi bratry jejich otce; dědictví jejich otce převeď na ně.
8K synům Izraele pak promluv takto: Když někdo zemře, aniž měl syna, převedete jeho dědictví na jeho dceru.9Kdyby neměl ani dceru, přidělíte jeho dědictví jeho bratrům.10Kdyby neměl ani bratry, přidělíte jeho dědictví bratrům jeho otce.
Nový vůdce
11Kdyby ani jeho otec neměl bratry, přidělíte jeho dědictví nejbližšímu příbuznému z jeho rodu a ten je obdrží.“ A to se pro syny Izraele stalo právním ustanovením, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.
12Hospodin Mojžíšovi řekl: „Vystup na toto pohoří Abarim a pohleď na zem, kterou dávám synům Izraele.13Až ji spatříš, budeš i ty připojen ke svému lidu, jako byl k němu připojen tvůj bratr Áron.14To proto, že jste se vzepřeli mému příkazu na poušti Cin, kde se obec se mnou pustila do sváru, místo abyste před nimi prokázali mou svatost.“ To je ta Mej-meriba, Voda sváru, v Kádeši na poušti Cin.
15Mojžíš Hospodinu odpověděl:16„Ó Hospodine, Bože duchů veškerého tvorstva! Opatři této obci někoho,17kdo by před nimi vycházel i vcházel, kdo by je vyváděl i uváděl, aby Hospodinova obec nebyla jako ovce bez pastýře.“
18Hospodin Mojžíšovi řekl: „Jozue, syn Nunův, je muž, ve kterém přebývá Duch. Vezmi jej k sobě a vlož na něj ruku.19Postav jej před kněze Eleazara a před očima celé obce mu dej pověření.20Předej mu svou důstojnost, aby jej celá izraelská obec poslouchala.21Ať se postaví před kněze Eleazara. Ten se za něj bude dotazovat na Hospodinova rozhodnutí pomocí urim. Na jeho rozkaz budou vycházet a na jeho rozkaz budou vcházet – on a s ním všichni synové Izraele, totiž celá obec.“
22Mojžíš tedy učinil, jak mu Hospodin přikázal. Vzal Jozuu, postavil ho před kněze Eleazara a před celou obec,23vložil na něj ruce a dal mu pověření, jak o tom Hospodin promluvil skrze Mojžíše.

28

Každodenní oběti
1Hospodin promluvil k Mojžíšovi:2„Přikaž synům Izraele: Dbejte na to, ať mi v určený čas přinášíte mé oběti, můj pokrm, mou ohnivou oběť, mou příjemnou vůni.3Řekni jim: Toto je ohnivá oběť, kterou budete přinášet Hospodinu každý den: dva roční beránci bez vady ke stálé zápalné oběti.4Jednoho beránka obětuj ráno a druhého za soumraku.5Jako moučnou oběť k němu přidej desetinu efy jemné mouky zadělané čtvrtkou hinu vytlačeného oleje.6To je stálá zápalná oběť, ustanovená na hoře Sinaj jako příjemná vůně, ohnivá oběť Hospodinu.7K beránku patří úlitba čtvrtky hinu kvašeného nápoje, kterou pro Hospodina vyliješ ve svatyni.
Sobotní oběti
8Druhého beránka obětuj za soumraku. Připrav stejnou moučnou oběť i úlitbu jako ráno. Bude to příjemná vůně, ohnivá oběť Hospodinu.“
9„V sobotní den obětuj dva roční beránky bez vady. Jako moučnou oběť k nim přidej dvě desetiny efy jemné mouky zadělané olejem s příslušnou úlitbou.
Oběti při novoluní
10To je sobotní zápalná oběť – tu přinášejte kromě stálé zápalné oběti a úlitby každou sobotu.“
11„Při začátcích vašich měsíců přineste jako zápalnou oběť Hospodinu dva mladé býčky, jednoho berana a sedm ročních beránků bez vady.12Jako moučnou oběť pak přidejte tři desetiny efy jemné mouky zadělané olejem ke každému býčku, dvě desetiny k jednomu beranu13a po desetině ke každému beránku. To je zápalná oběť, připravená jako příjemná vůně, ohnivá oběť Hospodinu.14K nim náleží tyto úlitby: půl hinu vína na býčka, třetina hinu na berana a čtvrtina hinu na beránka. To je zápalná obět při novoluní každého měsíce v roce.
Oběti při Hodu beránka
15Kromě stálé zápalné oběti a příslušné úlitby ať je obětován také jeden kozel jako oběť za hřích.“
16„Čtrnáctého dne prvního měsíce bude Pesach – Hospodinův Hod beránka.17Patnáctého dne toho měsíce pak bude slavnost. Po sedm dní jezte nekvašené chleby.18Prvního dne mějte svaté shromáždění; nedělejte žádnou běžnou práci.19Jako ohnivou oběť přineste Hospodinu k zápalné oběti dva mladé býčky, jednoho berana a sedm ročních beránků; hleďte, ať jsou bez vady.20Jako moučnou oběť k nim přidejte jemnou mouku zadělanou olejem: tři desetiny efy na býčka, dvě desetiny na berana21a na každého z těch sedmi beránků po desetině.22Dále přines jednoho kozla jako oběť za hřích, aby za vás byl vykonán obřad smíření.23Toto vše budete obětovat kromě ranní zápalné oběti, která patří ke stálé zápalné oběti.24Stejně tak budete po sedm dní každý den obětovat pokrm ohnivé oběti příjemně vonící Hospodinu; ať je obětován kromě stálé zápalné oběti a její úlitby.
Oběti při Slavnosti týdnů
25Sedmého dne pak mějte svaté shromáždění; nedělejte žádnou běžnou práci.“
26„V Den prvotin, až budete o vaší Slavnosti týdnů přinášet Hospodinu novou moučnou oběť, mějte svaté shromáždění; nedělejte žádnou běžnou práci.27Jako příjemně vonící zápalnou oběť přineste Hospodinu dva mladé býčky, jednoho berana a sedm ročních beránků.28Jako moučnou oběť k nim přidejte jemnou mouku zadělanou olejem: tři desetiny efy na jednoho býčka, dvě desetiny na jednoho berana29a na každého z těch sedmi beránků po desetině.30Přines také jednoho kozla, aby za vás byl vykonán obřad smíření.31To vše připravíte kromě stálé zápalné oběti a moučné oběti, která k ní náleží; hleďte, ať jsou bez vady. Rovněž tak úlitby, které k nim náleží.“

