English
Tehdy řekl: „Abba, Otče, pro tebe je možné všechno. Odejmi ode mě tento kalich! Ať se však nestane má vůle, ale tvá.“ (Marek 14:36)
Chcete dostávat Slovo na den e-mailem? Přihlašte se zde.

Online Bible21

Přejít na:
Obsah:

Zachariáš

1

Vraťte se ke mně
1V osmém měsíci druhého roku Dareiovy vlády dostal prorok Zachariáš, syn Berechiáše, syna Idova, slovo Hospodinovo:
2„Hospodin se na vaše otce hrozně rozhněval.3Proto řekni lidu: Tak praví Hospodin zástupů – Vraťte se ke mně, praví Hospodin zástupů, a já se vrátím k vám, praví Hospodin zástupů.4Nebuďte jako vaši otcové, ke kterým volali dávní proroci: ‚Tak praví Hospodin zástupů: Odvraťte se od svých zlých cest, od svého zlého jednání!‘ Vy jste ale neposlouchali, vůbec jste si jich nevšímali, praví Hospodin.
5Kde jsou teď vaši otcové? A ti proroci – žijí snad navěky?
Koně v myrtoví
6Ale má slova a mé výnosy, které jsem svěřil svým služebníkům prorokům, ty přece vaše otce dostihly! Tehdy se obrátili a uznali: ‚Hospodin zástupů se rozhodl s námi naložit, jak si zasloužíme za své cesty a za své jednání.‘“
7Čtyřiadvacátého dne jedenáctého měsíce, totiž měsíce šebat, ve druhém roce Dareiovy vlády dostal prorok Zachariáš, syn Berechiáše, syna Idova, slovo Hospodinovo.
8V noci jsem měl vidění – hle, jakýsi jezdec na rudém koni! Stál mezi myrtami v hluboké rokli a za ním koně rudí, zlataví a bílí.
9„Co to znamená, pane?“ zeptal jsem se.
„Ukážu ti, co to znamená,“ odpověděl mi anděl, který se mnou mluvil.
10„To jsou ti, které poslal Hospodin, aby procházeli zemí,“ řekl onen muž stojící v myrtoví.
11Ti pak Hospodinovu andělu stojícímu v myrtoví hlásili: „Prošli jsme zemí a hle – celá zem žije v klidu a pokoji.“
12Nato Hospodinův anděl zvolal: „Hospodine zástupů, kdy už se konečně slituješ nad Jeruzalémem a judskými městy? Vždyť už se na ně hněváš sedmdesát let!“13A Hospodin andělu mluvícímu se mnou odpověděl laskavými slovy plnými útěchy.
14Anděl mluvící se mnou mi tedy řekl: „Volej – Tak praví Hospodin zástupů: Horlím pro Jeruzalém a Sion velikou horlivostí15a hrozně se hněvám na ty sebejisté národy. Když jsem se jen trochu rozzlobil, oni to neštěstí ještě zhoršili.16A proto tak praví Hospodin: Vrátím se k Jeruzalému s milosrdenstvím. Můj chrám v něm bude znovu vystavěn, praví Hospodin zástupů, a měřicí šňůra změří Jeruzalém.
17Volej dál – Tak praví Hospodin zástupů: Má města budou znovu přetékat vším dobrým. Hospodin znovu potěší Sion a znovu vyvolí Jeruzalém.“

