English
Bojuj ten dobrý boj víry. Chop se věčného života, k němuž jsi povolán a k němuž ses přihlásil jasným vyznáním před mnoha svědky. (1. Timoteovi 6:12)
Chcete dostávat Slovo na den e-mailem? Přihlašte se zde.

Online Bible21

Přejít na:
Obsah:

Sofoniáš

1

Přichází Hospodinův den
1Slovo Hospodinovo, které dostal Sofoniáš, syn Kušiho, syna Gedaliášova, syna Amariášova, syna Ezechiášova, za vlády judského krále Jošiáše, syna Amonova.
2„Smetu z povrchu země dočista všechno,
praví Hospodin.
3Smetu lidi i dobytek,
smetu nebeské ptáky i mořské ryby –
všechna pohoršení spolu s ničemy!
Vyhladím z povrchu země samo lidstvo,
praví Hospodin.
4Vztáhnu ruku i na Judu
a na všechny obyvatele Jeruzaléma.
Na tomto místě vyhladím
zbytky uctívání Baala,
každou připomínku na kněží,
kteří obětovali modlám –
5ty, kdo se na střechách
klanějí nebeskému zástupu;
ty, kdo se klanějí a přísahají Hospodinu,
zároveň však i tomu jejich Molochu;
6ty, kdo se od Hospodina odvracejí,
kdo Hospodina nehledají
a kdo se po něm neptají.“
7Zmlkněte před Panovníkem Hospodinem,
neboť je blízko Hospodinův den!
Hospodin oběť připravil
a pozvané už posvětil.
8„V den té Hospodinovy oběti
zúčtuji s knížaty a princi
i se všemi, kdo se oblékají
rouchy z ciziny.
9V ten den zúčtuji
s každým, kdo přeskakuje práh
a kdo plní chrám svého Pána
násilím a lstí.
10V ten den, praví Hospodin,
zazní od Rybné brány křik,
od Nového města kvílení
a hlučný třeskot od Výšin.
11Kvílejte vy, kdo bydlíte v Kotlině!
Celý dav kramářů bude zahuben,
vyhlazeni budou všichni, kdo počítají peníze!
12V ten čas prohledám Jeruzalém s lucernami
a zúčtuji s těmi, kdo si hoví jak víno v sedlině,
s těmi, kdo si v duchu říkají:
‚Hospodin nic nespraví ani nezkazí.‘
13Jejich bohatství se stane kořistí,
jejich domy budou zbořeny.
Stavějí si domy, už je však nezabydlí,
sázejí vinohrady, neokusí však víno z nich.“
14Blízko je ten veliký Hospodinův den,
blízko je a rychle blíží se!
Slyš! To je Hospodinův den,
hrdina zoufale volá do boje!
15Ten den bude den zuření,
den úzkosti a sevření,
den zkázy a pohromy,
den chmury a temnoty,
den mračna a setmění,
16den troubení na roh beraní
proti městům s hradbami
a s vysokými baštami.
17„Tehdy sevřu lidi úzkostí,
aby jak slepci tápali,
protože proti Hospodinu hřešili.
Krev se z nich vyřine jako hlína
a vnitřnosti jak lejna!“
18Jejich stříbro a zlato je nezachrání
v den Hospodinova zuření,
až plamen jeho horlení
pohltí celou zemi.
Ano, skoncuje, a to rychle,
se všemi obyvateli země!

2

Výzva k pokání
1Sesbírejte se, jen se seberte,
vy nestydatý národe,
2dříve než přijde rozsudek
a dnešek jak plevy odvane;
dříve než na vás dopadne
žár Hospodinova hněvu;
dříve než na vás dopadne
den Hospodinova hněvu!
Soud nad národy
3Hledejte Hospodina, všichni pokorní země,
kteří se jeho právem řídíte.
Spravedlnost hledejte,
hledejte pokoru –
snad se skryjete
v den Hospodinova hněvu.
4Gaza opuštěna bude,
Aškelon zpustne,
Ašdod bude vyhnán v poledne,
Ekron vykořeněn.
5Běda, obyvatelé Přímoří,
národe Kréťanů;
slovo Hospodinovo na vás míří,
Kanaáne, země Filištínů:
„Do posledního vás zahladím!“
6Přímoří se stane pastvinou
s chýšemi pastýřů a ovčí ohradou.
7Připadne pozůstalým z Judova domu,
kteří tam najdou pastvu.
Večer pak ulehnou v domech Aškelonu –
Hospodin změní jejich osud!
8„Slyšel jsem Moábovy nadávky
i urážky synů Amonových,
kterými častují můj lid
a roztahují se na jeho území.
9Proto, jakože jsem živ,
praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele,
Moáb dopadne jako Sodoma,
Amonovi synové jako Gomora:
hájemství kopřiv a solných jam,
věčná pustina!
Pozůstatek mého lidu je vyrabuje,
zbytek mého národa se zmocní jejich země.“
10To vše kvůli jejich pýše,
kvůli urážkám a povyšování se
nad lid Hospodina zástupů.
11Hospodin pro ně bude strašlivý,
až vysílí všechny bohy na zemi;
pak se mu pokloní i vzdálené národy,
každý ze svého území.
12„I vás, Habešané,
probodne můj meč!“
13Napřáhne ruku i na sever:
zničí Asýrii, zpustoší Ninive,
že bude podobné poušti vyprahlé.
14Stáda pak budou léhat v něm,
všemožná zvěř v celých zástupech.
Pelikán a výr budou hnízdit na sloupech,
z oken se ozve jejich zpěv.
Na prahu jen hromady sutin,
cedrové trámy strženy.
15To je to město hýření –
hovělo si v bezpečí a namlouvalo si:
„Já, jen já, a nikdo víc!“
Jak je zpustošeno, jen zvěř tu peleší!
Každý kolemjdoucí nad ním zasyčí
a pěstí zahrozí.