29

Oběti při Slavnosti troubení
2Jako příjemně vonící zápalnou oběť přineste Hospodinu jednoho ročního býčka, jednoho berana a sedm ročních beránků bez vady.3Jako moučnou oběť k nim přidejte jemnou mouku zadělanou olejem: tři desetiny efy na býčka, dvě desetiny na berana4a jednu desetinu na každého z těch sedmi beránků.5Dále jednoho kozla jako oběť za hřích, aby za vás byl vykonán obřad smíření.
Oběti v Den smíření
6To vše (kromě novolunní zápalné oběti s její moučnou obětí, kromě stálé zápalné oběti s její moučnou obětí a kromě patřičných úliteb) připravíte podle příslušných pravidel jako příjemnou vůni, jako ohnivou oběť Hospodinu.“
7„Desátého dne téhož sedmého měsíce mějte svaté shromáždění, kdy se budete pokorně postit; nedělejte žádnou práci.8Jako příjemně vonící zápalnou oběť přineste Hospodinu jednoho ročního býčka, jednoho berana a sedm ročních beránků; hleďte, ať jsou bez vady.9Jako moučnou oběť k nim přidejte jemnou mouku zadělanou olejem: tři desetiny efy na býčka, dvě desetiny na jednoho berana10a na každého z těch sedmi beránků po desetině.
Oběti při Slavnosti stánků
11Dále přineste jednoho kozla jako oběť za hřích (kromě oběti za hřích při obřadu smíření, kromě stálé zápalné oběti s její moučnou obětí a kromě jejich úliteb).“
12„Patnáctého dne sedmého měsíce mějte svaté shromáždění; nedělejte žádnou běžnou práci. Po sedm dní budete slavit Hospodinovu slavnost:13Jako příjemnou vůni, jako ohnivou oběť přineste Hospodinu k zápalné oběti 13 mladých býčků, 2 berany a 14 ročních beránků; ať jsou bez vady.14Jako moučnou oběť k nim přidejte jemnou mouku zadělanou olejem: tři desetiny efy na každého z těch třinácti býčků, dvě desetiny na každého z těch dvou beranů15a na každého z těch čtrnácti beránků po desetině.16Dále jednoho kozla jako oběť za hřích (kromě stálé zápalné oběti, její moučné oběti a její úlitby).
17Druhý den slavnosti: 12 býčků, 2 berany a 14 ročních beránků bez vady.18K těm býčkům, beranům a beránkům přidejte patřičnou moučnou oběť a úlitby podle pravidel, úměrně jejich počtu.19Dále jednoho kozla jako oběť za hřích (kromě stálé zápalné oběti, její moučné oběti a jejich úliteb).
20Třetí den: 11 býčků, 2 berany a 14 ročních beránků bez vady.21K těm býčkům, beranům a beránkům přidejte patřičnou moučnou oběť a úlitby podle pravidel, úměrně jejich počtu.22Dále jednoho kozla jako oběť za hřích (kromě stálé zápalné oběti, její moučné oběti a její úlitby).
23Čtvrtý den: 10 býčků, 2 berany a 14 ročních beránků bez vady.24K těm býčkům, beranům a beránkům přidejte patřičnou moučnou oběť a úlitby podle pravidel, úměrně jejich počtu.25Dále jednoho kozla jako oběť za hřích (kromě stálé zápalné oběti, její moučné oběti a její úlitby).
26Pátý den: 9 býčků, 2 berany a 14 ročních beránků bez vady.27K těm býčkům, beranům a beránkům přidejte patřičnou moučnou oběť a úlitby podle pravidel, úměrně jejich počtu.28Dále jednoho kozla jako oběť za hřích (kromě stálé zápalné oběti, její moučné oběti a její úlitby).
29Šestý den: 8 býčků, 2 berany a 14 ročních beránků bez vady.30K těm býčkům, beranům a beránkům přidejte patřičnou moučnou oběť a úlitby podle pravidel, úměrně jejich počtu.31Dále jednoho kozla jako oběť za hřích (kromě stálé zápalné oběti, její moučné oběti a jejích úliteb).
32Sedmý den: 7 býčků, 2 berany a 14 ročních beránků bez vady.33K těm býčkům, beranům a beránkům přidejte patřičnou moučnou oběť a úlitby podle příslušných pravidel, úměrně jejich počtu.34Dále jednoho kozla jako oběť za hřích (kromě stálé zápalné oběti, její moučné oběti a její úlitby).
35Osmého dne mějte svátek; nedělejte žádnou běžnou práci.36Jako příjemnou vůni, ohnivou oběť přineste Hospodinu k zápalné oběti jednoho býčka, jednoho berana a sedm ročních beránků bez vady.37K tomu býčku, beranu a beránkům přidejte patřičnou moučnou oběť a úlitby podle pravidel, úměrně jejich počtu.38Dále jednoho kozla jako oběť za hřích (kromě stálé zápalné oběti, její moučné oběti a její úlitby).
39Tyto zápalné oběti, moučné oběti, úlitby a pokojné oběti budete přinášet Hospodinu při vašich slavnostech, a to kromě svých slibů a dobrovolných darů.“