2

Rohy a kováři
1Zvedl jsem oči a hle – uviděl jsem čtyři rohy.2„Co to znamená?“ zeptal jsem se anděla mluvícího se mnou.
„To jsou rohy, které rozprášily Judu, Izrael a Jeruzalém,“ odpověděl mi.
3Pak mi Hospodin ukázal čtyři kováře.
Muž s měřicí šňůrou
4„Co jdou dělat?“ ptal jsem se.
Odpověděl mi: „Tyto rohy rozprášily Judu tak, že nikdo ani nemohl zvednout hlavu. Tihle však přišli, aby jimi otřásli a srazili rohy národům, které pozvedly roh proti judské zemi a chtěly ji rozprášit.“
5Zvedl jsem oči a hle – muž s měřicí šňůrou v ruce.
6„Kam jdeš?“ zeptal jsem se.
„Změřit Jeruzalém,“ odpověděl mi. „Zjistit, jak je široký a dlouhý.“
7Anděl mluvící se mnou pak odešel, ale naproti mu vyšel jiný anděl8se slovy: „Běž a pověz tomu mladíkovi: ‚V Jeruzalémě bude žít tolik lidí a dobytka, že se stane městem bez hradeb.9Já sám, praví Hospodin, budu ohnivou hradbou kolem něj a slávou vprostřed něj.‘“
10„Pojďte, pojďte! Utečte ze severní země, praví Hospodin, neboť vás rozšířím do čtyř světových stran, praví Hospodin.11Pojď, Sione! Zachraň se, kdo ses zabydlel u Dcery babylonské!“
12Neboť tak praví Hospodin zástupů, který mě pro svou slávu poslal k národům, které vás plenily: „Kdo se vás dotýká, dotýká se zornice mého oka.13Hle, mávnu po nich rukou a stanou se kořistí svých otroků.“ Tehdy poznáte, že mě poslal Hospodin zástupů.
14„Jásej a vesel se, Dcero sionská! Hle – už přicházím, abych bydlel mezi vámi, praví Hospodin.15V onen den se mnohé národy připojí k Hospodinu a budou mým lidem a já budu bydlet mezi vámi.“ Tehdy poznáš, že mě k tobě poslal Hospodin zástupů.16Hospodin se ujme Judy jako svého dědictví ve svaté zemi a znovu vyvolí Jeruzalém.17Zmlkněte před Hospodinem, všichni lidé – vždyť už se probouzí, už vychází ze svého svatého příbytku!

3

Očištění velekněze
1Potom mi ukázal velekněze Jošuu, jak stojí před Hospodinovým andělem; po pravici mu stál satan, aby ho obviňoval.2Hospodin však satanovi řekl: „Ztrestej tě Hospodin, satane! Ztrestej tě Hospodin, který vyvolil Jeruzalém! Copak to není oharek vyrvaný z ohně?“
3Jošua přitom stál před andělem oblečen do špinavých šatů.4Vtom znovu zazněl hlas a promluvil k těm, kdo stáli před ním: „Svlékněte mu ty špinavé šaty!“
Pak řekl Jošuovi: „Hle, snímám z tebe tvůj hřích a oblékám ti slavnostní roucho.“
5Řekl jsem: „Vsaďte mu na hlavu čistý turban!“ Vsadili mu tedy na hlavu čistý turban a oblékli mu roucha. Hospodinův anděl stál u toho.
6Potom Hospodinův anděl začal Jošuu nabádat:7„Tak praví Hospodin zástupů: Budeš-li chodit po mých cestách a zachovávat, co jsem ti svěřil, staneš se správcem mého domu a strážcem mých nádvoří a daruji ti přístup mezi ty, kteří tu stojí.
8Slyš tedy, veleknězi Jošuo, ty i tví druhové, kteří sedí před tebou: Tito muži jsou znamením, že už přivádím svého služebníka, Výhonek.9Hle – kámen, který kladu před Jošuu, a na tom jednom kameni je sedm očí. Já sám na něj vyryji nápis, praví Hospodin, a hřích této země odstraním v jediném dni.10Toho dne, praví Hospodin zástupů, budete zvát své druhy k posezení ve stínu révy a fíkoví.“

4

Zlatý svícen a dvě olivy
1Potom mě ten anděl mluvící se mnou znovu probudil, jako se probouzí ten, kdo spí.
2„Co vidíš?“ zeptal se mě.
„Vidím svícen,“ odpověděl jsem, „celý ze zlata. Na vrcholu má mísu se sedmi kahany a k těm sedmi kahanům na vrcholu svícnu vede po sedmi hubicích.
3A u něj stojí dvě olivy, jedna vpravo od mísy a druhá vlevo.“
4Tehdy jsem se zeptal anděla mluvícího se mnou: „Co to znamená, pane?“
5„Ty nevíš, co to znamená?“ řekl mi anděl mluvící se mnou.
„Ne, pane,“ odpověděl jsem.
6Řekl mi: „Toto je slovo Hospodinovo k Zerubábelovi: Ne silou ani mocí, ale mým Duchem! praví Hospodin zástupů.7Co jsi, ty veliká horo? Před Zerubábelem jsi rovinou! Osadí totiž vrcholový kámen za hlučného křiku: ‚Milost, milost jemu!‘“
8Dostal jsem slovo Hospodinovo:9„Zerubábelovy ruce tento chrám založily a jeho ruce ho dokončí. Tehdy poznáš, že mě k vám poslal Hospodin zástupů.10Kdo by pohrdal dnem malých začátků? Takoví se zaradují, až uvidí ten znamenitý kámen v ruce Zerubábelově.“
„Těch sedm, to jsou oči Hospodinovy, procházející všechnu zemi.“
11Zeptal jsem se ho: „A co znamenají ty dvě olivy vpravo a vlevo od svícnu?“
12Zeptal jsem se znovu: „Co znamenají ty dvě olivové ratolesti, ze kterých dvěma zlatými trubicemi proudí zlatý olej?“
13„Ty nevíš, co to znamená?“ řekl mi.
„Ne, pane,“ odpověděl jsem.
14Tehdy mi řekl: „To jsou ti dva pomazaní olejem, kteří slouží Pánu vší země.“

