Láska

Láska vítězí

Bez lásky nejsem
nic

Kdybych
mluvil v jazycích lidí i andělů, bez lásky je to jen dunění zvonu, řinčení
činelů. ² Kdybych uměl prorokovat, rozuměl všem tajemstvím, měl
všechno poznání a víru, že bych i hory přenášel, bez lásky nejsem nic. ³ Kdybych
rozdal vše, co mám, i vlastní tělo kdybych vydal plamenům, bez lásky je mi to
k ničemu.

⁴ Láska
je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje; ⁵ není
hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy, ⁶ není
škodolibá, ale raduje se z pravdy; ⁷ všechno snáší, všemu
věří, vždycky doufá, všechno vydrží.

⁸ Láska
nikdy neskončí. Avšak proroctví – ta zaniknou, jazyky – ty umlknou,
poznání – to pomine. ⁹ Jen z části totiž poznáváme
a jen z části prorokujeme, ¹⁰ jakmile však přijde
dokonalé, tehdy to částečné zanikne. ¹¹ Dokud jsem byl dítě,
mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, měl jsem dětské názory; když jsem
však dospěl, s dětinskými věcmi jsem se rozloučil. ¹² Teď
totiž vidíme jako v zrcadle, nejasně, ale potom tváří v tvář. Teď
poznávám částečně, ale potom poznám plně, tak jako Bůh zná mě. ¹³ Do
té doby nám zůstává víra, naděje a láska, tato trojice; ale největší
z nich je láska.

1.
Pavlův list Korintským 13:1-13

¹²Nenávist hádky vyvolává,

láska
všechny viny přikrývá.

Přísloví 10:12

Láska je silnější než smrt

¹Kéž bys mi býval rodným bratrem,

z prsou mé matky kojeným!

To bych tě na potkání
směle políbila

a nikdo by se na mě za to nezlobil.

²Vést
bych tě mohla, odvést si tě

do domu své matky, své rodičky.

Kořeněným vínem opojila
bych tě,

moštem z granátových jablek svých.

³Jeho levice pod hlavou mou

a pravicí by mě objímal.

⁴Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské,

neprobouzejte, nerozněcujte lásku,

dříve než sama bude chtít!

Sbor:

⁵Kdopak to z pouště přichází,

se svým miláčkem v objetí?

Ona:

Pod jabloní jsem tě
vzbudila,

tam,
kde tě počala matka tvá,

tam, kde počala tvá rodička.

⁶Jak pečeť na srdce si mě vtiskni,

jak
pečeť, co nosíš na paži.

Láska je silná jako smrt,

vášeň neúprosná jako hrob.

Její
plameny šlehají

žárem nejprudším[1].

⁷Lásku neuhasí spousty vod,

neodplaví ji říční proud.

Kdo by lásku chtěl za
celé jmění pořídit,

jedině by se zesměšnil!

Píseň písní 8:1-7

Proč je
tak málo pravé lásky?

¹²A protože se rozšíří špatnost,
láska mnohých vychladne.

Matouš
24:12

Modlitba Pána Ježíše

²⁴Otče,
chci, aby ti, jež jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já, aby viděli slávu,
kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval před stvořením světa. ²⁵Spravedlivý
Otče, svět tě nezná, ale já tě znám. Tito poznali, že jsi mě poslal, ²⁶a
já jsem jim dal poznat tvé jméno a ještě dám, aby láska, kterou jsi mě miloval,
byla v nich a já v nich.“

Jan
17:24-26

Láska člověka k Bohu

⁵ Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh
žárlivě milující. Trestám nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého
pokolení těch, kdo mě nenávidí,

⁶ a prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kdo mě milují a
zachovávají má přikázání.

