Bible21
English
Online Bible21
Právě probíhá testovací provoz online Bible
|
Obsah:
Starý zákon
| Abakuk11Ortel, který ve vidění přijal prorok Abakuk.Jak dlouho ještě?2Jak dlouho mám, Hospodine, volat,a ty neslyšíš? Křičím k tobě: „Násilí!“ a ty nezachráníš? 3Proč mě necháváš vidět neštěstí? Proč bezpráví jen přihlížíš? Přede mnou jen zkáza a násilí, rostou hádky a rozpory. 4Zákon se zdá být bezmocný a právo nelze prosadit. Spravedlivý obklíčen je ničemy, a tak se právo převrací. Já konám5„Jen se rozhlédněte po národech,užasněte a divte se! Já konám dílo ve vašich dnech, o kterém neuvěříte, i kdyby vám to někdo vyprávěl. 6Hle – probouzím Babyloňany, národ krutý a prchlivý, který se rozejde širou zemí, aby obsadil území, jež jim nepatří. 7Jsou strašliví a úděsní, právo a čest si sami určují. 8Jejich koně jsou rychlejší než leopard, divočejší než vlci zvečera. Jejich jízda uhání střemhlav, jejich jezdci se ženou zdaleka, letí jak orel, jako když kořist napadá. 9Každý přichází páchat násilí, kupředu míří každý z nich, zajatců jak písku sbírají. 10Králům se jen vysmívají, k smíchu jsou jim vladaři. Každé pevnosti se smějí, navrší násep a dobudou ji. 11Pak ale jako vítr přeletí a budou pryč – kdo má svou sílu za boha, se provinil!“ Jak můžeš přihlížet?12Copak tu nejsi, Hospodine, od věků?Ty neumíráš, svatý Bože můj. Ty jsi jim, Hospodine, svěřil soud, poslal jsi je, Skálo má, zjednat nápravu. 13Ty máš však čisté oči, nemůžeš přihlížet trápení a dívat se na neštěstí. Proč tedy snášíš proradníky? Proč mlčíš, když darebák požírá spravedlivějšího, než je sám? 14Učinil jsi lidi jak ryby v moři, jak drobnou havěť bez vůdce? 15Nepřátelé ale všechny loví udicí, tahají čeřenem, chytají do sítí. Proto se radují a jásají, 16proto své síti obětují a svému čeřeni pálí oběti. Vždyť si díky nim užívají do sytosti ty nejvydatnější pokrmy. 17To budou pořád vyprazdňovat svou síť a bez lítosti vraždit národy? 21Budu držet svoji stráž,na baště budu stát a sledovat, abych poznal, jak ke mně promluví a jak odpoví na mé výčitky. Spravedlivý bude žít2A Hospodin mi odpověděl:„Zapiš to vidění zřetelně na tabulky, aby je čtenář mohl snadno číst. 3To vidění ukazuje k době určené, svědčí o konci a neklame. Vyčkávej na něj, bude-li otálet; přijde totiž jistě a neopozdí se. 4Hle – kdo je nadutý, nemá poctivou duši. Spravedlivý však bude žít díky své věrnosti. 5Zrádné je totiž bohatství; nadutec nemá chvíli klid. Otevírá chřtán jako záhrobí, jako smrt nemůže se nasytit, i kdyby uchvátil všechny národy a všechny lidi si přivlastnil.“ Pětkrát běda6Copak o něm ti všichni nesloží posměšná přísloví a popěvky? Zanotují si:Běda tomu, kdo hromadí, co mu nepatří! Jak dlouho bude bohatnout tím, co zabavil? 7Znenadání povstanou tvoji dlužníci, ti, kdo se před tebou chvějí, se probudí a staneš se jejich kořistí! 8Protože jsi plenil mnohé národy, ti, kdo zůstanou, zas tebe vyplení – za to, že jsi vraždil lidi a znásilňoval zemi i město se všemi obyvateli. 9Běda tomu, kdo chtivě shání pro svůj dům mrzký zisk, aby si na výšině hnízdo postavil, unikl z dosahu všech neštěstí! 10Vlastnímu domu jsi hanbu připravil, když jsi kosil mnohé národy – vlastním životem za to zaplatíš. 