5

Letící svitek
1Znovu jsem zvedl oči a hle – jakýsi letící svitek!2„Co vidíš?“ zeptal se mě anděl.
„Vidím letící svitek, 20 loktů dlouhý a 10 loktů široký.“
3„To je kletba vypuštěná na celou zem,“ řekl mi. „Z jedné strany je napsáno: ‚Každý zloděj bude vyhlazen‘ a z druhé strany: ‚Každý křivopřísežník bude vyhlazen.‘4Tu kletbu vypustím, praví Hospodin zástupů, a přijde na dům zloděje i na dům toho, kdo křivě přísahá mým jménem, a v tom domě zůstane, dokud nebude zničen – jak dřevo, tak i kámen!
Žena v koši
5Potom anděl mluvící se mnou přistoupil a řekl mi: „Pozvedni oči a podívej se, co se to objevuje.“
6„Co to je?“ zeptal jsem se.
„Koš na měření,“ odpověděl. „Takhle to vypadá s celou zemí.“
7Vtom se zvedlo olověné víko a hle – v tom koši seděla jakási žena!8„To je Ničemnost,“ řekl anděl. Zatlačil ji zpět do koše a jeho otvor zaklopil olověným víkem.
9Potom jsem zvedl oči a hle – uviděl jsem, jak se objevují dvě ženy s větrem v křídlech! (Měly totiž křídla jako čápi.) Vzaly ten koš a zvedly ho mezi nebe a zemi.
10„Kam ten koš nesou?“ zeptal jsem se anděla mluvícího se mnou.
11„Do babylonské země,“ odpověděl. „Vystavějí mu tam dům, a až bude hotov, položí ho v něm na podstavec.“

6

Čtyři vozy
1Znovu jsem zvedl oči a hle – mezi dvěma horami se objevily čtyři vozy; a ty hory byly z bronzu.2První vůz táhli ryzáci, druhý vraníci,3třetí bělouši a čtvrtý grošáci – samí statní hřebci.
4„Co to znamená, pane?“ zeptal jsem se anděla mluvícího se mnou.
5„To vyrážejí čtyři nebeští duchové, kteří stáli před Pánem vší země,“ odpověděl mi anděl.6„Ten s vraníky vyráží do země na severu; za nimi vyrážejí bělouši, grošáci pak do země na jihu.“
7Když ti statní hřebci vyrazili, byli dychtiví projít celou zem. Řekl jim: „Projděte celou zem!“ A tak prochodili zem.
Koruna pro velekněze
8Potom na mě zavolal: „Podívej se! Ti, kteří vyrazili na sever, utišili mého ducha, pokud jde o severní zem.“
9Dostal jsem slovo Hospodinovo:10„Vyber dary od vyhnanců Cheldaje, Tobiáše a Jedajáše, kteří se vrátili z Babylonu. Téhož dne jdi také do domu Jošiáše, syna Cefaniášova.11Vyber od nich stříbro a zlato, vyrob korunu a vlož ji na hlavu velekněze Jošuy, syna Jocadakova,12se slovy: ‚Tak praví Hospodin zástupů –
Muž jménem Výhonek vyraší zespoda
a vystaví Hospodinův chrám.
13To on vystaví Hospodinův chrám
a oblékne se v majestát.
Usedne na svém trůnu jako vládce
a bude na svém trůnu knězem –
a to obojí bude ve shodě.‘
14Koruna pak zůstane na památku v Hospodinově chrámě, kde bude svěřena Cheldajovi, Tobiášovi, Jedajášovi a Chenovi, synu Cefaniášovu.
15Dokonce i z daleka budou lidé přicházet a stavět Hospodinův chrám a tehdy poznáte, že mě k vám poslal Hospodin zástupů. To se stane, ale jen pokud budete opravdu poslouchat Hospodina, svého Boha.“