Exodus 20:5-6

Největší přikázání

³⁴Když
se farizeové doslechli, že Ježíš umlčel saduceje, sešli se tam. ³⁵Jeden
z nich, znalec Zákona, se pak zeptal, aby ho vyzkoušel: ³⁶„Mistře,
které je největší přikázání v Zákoně?“

³⁷Ježíš
mu řekl: „‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a
celou svou myslí.‘^{c 38}To je první a největší
přikázání. ³⁹Druhé je mu podobné: ‚Miluj svého bližního jako sám
sebe.‘^{d 40}V těchto dvou přikázáních spočívá celý
Zákon i Proroci.“

Matouš 22:34-40

Nové přikázání

⁷ Nepíšu
vám, bratři, žádné nové přikázání, ale to staré, které jste měli od počátku –
je to ono staré přikázání, to slovo, které jste slýchali od počátku. ⁸ To,
co vám píšu, je však zároveň nové přikázání, neboť se naplňuje v něm i ve
vás. Tma pomíjí a pravé světlo už svítí. ⁹ Kdo říká, že je ve
světle, a přitom nenávidí bratra, je až dosud ve tmě. ¹⁰ Kdo
miluje bratra, zůstává ve světle a nikomu není kamenem úrazu. ¹¹ Kdo
ale bratra nenávidí, zůstává ve tmě. Chodí tmou a neví, kam jde, neboť mu oči
zaslepila tma.

¹² Píšu
vám, drazí,

že
jsou vám pro jeho jméno odpuštěny hříchy.

¹³ Píšu
vám, otcové,

že
jste poznali Toho, který je od počátku.

Píšu
vám, mládenci,

že
jste zvítězili nad tím Zlým.

¹⁴ Píšu
vám, děti,

že
jste poznali Otce.

Napsal
jsem vám, otcové,

že
jste poznali Toho, který je od počátku.

Napsal
jsem vám, mládenci,

že
jste silní a Boží slovo ve vás zůstává

a
zvítězili jste nad tím Zlým.

¹⁵ Nemilujte
svět ani to, co je v něm. Kdo má v lásce tento svět, nemá v sobě
lásku k Otci. ¹⁶ Svět je samá touha těla, touha očí, namyšlenost
života – nic z toho není z Otce, to vše je ze světa. ¹⁷ Svět
pomíjí tak jako jeho touhy, ale kdo plní Boží vůli, trvá na věky.

1 Jana 2:7-17

Bůh je láska

⁷ Milujme
jedni druhé, milovaní – vždyť láska je z Boha. Každý, kdo miluje, se
narodil z Boha a zná Boha. ⁸ Kdo nemiluje, nezná
Boha – vždyť Bůh je láska. ⁹ V tom se projevila Boží láska
k nám, že svého Syna, toho jednorozeného, poslal Bůh na svět, abychom
skrze něj získali život. ¹⁰ V tom je láska, ne že my jsme
milovali Boha, ale že on miloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za
naše hříchy. ¹¹ Milovaní, jestliže Bůh takto miloval nás,
musíme i my milovat jedni druhé.

¹² Boha
nikdy nikdo neviděl. Když ale milujeme jedni druhé, Bůh v nás přebývá a
jeho láska v nás došla naplnění. ¹³ Jak můžeme vědět, že
zůstáváme v něm a on v nás? Podle toho, že nám dal díl svého Ducha. ¹⁴ A
my jsme viděli a svědčíme, že Otec poslal Syna, Spasitele světa. ¹⁵ Kdokoli
vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom přebývá Bůh a on v Bohu. ¹⁶ A
my jsme poznali lásku, kterou k nám Bůh má, a uvěřili jsme jí.

Bůh
je láska. Kdo přebývá v lásce, přebývá v Bohu a Bůh v něm. ¹⁷ Takto
láska mezi námi došla naplnění, takže smíme mít smělou důvěru v soudný
den – vždyť jsme na tomto světě takoví, jako je on. ¹⁸ V lásce
není žádný strach. Láska, jež došla naplnění, zahání strach pryč, neboť strach
přináší muka. Kdo se však bojí, nedošel v lásce k naplnění. ¹⁹ My
milujeme jeho, neboť on první miloval nás.

1 Jana 4:7-19

Jeho přikázání
nejsou těžká

²⁰ Kdo
říká „Miluji Boha“ a přitom nenávidí bratra, je lhář. Když někdo nemiluje
bratra, kterého viděl, jak může milovat Boha, kterého neviděl? ²¹ Vždyť
od něj máme toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i bratra.

1 Jana 4:20-21