English
Můj Bůh je má skála, v něm úkryt nalézám, můj štít, roh vítězství, můj hrad, má skrýš, mé vítězství – před násilím mě ochráníš! (2. Samuelova 22:3)
Chcete dostávat Slovo na den e-mailem? Přihlašte se zde.

Online Bible21

Právě probíhá testovací provoz online Bible

Přejít na:
Obsah:

Abdiáš

1

1Vidění Abdiášovo. Toto praví Panovník Hospodin o Edomu.
Trest nad Edomem
2 Od Hospodina jsme slyšeli zprávu,
že byl vyslán posel k národům:
„Vzhůru! Do útoku!
Válčete proti Edomu!“

3Hle, činím tě nepatrným mezi národy,
budeš v největším opovržení!
4Pýcha tvého srdce tě oklamala,
tebe, jenž bydlíš v rozeklaných skalách.
Myslíš si ve výšce svého obydlí:
„Kdo by mě k zemi porazil?“
5I kdyby ses vznášel jako orel
a postavil sis hnízdo mezi hvězdami,
i odtamtud bych tě srazil,
praví Hospodin.

6Přepadnou-li tě v noci lupiči,
vezmou jen to, co budou chtít.
Přijdou-li na tvé hrozny česáči,
nechají aspoň paběrky.
Jaké však bude tvé neštěstí!
7Jak jen Ezaua vyplení!
Jak vyloupí jeho poklady!
8Všichni tví spojenci
tě poženou až k hranicím;
ti, s kterými žiješ v pokoji,
tě podvedou a porazí;
ti, kteří tvůj chléb jídali,
na tebe léčku nastraží –
nebudeš mít ani ponětí!

9Toho dne, praví Hospodin,
vyhubím z Edomu mudrce,
na Ezauově hoře rozum nezbude!
10Tví hrdinové, Temane, zděsí se –
na Ezauově hoře každý zahyne!

Kvůli vraždění,
11kvůli násilí
na Jákobovi, tvém bratrovi,
budeš zahalen do ostudy,
vyhlazen budeš navěky!
12V ten den ses stranou postavil –
v den, kdy jeho vojsko zajali cizinci,
kdy do jeho bran vešli barbaři,
kdy o Jeruzalém losem házeli –
tehdys byl jako jeden z nich!

13Nekochej se nad bratrem svým
v den jeho neštěstí!
Neraduj se nad judskými syny
v den jejich záhuby!
Nevychloubej se tolik
v den soužení!
14Nevcházej do brány mého lidu
v den jejich pohromy!
Nekochej se jeho trápením
v den jeho pohromy!
Nesahej po jeho jmění
v den jeho pohromy!
15Nestav se na rozcestí,
abys hubil ty, kdo utekli!
Nevydávej ty, kdo přežili,
v den soužení!
Hospodinův den
16Blízko je Hospodinův den
proti všem národům.
To, co jsi dělal, se stane tobě,
tvé činy se ti vrátí na hlavu.
17Jako jste pili na mé svaté hoře,
tak budou věčně pít všechny národy.
Budou pít a pít až k zalknutí,
až zmizí, jako by nebyly.

18Na hoře Sion však bude záchrana
a ta hora bude svatá.
Dům Jákobův pak získá zpět
svůj dědičný majetek.
19Dům Jákobův pak bude ohněm
a Josefův dům plamenem,
dům Ezauův však bude strništěm.
Sežehnou ho a stráví jej –
v Ezauově domě nikdo nezbude!
Tak promluvil Hospodin.

20Obyvatelé Negevu získají Ezauovu horu,
obyvatelé podhůří pak filištínský kraj;
získají také kraj Efraim a Samaří,
Benjamín pak získá Gileád.
21Vojsko izraelských vyhnanců
obsadí Kanaán až po Sareptu
a Jeruzalémští vyhnanci v Sefaradu
obsadí města v Negevu.
22Zachránění vystoupí na horu Sion,
aby vládli nad Ezauovou horou.

A nastane království Hospodinovo.