7

Půst a spravedlnost
1Čtvrtého dne devátého měsíce (totiž měsíce kislev) ve čtvrtém roce vlády krále Dareia dostal Zachariáš slovo Hospodinovo.2Z Bét-elu totiž poslali Sar-ecera a Regem-melecha s jeho muži, aby prosili Hospodina o přízeň3a zeptali se kněží v chrámě Hospodina zástupů a rovněž proroků: „Máme v pátém měsíci truchlit a postit se, jak to děláme už tolik let?“
4Tehdy jsem dostal slovo Hospodina zástupů:5„Řekni všemu lidu této země i kněžím: Už sedmdesát let se vždy v pátém a sedmém měsíci postíte a naříkáte – ale copak to děláte pro mě?6A když jíte a pijete, copak to neděláte jen sami pro sebe?7Nevolal snad Hospodin právě takovými slovy skrze dávné proroky, když se ještě v Jeruzalémě žilo v klidu a pokoji a stejně tak ve městech v jeho okolí, v Negevu i v podhůří?“
8Zachariáš dostal slovo Hospodinovo:9„Takto promlouval Hospodin zástupů: ‚Prosazujte opravdové právo a jedni druhým projevujte soucit a laskavost.10Neutlačujte vdovy a sirotky, přistěhovalce ani chudáky a nevymýšlejte, jak jedni druhým ublížit.‘
11Oni to ale odmítli vnímat; vzpurně se otočili zády a zacpali si uši, aby neslyšeli.12V srdci se zatvrdili na křemen, aby neslyšeli Zákon ani slova, která Hospodin zástupů posílal svým Duchem skrze dávné proroky. Tak přišel veliký hněv od Hospodina zástupů.
13Když jsem volal, neposlouchali; a tak když volali oni, dělal jsem, že neslyším, praví Hospodin zástupů.14Rozprášil jsem je vichřicí mezi všechny národy, které ani neznali. Země pak bez nich zpustla tak, že tudy nešlo ani cestovat. Kvůli nim se z té krásné země stala pustina!“