3

Soud nad Jeruzalémem
1Běda tomu zatvrzelému městu
plnému špíny a útisku!
2Nikoho neposlouchá,
nedá se poučit;
nedoufá v Hospodina,
ke svému Bohu se nechce přiblížit.
3Jeho velmoži jsou řvoucí lvi,
jeho soudci jak vlci večerní,
po kterých ráno zbývají
jen ohryzané kosti.
4Jeho proroci jsou dobrodruzi,
lidé prosáklí zradou.
Jeho kněží znesvěcují svatyni,
když znásilňují Zákon.
5Hospodin je v tom městě spravedlivý,
nekoná žádné zlo.
Ráno co ráno, denně bez ustání
vynáší na světlo svůj soud;
zlosyn však neví, co je stud!
6„Vyhladil jsem národy,
že jejich bašty zpustly.
Jejich ulice jsem zničil,
že tudy nikdo nechodí.
Z jejich měst zůstaly rozvaliny,
z jejich obyvatel nezbyl jediný.
7Myslel jsem si: ‚Teď mě snad budeš ctít,
teď se snad necháš poučit!‘
Jejich domov by pak nebyl zničen,
nedopadl by na ně žádný trest.
Oni však o to horlivěji
páchají hanebnost při všem, co dělají.
Příslib spásy
8Proto mě čekejte, praví Hospodin,
v den, kdy povstanu, abych svědčil!
Toto je můj soud: Posbírám národy,
shromáždím království
a vyliji na ně svou prchlivost,
všechnu svou rozpálenou zlost.
Ano! Žár mé žárlivosti
pohltí celou zemi!“
9„Tehdy dám národům čisté rty,
aby všichni vzývali jméno Hospodin
a společně mu sloužili.
10Ti, kdo mě uctívají za habešskými řekami,
můj rozptýlený lid,
ti mi přinesou mé oběti.
11V ten den už se nebudete muset stydět
za všechny své vzpoury proti mně.
Tehdy z vašeho středu odstraním
ty vaše pyšné chvastouny.
Už nikdy nebudete namyšlení
na hoře mé svatosti.
12Ponechám ve vašem středu
pokorný a ponížený lid –
ty, kteří v Hospodinově jménu
nacházejí své bezpečí.
13Pozůstatek Izraele už nebude jednat zle,
nebudou mluvit lež,
lstivý jazyk se u nich nenajde.
Budou se pást a odpočívat v bezpečí
a nikdo už je nezděsí.“
14Jásej, Dcero sionská!
Prozpěvuj, Izraeli!
Raduj a vesel se celým srdcem,
Dcero jeruzalémská!
15Hospodin zrušil tvůj rozsudek
a nepřítele odvrátil.
Hospodin, Král Izraele, je vprostřed tebe –
neboj se už žádné pohromy!
16V ten den řeknou Jeruzalému:
„Neboj se, Sione, nesvěšuj ruce!
17Hospodin, tvůj Bůh, je vprostřed tebe –
hrdina, jenž tě zachrání.
Šťastně se bude z tebe veselit,
až tě svou láskou obnoví;
zajásá nad tebou samou radostí
18jako v den slavnosti.“
„Odstraním z tebe neštěstí,
abys už nenesl břímě potupy.
19Hle – v ten čas skoncuji
se všemi, kdo tě trápili!
Zachráním ale kulhavou
a zahnanou zpět přivedu.
Způsobím jim čest a slávu
v každé zemi, kde nesli pohanu.