30

Sliby manželek a dcer
1Mojžíš řekl synům Izraele všechno tak, jak mu Hospodin přikázal.
2Mojžíš promluvil k náčelníkům izraelských pokolení: „Hospodin přikázal toto:3Když se muž zaváže Hospodinu slibem nebo přísahou, nebude moci své slovo zrušit; učiní přesně to, co slíbil.
4Když se mladá žena, dosud žijící v domě svého otce, zaváže Hospodinu nějakým slibem nebo závazkem5a její otec o tom uslyší a nic nenamítne, pak budou všechny sliby a závazky, které na sebe vzala, platit.6Pokud jí to však otec v den, kdy o tom uslyší, zakáže, pak žádný slib ani závazek, který na sebe vzala, neplatí. Hospodin jí slib odpustí, neboť jí zabránil její otec.
7Vdá-li se poté, co na sebe vzala slib nebo nějaký nerozvážný závazek,8a její muž proti tomu v den, kdy o tom uslyší, nic nenamítne, pak budou její sliby i závazky platit.9Pokud jí to však manžel v den, kdy o tom uslyší, zakáže, pak tím zrušil jakýkoli její slib i nerozvážný závazek. Hospodin jí slib odpustí.
10(Každý slib, jímž se zavázala vdova či zapuzená žena ovšem platí.)
11Složí-li žena slib nebo se zaváže přísahou v domě svého muže,12pak, pokud její muž nic nenamítne, až o tom uslyší, a nebude jí bránit, budou všechny její sliby i závazky platit.13Pokud by je však manžel v den, kdy o tom uslyší, zrušil, pak nic ze slibů a závazků, které vyšly z jejích rtů, neplatí. Její muž je zrušil, Hospodin jí je odpustí.14Jakýkoli slib nebo přísežný závazek, jímž by se omezovala, potvrdí, anebo zruší její muž.15Pokud by však k tomu až do příštího dne nic nenamítal, pak tím potvrdil všechny její sliby i závazky, jimiž je vázána. Potvrdil je, neboť v den, kdy o nich uslyšel, mlčel.16Pokud by je zrušil později, ponese vinu.“
17Toto jsou pravidla, která Hospodin přikázal Mojžíšovi ohledně muže a jeho ženy a ohledně otce a jeho mladé dcery, která ještě žije v jeho domě.