8

Vrátím se na Sion
1Dostal jsem slovo Hospodina zástupů:2„Tak praví Hospodin zástupů: Horlím pro Sion velikou horlivostí; horlivostí pro něj jen hořím!
3Tak praví Hospodin: Vrátím se na Sion a budu bydlet uprostřed Jeruzaléma. Jeruzalém bude nazýván Městem pravdy a hora Hospodina zástupů Horou svatosti.
4Tak praví Hospodin zástupů: V ulicích Jeruzaléma budou znovu sedávat starci a stařenky, každý s holí v ruce, jak budou staří.5Ulice toho města budou plné chlapců a děvčat, kteří si tam budou hrát.
6Tak praví Hospodin zástupů: Zdá-li se to pozůstatku tohoto lidu v těchto dnech nemožné, musí to být nemožné i pro mě? praví Hospodin zástupů.
7Tak praví Hospodin zástupů: Hle, zachráním svůj lid ze země na východě i ze země, kde zapadá slunce.8Přivedu je zpět a budou bydlet v Jeruzalémě; budou mým lidem a já budu jejich Bohem věrně a spravedlivě.
9Tak praví Hospodin zástupů: Vzchopte se, ať je chrám dostavěn – vy, kdo v těchto dnech slyšíte tato slova z úst proroků, a to už ode dne, kdy byly položeny základy domu Hospodina zástupů.10Ano, lidé i zvířata dosud pracovali bez odměny a kvůli nepřátelům nemohl nikdo v klidu přicházet ani odcházet, neboť jsem posílal všechny proti všem.11Teď už ale nebudu s pozůstatkem tohoto lidu nakládat tak jako dříve, praví Hospodin zástupů.
12Setbě se bude dařit, réva vydá své ovoce, země vydá úrodu a nebe vydá rosu. To všechno dám pozůstatku tohoto lidu za dědictví.13Jako jste byli mezi národy kletbou, dome judský a dome izraelský, tak také budete požehnáním, až vás zachráním. Nebojte se a vzchopte se!
14Tak praví Hospodin zástupů: Jako jsem se rozhodl naložit s vámi zle, když mě vaši otcové rozhněvali, a neslitoval jsem se, praví Hospodin zástupů,15právě tak jsem v těchto dnech rozhodnut zahrnout Jeruzalém a dům Judy dobrem. Nebojte se.16Toto dělejte: Mluvte mezi sebou pravdu a ve svých branách vynášejte soud pravdy a pokoje.17Nikdo nevymýšlejte, jak ublížit svým bližním, a nelibujte si v křivé přísaze. To všechno totiž nenávidím, praví Hospodin.“
18Dostal jsem slovo Hospodina zástupů:19„Tak praví Hospodin zástupů: Půst ve čtvrtém, pátém, sedmém i desátém měsíci se pro dům Judy stanou šťastnými slavnostmi radosti a veselí. Jen ale milujte pravdu a pokoj!
20Tak praví Hospodin zástupů: Ještě sem budou přicházet národy a obyvatelé mnoha měst.21Z jednoho města půjdou k druhému se slovy: ‚Pojďme prosit Hospodina o přízeň, pojďme hledat Hospodina zástupů! I já půjdu!‘22Tak budou přicházet veliké kmeny a mocné národy, aby v Jeruzalémě hledaly Hospodina zástupů a prosily Hospodina o přízeň.
23Tak praví Hospodin zástupů: V těch dnech se deset mužů mluvících jazyky všelijakých národů chytí cípu roucha jednoho Žida se slovy: ‚Půjdeme s vámi. Slyšeli jsme, že s vámi je Bůh!‘“

9

Osud nepřátel
1Ortel:
Slovo Hospodinovo jde proti zemi Chadraku
a spočine až v Damašku.
(Vždyť k Hospodinu hledí všichni lidé
i všechny kmeny Izraele!)
2Přijde i k Chamátu při jeho hranicích
i k Týru a Sidonu, ač jsou tak prohnaní:
3Týr už se opevnil jako monastýr,
stříbra nakupil jak prachu hromady
a zlata jak bláta v ulicích.
4Hle! Panovník ho však vyžene,
jeho hradby strhne do moře
a město zmizí v plamenech!
5Spatří to Aškelon, zděsí se,
Gaza se strachy roztřese
a Ekron zklame jeho naděje.
Gaza pak přijde o krále,
Aškelon bude vylidněn,
6v Ašdodu budou bydlet bastardi
a s pýchou Filištínů skoncuji:
7Vyrvu jim krvavé sousto z úst,
ohavný pokrm ze zubů!
Kdo z nich zůstanou, připadnou našemu Bohu
a stanou se jedním z judských rodů;
Ekron pak čeká osud Jebusejců.
Pokorný král
8Utábořím se při svém domě jako stráž
proti těm, kdo by jej chtěli napadat.
Po mém lidu už nebude šlapat tyran –
teď už z nich nespustím svůj zrak!
9Jásej vesele, Dcero sionská,
dej se do zpěvu, Dcero jeruzalémská!
Hle, tvůj král k tobě přichází,
spravedlivý a vítězný;
pokorný, sedící na oslu,
na oslíku, osličím hříbátku.
10Odstraní vozy z Efraima
i koně z Jeruzaléma,
válečné luky odstraní,
národům řekne: Mír!
Od moře k moři bude panovat,
od řeky Eufrat po světa kraj.
11Pro krev mé smlouvy s tebou propustím
tvé vězně z jámy bez vody.
12Zpátky do bezpečí! Vězňové, máte naději!
Dnes oznamuji: Všechno ti dvakrát nahradím!
13Já napnu Judu jako luk,
Efraima vložím na tětivu
a tvými syny, Sione, se proti Řekům oženu –
budeš mi mečem hrdinů!
14Hospodin se zjeví nad nimi
a jako blesk vyrazí jeho šíp.
Panovník Hospodin zatroubí na polnici
a vyrazí v jižní vichřici.
15Hospodin zástupů jim bude záštitou,
takže kamení z praku podupou.
Budou jíst a pít a hlučet jak po víně,
budou plní jak miska ke skrápění rohů oltáře.
16Hospodin, jejich Bůh, zachrání v onen den
svůj lid jak stádo ovcí.
Jak drahokamy v čelence
pak zazáří v jeho zemi.
17Jaká krása! Jaká nádhera!
Mládenci jako klasy plní sil,
panny jak víno kypící!