11Vždyť bude křičet i kamení ze zdi a trámy ze střechy se přidají. 12Běda tomu, kdo staví město na krvi, kdo zakládá obec příkořím! 13Copak Hospodin zástupů neurčil, že dřina národů přijde do ohně, že se namáhají zbytečně? 14Celou zemi totiž naplní poznání slávy Hospodinovy, tak jako vody naplňují moře. 15Běda tomu, kdo dává pít svému bližnímu, kdo jej opíjí z číše svého hněvu, aby se díval na jeho nahotu! 16Ne slávou, ale hanbou budeš opilý. Teď pij ty; ukaž, jak jsi neobřezaný! Blíží se k tobě kalich z pravice Hospodinovy; ne slávou, ale zvratky budeš pokrytý. 17Tvé násilí na Libanonu tě zavalí, tvé vybíjení zvířat tě bude děsit – za to, že jsi vraždil lidi a znásilňoval zemi i město se všemi obyvateli. 18Na co je modla, kterou někdo vytesal, odlitá socha, jež vyučuje klam? Ve vlastní dílo věří, kdo ji vytvořil, dělá si bůžky, kteří mluvit neumí. 19Běda tomu, kdo říká dřevu: „Vstávej!“ kdo prosí němý kámen: „Probuď se!“ Může ta věc být jeho učitel? Hle, je to obloženo zlatem a stříbrem, ducha v tom ale nenajdeš. 20Hospodin je ale ve svém svatém chrámě – ať před ním zmlkne celá zem! 3Abakukova modlitba1Modlitba proroka Abakuka. Na nápěv písně nářků.2Slyšel jsem, Hospodine, tvoji zvěst, před tvým dílem stojím s úžasem. Oživ je, Hospodine, znovu po letech, po všech těch letech je znovu zjev, na slitování se v té vřavě rozpomeň! 3Z Temanu přichází Bůh, Svatý přichází z hory Paranu. séla Jeho sláva halí nebesa, země je plná jeho chval. 4Jeho jas je jako svítání, z jeho ruky září paprsky – tam je zdroj jeho sil. 5Před jeho tváří jde Rána morová, v patách mu kráčí Nákaza! 6Zastavil se a měří zem; národy se chvějí pod jeho pohledem. Odvěká pohoří se drolí na kusy, věčná návrší se sklánějí – jemu patří stezky věčnosti! 7Kúšanské stany vidím v bolestech, plachty Midiánu třesou se. 8To se, Hospodine, zlobíš na řeky? To míří na řeky tvé zuření? To ses tak proti moři rozlítil, že jsi na svých ořích vyrazil a na svých vozech vítězných? 9Třímáš svůj obnažený luk, tvé oštěpy složily bojovou přísahu. séla Rozdělil jsi zemi řekami, 10hory tě zahlédly a už se svíjejí. Už se valí vodní přívaly, z hlubiny je slyšet hučení, do výšky se vlny vzdouvají. 11Slunce i měsíc zůstaly ve svém obydlí, před září tvých šípů utekly, před blýskáním tvého kopí. 12Ve svém rozhořčení kráčíš zemí, ve svém hněvu šlapeš národy. 13Vyšel jsi zachránit svůj lid, svého pomazaného zachránit. Vůdce zlého domu jsi rozdrtil, obnažil jsi jej od hlavy až po paty. séla 14Prorazil jsi mu hlavu jeho oštěpy, když se nás jeho nájezdníci hnali rozprášit, když už se těšili, jak pohltí ubožáky ve skrýších. 15Se svými oři cváláš po moři, až se mocné vody vzdouvaly. 16Jak jsem to uslyšel, celý se chvěji, od toho zvuku se mi třesou rty. Jako by mi kostižer vlezl do kostí a nohy pode mnou poklesly. Budu však čekat na den soužení, jež stihne lid, který na nás útočí. 17I kdyby nerozkvetl fíkovník a hrozny na vinicích nebyly, i kdyby zklamala plodnost olivy a pole nedala co jíst, i kdyby zmizely ovce z ohrady a dobytek zmizel ze stájí, 18já se však v Hospodinu budu veselit, budu šťastný v Bohu, svém Zachránci. 19Mou silou je můj Pán, Hospodin, on dává mým nohám hbitost laní, vodí mě na mé výšiny. Pro předního zpěváka, na strunné nástroje. |