31

Pomsta nad Midiánci
1Hospodin promluvil k Mojžíšovi:2„Než budeš připojen ke svému lidu, vykonej pomstu synů Izraele nad Midiánci.“
3Mojžíš proto řekl lidu: „Vyzbrojte mezi sebou muže způsobilé k boji. Ať vytáhnou proti Midiánu a vykonají nad ním Hospodinovu pomstu.4Z každého izraelského pokolení vyšlete k boji po tisíci mužů.“5A tak bylo z izraelských tisíců povoláno po tisíci z každého pokolení, 12 000 mužů vyzbrojených k boji.6Mojžíš je vyslal do boje po tisíci z každého pokolení a s nimi Pinchase, syna kněze Eleazara, se svatým náčiním a s trubkami k troubení v ruce.
7Vytáhli tedy do boje proti Midiánu, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi, a pobili je do posledního muže.8Zabili také midiánské krále: Eviho, Rekema, Cura, Chura a Rebu – pět midiánských králů. Také Balaáma, syna Beorova, zabili mečem.9Midiánské ženy i jejich děti ale Izraelci zajali. Ukořistili také všechen jejich dobytek, stáda a veškeré bohatství.10Všechna jejich města, v nichž sídlili, i všechny jejich osady vypálili.11Zmocnili se veškeré kořisti včetně lidí a dobytka.12Všechnu kořist, jíž se zmocnili, i všechny zajatce pak přivedli k Mojžíšovi, ke knězi Eleazarovi a k izraelské obci do tábora na moábských pláních při Jordánu naproti Jerichu.
13Mojžíš, kněz Eleazar a všichni vůdcové obce jim vyšli z tábora naproti.14Mojžíš se však na velitele vojska, na vůdce tisíců a stovek, kteří se vraceli z válečného tažení, rozhněval:15„Vy jste nechali všechny ty ženy naživu?16Vždyť právě ony na Balaámovu radu svedly syny Izraele od Hospodina k Peorovi. Kvůli tomu přišla na Hospodinovu obec ta rána!17Pobijte tedy všechny chlapce. Pobijte i každou ženu, která už spala s mužem.18Všechny dívky, které ještě nepoznaly muže, si nechte živé.
19Vy sami pak zůstaňte po sedm dní venku za táborem. Všichni, kdo jste někoho zabili, a všichni, kdo jste se dotkli něčeho zabitého, se budete třetího a sedmého dne očišťovat – jak vy, tak vaši zajatci.20Očistěte také všechny oděvy, všechny kožené předměty, vše vyrobené z kozí srsti i každý předmět ze dřeva.“
21Kněz Eleazar pak řekl bojovníkům, kteří byli v té bitvě: „Toto je ustanovení Zákona, jejž Hospodin přikázal Mojžíšovi:22Zlato, stříbro, bronz, železo, cín a olovo,23vše, co snese oheň, přepálíte ohněm, a bude to čisté. Musí se to ale ještě očistit očistnou vodou. Vše, co oheň nesnese, propláchněte vodou.
Dělení kořisti
24Sedmého dne si vyperte roucha, a budete čistí. Teprve potom se vrátíte do tábora.“
25Hospodin Mojžíšovi řekl:26„Spolu s knězem Eleazarem a s rodovými náčelníky obce pořiď soupis zajaté kořisti, jak z lidí, tak z dobytka.27Rozděl kořist rovným dílem mezi bojovníky, kteří šli do bitvy, a mezi zbytek obce.28Od bojovníků, kteří šli do bitvy, vyber příspěvek pro Hospodina. Bude to jeden život z každých pěti set, a to jak z lidí, tak ze skotu, oslů i bravu.29Tento podíl z jejich poloviny odevzdej knězi Eleazarovi jako příspěvek Hospodinu.30Z poloviny patřící ostatním synům Izraele vyber po jednom ukořistěném z padesáti, a to jak z lidí, tak ze všeho dobytka (ze skotu, oslů i bravu). Ty odevzdej levitům pečujícím o Hospodinův Příbytek.“31Mojžíš a kněz Eleazar tedy učinili, jak Hospodin Mojžíšovi přikázal.
32Zbytek kořisti uchvácené vojskem činil:
675 000 kusů bravu,
3372 000 kusů skotu,
3461 000 oslů,
3532 000 žen, které ještě nepoznaly muže.
36Polovina podílu těch, kteří vyšli do boje, činila:
337 500 kusů bravu;
37z nich bylo Hospodinu odvedeno 675.
3836 000 kusů skotu; z nich bylo Hospodinu odvedeno 72.
3930 500 oslů; z nich bylo Hospodinu odvedeno 61.
4016 000 osob; z nich bylo Hospodinu odvedeno 32.
41Tento příspěvek Hospodinu předal Mojžíš knězi Eleazarovi, jak mu Hospodin přikázal.
42Druhá polovina, patřící zbytku izraelské obce (polovina, kterou Mojžíš oddělil od té patřící bojovníkům),43činila:
337 500 kusů bravu,
4436 000 kusů skotu,
4530 500 oslů,
4616 000 osob.
47Z této poloviny patřící synům Izraele vybral Mojžíš po jednom z každých padesáti ukořistěných, a to jak z lidí, tak z dobytka. Ty odevzdal levitům pečujícím o Hospodinův Příbytek, jak mu Hospodin přikázal.
48Poté k Mojžíšovi přistoupili velitelé vojenských oddílů, vůdcové tisíců a stovek,49a řekli Mojžíšovi: „Tvoji služebníci sečetli bojovníky, jimž jsme veleli, a ani jeden nám nechybí.50Proto každý z nás přinášíme Hospodinu dar ze získaných zlatých šperků – spony, náramky, prsteny, náušnice a přívěsky – k vykoupení našich životů před Hospodinem.“
51Mojžíš a kněz Eleazar tedy od nich přijali všechny ty mistrovské zlaté šperky.52Všechno zlato odevzdané Hospodinu vážilo 16 750 šekelů.53(Bojovníci ovšem kořistili každý pro sebe.)54Mojžíš a kněz Eleazar od vůdců tisíců a stovek to zlato přijali a odnesli je do Stanu setkávání jako připomínku synů Izraele před Hospodinem.