10

Hospodin navštíví svůj lid
1Žádejte od Hospodina déšť,
když má na jaře pršet.
Hospodin působí hojnou průtrž mračen,
každému na poli zeleň dopřeje.
2Bůžkové mluví bludy
a věštci vidí lži;
vykládají své marné sny
a potěšují přeludy.
Proto lid bloudí jako ovce,
zubožení, bez pastýře.
3Proti těm pastýřům hněvem hořím,
s těmi vůdci teď zúčtuji!
Ano, Hospodin zástupů své stádo navštíví
a z domu Judy učiní slavného koně do války.
4Z něj vzejde kámen úhelný,
z něj stanový kolík,
z něj bude luk do bitvy,
z něj všichni vladaři.
5Budou z nich mocní bojovníci,
rozdupou nepřátele jak bláto v ulicích.
Budou se bít, neboť Hospodin bude s nimi
a zahanbí jezdce na koních.
6Dům Judy učiním mocným
a dům Josefův zachráním.
Přivedu je zpět, vždyť je lituji,
a budou, jako bych je nebyl zapudil.
Jsem přece jejich Bůh, Hospodin –
já je vyslyším.
7Efraimci budou jak mocní bojovníci,
jako po vínu se rozjaří.
Až to spatří jejich děti, budou se veselit,
před Hospodinem budou jásat radostí.
8Hvízdnu na ně,
a tak je shromáždím,
protože jsem je vykoupil;
bude jich zase tolik jako dřív!
9Rozptýlil jsem je mezi národy,
v té dálce však na mě znovu pomyslí;
přežijí i se svými dětmi
a znovu se sem navrátí.
10Z egyptské země je vrátím zpět,
z Asýrie je shromáždím
zpět do Gileádu a libanonského kraje,
ale ani to jim nepostačí.
11Budou procházet mořem soužení,
mořské vlny však budou sraženy;
vyschne i Nil a jeho hlubiny!
Pýcha Asýrie bude svržena,
žezlo Egypta to tam!
12Učiním je mocnými v Hospodinu
a budou kráčet v jeho jménu,
praví Hospodin.

11

1Své brány, Libanone, otevři –
tvé cedry oheň pohltí!
2Kvílejte, cypřiše – cedry padly,
velikáni jsou zničeni!
Kvílejte, duby bášanské –
ten hustý les je vykácen!
Ovce a pastýři
3Slyš, to kvílejí pastýři –
jejich skvělé louky zničeny!
Slyš, to řvou mladí lvi –
jordánské houštiny zničeny!
4Toto mi řekl Hospodin, můj Bůh: „Pas ovce určené na porážku.5Ti, kdo je kupují, je zabíjejí bez výčitek svědomí. Ti, kdo je prodávají, říkají: ‚Sláva Hospodinu, to jsem bohatý!‘ Jejich vlastní pastýři je nešetří.6Proto ani já už nebudu šetřit obyvatele této země, praví Hospodin. Hle, vydám lidi napospas jejich bližním a napospas jejich králi. Rozbijí tu zemi na kusy, ale já je nevysvobodím.“
7Pásl jsem tedy ovce určené na porážku pro ty, kdo s nimi kupčili. Vzal jsem si dvě hole; jednu jsem nazval Náklonnost a druhou Jednota. Začal jsem pást ty ovce8a za jediný měsíc jsem vyhnal tři pastýře.
Pak mi ale s nimi došla trpělivost a také ovce už mě měly dost.
9Proto jsem řekl: „Nebudu vás pást. Co je na umření, ať umře; co se ztratilo, ať je ztraceno; a ty zbývající ať se spolu třeba požerou!“
10Vzal jsem hůl jménem Náklonnost a zlámal ji, abych zrušil smlouvu, kterou jsem uzavřel se všemi národy.11Toho dne byla zrušena. Obchodníci s ovcemi, kteří mě pozorovali, tehdy poznali, že to je slovo od Hospodina.
12Řekl jsem jim: „Jestli chcete, vyplaťte mi mzdu. A jestli ne, nevadí.“ Vyplatili mi tedy mzdu – třicet stříbrných.
13Tehdy mi Hospodin řekl: „Hoď to hrnčířovi – tu úžasnou cenu, kterou mě ocenili!“ Vzal jsem tedy těch třicet stříbrných a hodil je hrnčířovi u Hospodinova chrámu.
14Potom jsem zlámal druhou hůl jménem Jednota, abych zrušil bratrství mezi Judou a Izraelem.
15Tehdy mi Hospodin řekl: „Převlékni se ještě za ztřeštěného pastýře.16Hle, vzbudím totiž v zemi pastýře, který se nebude starat o ztracené, nebude hledat maličké, nebude hojit zraněné, ba ani zdravé krmit nebude. Ty vypasené však bude jíst; bude je rvát i s kopýtky.
17Běda mému ničemnému pastýři,
který opouští stádo!
Meč na jeho paži,
na jeho pravé oko!
Ať mu ta paže úplně ochrne,
ať mu to pravé oko oslepne!“

12

Spása Jeruzaléma
1Ortel slova Hospodinova nad Izraelem.
Hospodin, který prostírá nebesa, zakladatel země a tvůrce ducha v lidském nitru, praví:
2Hle – učiním Jeruzalém číší, po níž se zapotácejí všechny národy v okolí. Jeruzalém totiž bude obléhán a stejně tak i Juda.
3V onen den učiním Jeruzalém přetěžkým balvanem pro všechny národy. Všichni, kdo se jej budou snažit vzepřít, se těžce poraní. Proti Jeruzalému se totiž shromáždí všechny světové národy.
4V onen den, praví Hospodin, raním každého koně tak, že se splaší, a jezdce na něm tak, že zešílí. S otevřenýma očima budu bdít nad domem Judy, ale všechny koně národů oslepím.5Vůdcové Judy si tehdy v srdci pomyslí: „Obyvatelé Jeruzaléma mají sílu v Hospodinu zástupů, svém Bohu!“
6V onen den učiním vůdce Judy pánví s uhlíky mezi dřívím a hořící pochodní mezi snopy. Budou hltat vpravo vlevo všechny národy v okolí, ale Jeruzalém zůstane na svém místě netknutý.7Hospodin ovšem zachrání nejprve judské příbytky, aby sláva domu Davidova a sláva obyvatel Jeruzaléma nepřevýšila slávu Judy.
Pláč nad Probodeným
8V onen den Hospodin zaštítí obyvatele Jeruzaléma, takže nejslabší mezi nimi bude v onen den jako David a dům Davidův bude jako Bůh, jako anděl Hospodinův jdoucí před nimi.
9V onen den budu chtít zničit všechny národy, které přitáhly proti Jeruzalému.10Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma ale vyliji Ducha milosti a modliteb a tehdy pohlédnou na mě, jehož probodli. Budou ho oplakávat, jako se oplakává jediný syn; budou nad ním hořce truchlit, jako když umře prvorozený.
11V onen den se Jeruzalémem bude rozléhat veliký pláč, jako byl pláč v Hadad-rimonu na pláni u Megida.12Země bude oplakávat rod za rodem, každý rod zvlášť: rod domu Davidova zvlášť a jejich ženy zvlášť; rod Nátanova domu zvlášť a jejich ženy zvlášť;13rod domu Levi zvlášť a jejich ženy zvlášť; rod domu Šimei zvlášť a jejich ženy zvlášť14i všechny ostatní rody každý zvlášť a jejich ženy zvlášť.