32

Obsazení Zajordání
1Synové Rubenovi a synové Gádovi měli obrovské množství dobytka. Uviděli jaezerskou a gileádskou zem a hle, bylo to místo vhodné pro dobytek.2Rubenovi a Gádovi synové tedy přišli a řekli Mojžíšovi, knězi Eleazarovi a vůdcům obce:3„Atarot, Dibon, Jaezer, Nimra, Chešbon, Eleale, Sebam, Nebó a Beon,4země, kterou Hospodin dobyl pro izraelskou obec, je země vhodná pro dobytek – a tvoji služebníci mají spoustu dobytka.“5Dále řekli: „Prokaž nám prosím laskavost, ať tato země připadne do vlastnictví nám, tvým služebníkům. Nevoď nás přes Jordán.“
6Mojžíš Rubenovým a Gádovým synům odpověděl: „Mají snad vaši bratři jít do boje, zatímco vy zůstanete zde?7Proč chcete syny Izraele odradit od vstupu do země, kterou jim Hospodin dal?8Totéž udělali vaši otcové, když jsem je vyslal z Kádeš-barné, aby prohlédli zem.9Došli až k údolí Eškol, prohlédli zem, ale pak syny Izraele odradili od vstupu do země, kterou jim Hospodin dal.10Hospodin toho dne vzplanul hněvem a odpřisáhl:11‚Nikdo z těch, kdo vyšli z Egypta, nikdo starší dvaceti let nespatří zem, kterou jsem s přísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, neboť se mi nevydali cele.12Jen Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Nunův, se cele vydali Hospodinu.‘13Hospodin tehdy vzplanul proti Izraeli hněvem a nechal je čtyřicet let bloudit po poušti, dokud to pokolení, které se znelíbilo Hospodinu, do posledního nevymřelo.
14Hle, nyní jste nastoupili na místo svých otců, vy plemeno hříšníků, abyste ještě více roznítili Hospodinův planoucí hněv proti Izraeli!15Jestliže se od něj odvrátíte, nechá tento lid na poušti ještě déle, a tak je všechny přivedete do záhuby!“
16Přistoupili tedy k Mojžíšovi blíž a řekli: „Chceme tu postavit ohrady pro svůj dobytek a města pro své děti.17Sami pak půjdeme v plné zbroji v čele synů Izraele, dokud je nepřivedeme na jejich místo. Naše děti zatím zůstanou v opevněných městech, chráněny před obyvateli země.18My se ale domů nevrátíme, dokud se každý syn Izraele neujme svého dědictví.19Nebudeme s nimi zabírat zem za Jordánem ani nikde dále, neboť nám připadlo dědictví na východ od Jordánu.“
20Mojžíš jim odpověděl: „Chcete-li to slovo splnit, připravte se před Hospodinem k boji.21Každý z vašich ozbrojenců půjde před Hospodinem za Jordán, dokud on před vámi nevyžene své nepřátele.22Až bude země před Hospodinem podmaněna, budete se moci vrátit a budete zproštěni tohoto závazku k Hospodinu a k Izraeli. Tehdy se před Hospodinem tato země stane vaším vlastnictvím.
23Pokud se tak nezachováte, hle, zhřešíte proti Hospodinu, a vězte, že váš trest si vás najde.24Postavte si města pro děti a ohrady pro ovce a kozy; splňte však, co jste slíbili.“
25Rubenovi a Gádovi synové Mojžíšovi odpověděli: „Tvoji služebníci učiní, jak jim náš pán přikazuje.26Naše děti, naše ženy, náš dobytek a všechna naše zvířata zůstanou v gileádských městech,27zatímco tvoji služebníci, každý v plné zbroji, přejdou Jordán, aby bojovali před Hospodinem, jak praví náš pán.“
28Mojžíš tedy o nich vydal příkaz knězi Eleazarovi, Jozuovi, synu Nunovu, a náčelníkům izraelských pokolení.29Mojžíš jim řekl: „Pokud s vámi Gádovi a Rubenovi synové přejdou Jordán, každý vyzbrojen k boji před Hospodinem, pak jim po dobytí země dáte do vlastnictví gileádskou zem.30Pokud však s vámi nepůjdou jako ozbrojenci, připadne jim vlastnictví mezi vámi v kanaánské zemi.“
31Gádovi a Rubenovi synové na to řekli: „Uděláme, co Hospodin tvým služebníkům řekl:32Přejdeme vyzbrojeni před Hospodinem do země Kanaán a získáme dědičné vlastnictví v Zajordání.“
33Mojžíš tedy Gádovým a Rubenovým synům a polovině pokolení Manasesova, syna Josefova, přidělil království emorejského krále Sichona a bášanského krále Oga – zemi i s jejími městy včetně území pohraničních měst.
34Synové Gádovi pak vystavěli Dibon, Atarot, Aroer,35Atarot-šofan, Jaezer, Jogbehu,36opevněná města Bet-nimra a Bet-haran a ohrady pro ovce a kozy.
37Synové Rubenovi vystavěli Chešbon, Eleale, Kiriatajim,38Nebó, Baal-meon (jejichž jména byla změněna) a také Sibmu. Města, která vystavěli, přejmenovali.
39Synové Machira, syna Manasesova, šli do Gileádu, dobyli jej a vyhnali Emorejce, kteří tam bydleli.40Mojžíš tedy Gileád přidělil Machirovi, synu Manasesovu, a ten se v ní usadil.41Manasesův syn Jair pak vytáhl, dobyl jejich vesnice a nazval je Chavot-jair, Jairovy vesnice.42Také Noba vytáhl, dobyl Kenat i jeho vesnice a nazval je svým jménem: Noba.