13

Očista od modlářství
1V onen den vytryskne domu Davidovu a obyvatelům Jeruzaléma pramen k omytí hříchu a nečistot.
2V onen den, praví Hospodin zástupů, odstraním ze země jména model, takže si na ně už nikdo nevzpomene; odstraním ze země také proroky a ducha nečistoty.3A kdyby pak ještě někdo prorokoval, řekne mu jeho otec i matka, jeho vlastní rodiče: „Teď zemřeš, protože jsi v Hospodinově jménu lhal!“ A vlastní rodiče, jeho otec s matkou, ho probodnou, protože prorokoval.
4V onen den se proroci budou stydět každý za své prorocké vidění. Aby druhé oklamali, přestanou nosit pláště z kožešiny.5„Nejsem prorok,“ řekne takový, „jsem rolník. Od mládí obdělávám zemi jako nevolník.“6A když se někdo zeptá: „A co ty jizvy, co máš na hrudi?“ odpoví: „To mě zbili doma ti, kdo mě milují!“
7Vzhůru, meči, na mého pastýře,
na mého blízkého přítele!
praví Hospodin zástupů.
Bij pastýře, ať se stádo rozprchne!
Obrátím svou ruku na ty maličké!
8V celé zemi, praví Hospodin, budou dvě třetiny vyhlazeny a pomřou, takže v ní zůstane jen třetina.9I tu třetinu ale zavedu do ohně. Přetavím je, jako se taví stříbro, protříbím je, jako se tříbí zlato. Budou vzývat mé jméno a já je vyslyším. Řeknu: „To je můj lid!“ a oni odpoví: „Náš Bůh je Hospodin!“

14

Hospodinův den
1Hle, přichází Hospodinův den! Tvůj majetek padne za kořist přímo ve tvých zdech.2Shromáždím totiž všechny národy, aby napadly Jeruzalém. Město bude dobyto, domy vypleněny, ženy znásilněny. Polovina města půjde do vyhnanství, zbytek lidu ale zůstane ve městě.3Tehdy Hospodin vytáhne a bude bojovat s těmi národy – tak, jak on bojuje v den bitvy!
4V onen den stanou jeho nohy na Olivetské hoře, ležící východně před Jeruzalémem. Olivetská hora se tehdy rozdělí vedví, takže od východu na západ vznikne širé údolí; polovina hory ustoupí na sever a polovina na jih.5Tímto mým horským údolím budete moci utéci, neboť se potáhne až k Acalu. Budete utíkat, jako jste utíkali před zemětřesením za dnů judského krále Uziáše. A tehdy přijde Hospodin, můj Bůh, a všichni svatí s ním.
6V onen den nebude horko ani chladná tma.7Bude to nebývalý den – jen Hospodin ho zná – kdy zmizí rozdíl mezi dnem a nocí, takže bude světlo i v čas večera.
8V onen den potečou z Jeruzaléma živé vody, polovina k Mrtvému moři na východě a polovina ke Středozemnímu moři na západě. Potečou v létě tak jako v zimě.9A Hospodin bude králem vší země.
V onen den bude Hospodin jediný a jeho jméno jediné.
10Celý kraj od Geby na severu až po Rimon jižně od Jeruzaléma se změní v pustou pláň. Jeruzalém však zůstane nepohnutelně stát a bude se tyčit od Benjamínské brány až tam, kde stávala stará brána, k bráně Nárožní a od věže Chananel až po Královské lisy.11Jeruzalém bude obydlen a už nikdy nepropadne klatbě; bude se v něm bydlet bezpečně.
12A toto je rána, kterou Hospodin raní všechny národy, které bojovaly proti Jeruzalému: Maso jim shnije vestoje, oči jim shnijí v lebce a jazyk jim shnije v ústech!13V onen den mezi ně Hospodin pošle hrozný zmatek; jeden druhého chytí za ruce a obrátí ruce proti sobě navzájem.14(Také Juda bude bojovat v Jeruzalémě. Nashromáždí se bohatství všech národů v okolí, zlato, stříbro a šaty v nepřeberném množství.)15Stejná rána postihne i koně, mezky, velbloudy, osly i všechen dobytek v jejich táborech.
16Všichni, kdo pozůstanou ze všech těch národů, které přitáhly proti Jeruzalému, pak budou každoročně putovat, aby se klaněli Králi, Hospodinu zástupů, a slavili Svátek stánků.17Pokud některý lid země nepůjde do Jeruzaléma klanět se Králi, Hospodinu zástupů, nedostane se jim déšť.18A když se na tu pouť nevydá lid Egypta, nebude pršet ani na ně. Takovou ranou Hospodin raní národy, které by neputovaly slavit Svátek stánků.19Takový bude trest Egypta a trest všech národů, které by neputovaly slavit Svátek stánků.
20V onen den bude na koňských zvoncích nápis: SVATÝ HOSPODINU. Hrnce v Hospodinově chrámu budou stejně svaté jako obětní mísy před oltářem.