33

Trasa exodu
1Toto jsou zastávky na cestě synů Izraele, když pod Mojžíšovým a Áronovým vedením táhli po svých oddílech z Egypta.2Mojžíš během jejich tažení zapisoval, odkud podle Hospodinova rozkazu vycházeli. Toto jsou zastávky na jejich tažení:
3Patnáctého dne prvního měsíce, ráno po Hodu beránka, vytáhli synové Izraele z Ramesesu. Před očima celého Egypta směle vyrazili na cestu.4Egypťané zatím pohřbívali všechny své prvorozené, které mezi nimi Hospodin pobil, když vykonal soud nad jejich bohy.
5Synové Izraele vyšli z Ramesesu a utábořili se v Sukotu.
6Vyšli ze Sukotu a utábořili se v Etamu na kraji pouště.
7Vyšli z Etamu, obrátili se zpět k Pi-chirotu naproti Baal-cefonu a utábořili se před Migdolem.
8Vyšli z Pi-chirotu, prošli prostředkem moře na poušť, ušli tři dny cesty etamskou pouští a utábořili se v Maře.
9Vyšli z Mary a přišli do Elimu. V Elimu bylo dvanáct vodních pramenů a sedmdesát palem; tam se utábořili u vody.
10Vyšli z Elimu a utábořili se u Rudého moře.
11Vyšli od Rudého moře a utábořili se v poušti Sin.
12Vyšli z pouště Sin a utábořili se v Dofce.
13Vyšli z Dofky a utábořili se v Aluši.
14Vyšli z Aluše a utábořili se v Refidimu, kde lid neměl vodu k pití.
15Vyšli z Refidimu a utábořili se na poušti Sinaj.
16Vyšli z pouště Sinaj a utábořili se v Kibrot-hataavě.
17Vyšli z Kibrot-hataavy a utábořili se v Chacerotu.
18Vyšli z Chacerotu a utábořili se v Ritmě.
19Vyšli z Ritmy a utábořili se v Rimon-perecu.
20Vyšli z Rimon-perecu a utábořili se v Libně.
21Vyšli z Libny a utábořili se v Rise.
22Vyšli z Risy a utábořili se v Kehelatě.
23Vyšli z Kehelaty a utábořili se na hoře Šefer.
24Vyšli od hory Šefer a utábořili se v Charadě.
25Vyšli z Charady a utábořili se v Makhelotu.
26Vyšli z Makhelotu a utábořili se v Tachatu.
27Vyšli z Tachatu a utábořili se v Terachu.
28Vyšli z Terachu a utábořili se v Mitce.
29Vyšli z Mitky a utábořili se v Chašmoně.
30Vyšli z Chašmony a utábořili se v Moserotu.
31Vyšli z Moserotu a utábořili se v Bne-jaakanu.
32Vyšli z Bne-jaakanu a utábořili se v Chor-gidgadu.
33Vyšli z Chor-gidgadu a utábořili se v Jotbatě.
34Vyšli z Jotbaty a utábořili se v Abroně.
35Vyšli z Abrony a utábořili se v Ecjon-geberu.
36Vyšli z Ecjon-geberu a utábořili se v Kádeši na poušti Cin.
37Vyšli z Kádeše a utábořili se u hory Hór na kraji edomské země.
38Prvního dne pátého měsíce čtyřicátého roku po vyjití synů Izraele z Egypta vystoupil kněz Áron podle Hospodinova rozkazu na horu Hór a tam zemřel.39Když Áron zemřel na hoře Hór, bylo mu 123 let.
40Tenkrát se aradský král, Kanaánec sídlící v Negevu v kanaánské zemi, dozvěděl o příchodu synů Izraele.
41Vyšli od hory Hór a utábořili se v Calmoně.
42Vyšli z Calmony a utábořili se v Punonu.
43Vyšli z Punonu a utábořili se v Obotu.
44Vyšli z Obotu a utábořili se v Ije-abarimu na moábské hranici.
45Vyšli z Ijimu a utábořili se v Dibon-gadu.
46Vyšli z Dibon-gadu a utábořili se v Almon-diblataimu.
47Vyšli z Almon-diblatajmu a utábořili se v pohoří Abarim proti Nebó.
48Vyšli z pohoří Abarim a utábořili se na moábských pláních při Jordánu naproti Jerichu.
Příkaz k dobytí Kanaánu
49Jejich tábor na moábských pláních u Jordánu sahal od Bet-ješimotu až po Abel-šitim.
50Na moábských pláních, při Jordánu naproti Jerichu, promluvil Hospodin k Mojžíšovi:51„Řekni synům Izraele: Až přejdete Jordán a vstoupíte do kanaánské země,52vyžeňte všechny obyvatele země. Zničte všechny jejich tvarované kameny, zničte všechny jejich lité sochy a zrušte jejich obětní výšiny.53Podrobte si tu zem a osídlete ji, neboť jsem vám ji dal – obsaďte ji!54Rozdělte si tu zemi losem na dědičné podíly podle svých rodů. Většímu rodu přidělte větší dědictví a menšímu menší. Kamkoli padne čí los, to bude jeho. Rozdělte si zem podle otcovských pokolení.
55Pokud obyvatele té země nevyženete, pak se vám ti, které tam ponecháte, stanou trním v očích a ostny v bocích. Budou vás trýznit v zemi, v níž budete bydlet.56To, co jsem zamýšlel učinit jim, pak nakonec učiním vám.“

34

Hranice zaslíbené země
1Hospodin promluvil k Mojžíšovi:2„Přikaž synům Izraele: Až vejdete do Kanaánu, toto budou hranice země, která vám připadne za dědictví:
3Vaše jižní hranice povede od pouště Cin podél Edomu. Začne od konce Mrtvého moře na východě,4stočí se jižně od srázu Akrabim, bude pokračovat k Cinu, až dosáhne na jih od Kádeš-barné. Odtud povede k Chacar-adaru a bude pokračovat k Acmonu,5kde se stočí, a podél Egyptského potoka dosáhne k moři.
6Vaši západní hranici bude tvořit Středozemní moře. Jeho pobřeží bude vaše západní hranice.
7Vaše severní hranice povede takto: od Středozemního moře ji vytyčíte k hoře Hór8a odtud dál k Lebo-chamátu, až dosáhne Cedadu.9Odtud povede k Zifronu, až dosáhne k Chacar-enanu. To bude vaše severní hranice.
10Svou východní hranici vytyčíte od Chacar-enanu k Šefamu.11Odtud sestoupí k Rible východně od Ajinu; odtud bude sestupovat dál podél svahů východně od Galilejského jezera.12Odtud hranice sestoupí k Jordánu a dosáhne až k Mrtvému moři.
To budou hranice vaší země ze všech stran.“
13Mojžíš synům Izraele přikázal: „To je ta země – rozdělte si ji losem! Hospodin přikázal, aby byla přidělena devíti a půl pokolením.14Rubenovu a Gádovu pokolení s jejich rodinami se totiž už dostalo dědictví, stejně jako polovině pokolení Manasesova.15Tato dvě a půl pokolení už získala dědictví na východní straně Jordánu naproti Jerichu.“
16Hospodin promluvil k Mojžíšovi:17„Toto jsou jména mužů, kteří vám rozdělí zemi do dědictví: kněz Eleazar a Jozue, syn Nunův.18Z každého pokolení určete jednoho vůdce, aby jim pomáhali rozdělovat zem.19A toto jsou jména těch mužů:
Káleb, syn Jefunův, z pokolení Juda,
20Šemuel, syn Amihudův, z pokolení Šimeon,
21Elidad, syn Kislonův, z pokolení Benjamín,
22Buki, syn Jogliův, vůdce pokolení Dan,
23Chaniel, syn Efodův, vůdce pokolení Josefova syna Manasese,
24Kemuel, syn Šiftanův, vůdce pokolení Josefova syna Efraima,
25Elicafan, syn Parnachův, vůdce pokolení Zabulon,
26Paltiel, syn Azanův, vůdce pokolení Isachar,
27Achihud, syn Šelomiův, vůdce pokolení Ašer,
28Pedahel, syn Amihudův, vůdce pokolení Neftalí.“
29To jsou ti, kterým Hospodin přikázal, aby synům Izraele přidělili dědictví v zemi Kanaán.

35

Levitská města
1Na moábských pláních, při Jordánu naproti Jerichu, promluvil Hospodin k Mojžíšovi:2„Přikaž synům Izraele, ať ze svého dědičného území dají levitům města k bydlení; také pastviny okolo těch měst dejte levitům.3Ta města jim budou sloužit k bydlení a přilehlé pastviny budou pro jejich dobytek a pro všechna jejich zvířata.
4Předměstské pastviny, které dáte levitům, ať obklopují městskou zeď ze všech stran do vzdálenosti tisíce loktů.
Útočištná města
5Proto vyměřte dva tisíce loktů na východní straně města a stejně tolik na jižní, západní a severní straně města, tak aby město bylo uprostřed. Toto budou jejich předměstské pastviny.“
6„Z měst, která dáte levitům, bude šest měst útočištných. Tam se bude moci uchýlit ten, kdo někoho zabil. K nim přidáte levitům další čtyřicet dvě města –7celkem čtyřicet osm měst s přilehlými pastvinami.8Ta města jim z vlastnictví synů Izraele přidělíte takto: od většího pokolení více, od menšího méně. Každé pokolení dá levitům část měst, odpovídající jeho dědičnému území.“
9Hospodin promluvil k Mojžíšovi:10„Řekni synům Izraele: Až přejdete Jordán a vstoupíte do kanaánské země,11vyberte si města, která vám budou sloužit jako útočiště. Bude se do nich moci uchýlit ten, kdo někoho neúmyslně zabil.12Ta města vám budou sloužit jako útočiště před mstitelem, aby ten, kdo někoho zabil, nezemřel dříve, než se dostaví k soudu před obcí.
13Určete si šest měst, která vám budou sloužit jako útočiště:14tři města v Zajordání a tři města v zemi Kanaán. Ta ať slouží jako útočištná města.15Těchto šest měst ať synům Izraele, hostům i přistěhovalcům slouží za útočiště, aby se tam uchýlil každý, kdo někoho neúmyslně zabil.
16Udeří-li někdo někoho železným předmětem tak, že dotyčný zemře, je to vrah a jako vrah musí zemřít.17Vezme-li do ruky kámen, kterým lze zabít, a udeří někoho tak, že dotyčný zemře, je to vrah a jako vrah musí zemřít.18Vezme-li do ruky dřevěný předmět, kterým lze zabít, a udeří někoho tak, že dotyčný zemře, je to vrah a jako vrah musí zemřít.19Vraha zabije krevní mstitel; jakmile ho dopadne, zabije ho.20Strčí-li někdo do někoho z nenávisti nebo po něm něco úmyslně hodí tak, že dotyčný zemře,21anebo někoho z nepřátelství udeří pěstí tak, že dotyčný zemře, pak musí ten, kdo ho udeřil, zemřít – je to vrah. Vraha zabije krevní mstitel; jakmile ho dopadne, zabije ho.
22Strčí-li však někdo do někoho náhodou, a ne z nepřátelství, anebo po něm hodí nějaký předmět, ale neúmyslně,23anebo na něj z nepozornosti shodí jakýkoli kámen, který může zabít, a dotyčný zemře, ačkoli viník nebyl jeho nepřítelem a nezamýšlel mu nic zlého,24pak mezi tím, kdo udeřil, a krevním mstitelem rozhodne obec podle těchto soudních pravidel.25Obec ochrání toho, kdo zabil, před krevním mstitelem a umožní mu návrat do útočištného města, kam se uchýlil. Tam bude bydlet až do smrti nejvyššího kněze pomazaného svatým olejem.
26Pokud se ale ten, kdo někoho zabil, odváží vyjít za hranice svého útočištného města27a krevní mstitel ho najde mimo jeho hranice a zabije ho, nebude mstitel vinen prolitou krví.28Ten, kdo někoho zabil, má totiž pobývat ve svém útočištném městě až do smrti nejvyššího kněze. Teprve po jeho smrti se smí vrátit na svůj vlastní pozemek.
29Toto se vám stane právním ustanovením pro všechna budoucí pokolení, kdekoli se usadíte.
30Každý vrah, který někoho zabil, bude popraven, ovšem pouze na základě výpovědi svědků. Jediné svědectví k popravě člověka nestačí.
31Vrah zaslouží smrt. Za jeho život nepřijímejte výkupné; musí zemřít.
32Ani za toho, kdo se uchýlil do útočištného města, nepřijímejte výkupné, chtěl-li by se vrátit domů dříve, než zemře nejvyšší kněz.
33Neposkvrňujte zemi, v níž jste; právě krev totiž zemi poskvrňuje. Země nemůže být očištěna od krve, která na ní byla prolita, jinak než krví toho, kdo ji prolil.34Nesmíš poskvrnit zem, v níž bydlíte. Vždyť uprostřed ní přebývám já sám – já Hospodin bydlím uprostřed synů Izraele!“

36

Dědičky v Izraeli
1Tehdy přistoupili rodoví náčelníci z rodu Gileáda, syna Machirova, syna Manasesova z rodů Josefových synů, aby promluvili před Mojžíšem a před izraelskými rodovými náčelníky.2Řekli: „Hospodin našemu pánu přikázal, aby synům Izraele rozdělil zemi losem na dědičné podíly. Našemu pánu bylo rovněž od Hospodina přikázáno, aby dědictví našeho bratra Celofchada přidělil jeho dcerám.3Vdají-li se však za někoho z jiných izraelských kmenů, pak jejich dědictví ubude z dědictví našich otců a bude přidáno k dědictví kmene, do něhož se vdají. Tak by z našeho dědičného losu ubylo.4Dokonce i když synům Izraele nastane milostivé léto, dědictví těchto dcer setrvá v kmeni, do něhož se vdají. Tak by jejich dědictví ubylo z dědictví našeho otcovského kmene.“
5Mojžíš pak na Hospodinův rozkaz synům Izraele oznámil: „Kmen Josefových synů mluví správně.6Hospodin ohledně Celofchadových dcer přikazuje toto: Mohou se vdávat, za koho chtějí, ale jen uvnitř svého otcovského rodu a kmene.7Tak nebude izraelské dědictví přecházet z kmene na kmen. Synové Izraele budou spjati každý s dědictvím svého otcovského kmene.8Každá dcera, která má mezi izraelskými kmeny dostat dědictví, ať se vdá za někoho ve svém otcovském rodu a kmeni, aby si všichni synové Izraele udrželi dědictví svých otců.9Tak nebude dědictví přecházet z kmene na kmen. Každý z izraelských kmenů bude spjat se svým dědictvím.“
10Celofchadovy dcery pak učinily přesně tak, jak Hospodin přikázal Mojžíšovi.11Celofchadovy dcery Machla, Tirsa, Chogla, Milka a Noa se vdaly za syny svých strýců.12Vdaly se do rodin synů Manasese, syna Josefova, a jejich dědictví zůstalo v jejich otcovském kmeni a rodu.