Rady a připomínky vítáme

Děkujeme
Vám, všem našim partnerům, za připomínky, dotazy i návrhy na změny
v textu překladu NBK i ve všech ostatních oblastech naší činnosti. NBK
je otevřený překlad a chceme, aby texty, které průběžně vydáváme, byly
podrobeny kritice a připomínkám odborné i laické veřejnosti. Každou
připomínkou se zabýváme, i když přijmout můžeme jen některé. Mnohem podrobněji se tomuto tématu věnujeme na našich internetových stránkách www.nbk.cz,
kde si můžete přečíst další názory kritiků současného překladu NBK, a
také odpovědi a reakce našich překladatelů. Je pro nás opravdu
důležité, aby každé místo Písma bylo přeloženo tím nejlepším možným
způsobem. Proto podrobně vysvětlujeme, proč jsme přeložili sporná místa
biblického textu právě tak, jak jsme je přeložili. Zde uvádíme jen velmi stručně některé z přijatých a některé ze zamítnutých připomínek k revidovanému textu Nového zákona. U každého z míst pro uvádíme nejprve text v překladu NBK z roku 2000 (NBK 00) a v revidovaném znění NBK z roku 2004 (NBK 04).

Přijaté:

Ga 1:13

NBK 00: Slyšeli jste přece o mém někdejším způsobu života v židovství – že jsem nesmírně pronásledoval Boží církev…

NBK 04: Jistě jste slyšeli, jak jsem si počínal jako judaista – jak nesmiřitelně jsem pronásledoval…

Kritik: Trochu nešťastně je voleno slovo judaista. V češtině má totiž dvojí význam – buď vyznavač židovského náboženství, nebo vědecký badatel v této oblasti.

Překladatel: Děkuji za tuto připomínku, tady jsme skutečně nezvolili nejvhodnější slovo a pro nové kapesní vydání je slovo judaista nahrazeno jednoznačnějším výrazem stoupenec judaismu.

Žd 12:8

NBK 00: Jestliže jste však bez výchovy, jíž se dostává všem, pak jste levobočci, a ne synové.

NBK 04: Bez výchovy, kterou procházejí všichni, byste nebyli synové, ale pancharti.

Kritici: Slovo „pancharti“ je málo používané a není úplně jasný jeho význam.

Překladatel:
Slovo použité v originálu vyjadřuje nemanželské děti s negativním
citovým zabarvením. Děti, které nepodléhají výchově otce. Pro překlad
připadaly v úvahu možnosti „nemanželské děti“ (to je však dnes běžný
výraz bez citového zabarvení, navíc dvouslovný), nebo „bastardi“, či
„parchanti“ (tato slova jsou dnes vnímána spíše jako nadávky).
Souhlasím, že ani slovo „pancharti“, které jsme použili ve verzi 2004,
není ideální. Zřejmě se při dalších vydáních vrátíme ke slovu
„levobočci“ z verze 2000 (které sice označuje nemanželské děti někoho
ze šlechtického rodu, ale v kontextu se mluví o Božích dětech a tím je
tato podmínka splněna). Pokud by však někdo našel vhodnější slovo, rádi
ho zde použijeme.

Odmítnuté:

Luk 22:2

NBK 00: „Vrchní kněží a zákoníci tedy hledali způsob, …“.

NBK 04: „Vrchní kněží a znalci Písma hledali způsob, …“.

Kritik:
„Znalci Písma“ vybočuje z tradičního překladu „zákoník“. Může
v kontextu působit příliš „pozitivně“, ale zejména se odchyluje od
tradice staré Bible kralické.

Překladatel: …Řecký pojem grammateus
ovšem také není nijak zvláště negativní. Označuje tehdejší teology,
přesněji snad biblisty, zkrátka znalce Písma. Negativních konotací
tento termín nabývá teprve v Ježíšových ústech, nejde o nadávku
(podobné je to například s farizeji). Není mi známo, zda slovo
„zákoník“ mělo v době kralických dostatečně „málo pozitivní“ náboj.
Jisté však je, že v dnešní spisovné češtině má slovo zákoník dle SSJČ
dva významy: 1. zákonodárné dílo soustavně upravující urč. oblast práva: občanský, trestní z. […] 2. soubor ustálených pravidel, zprav. nepsaných: společenský z. doby.

Jak
vidno, pojem „zákoník“ má zcela jiný význam a nejde použít. Snad by se
dalo uvažovat o „písmácích“, což by dobře odpovídalo i řecké
etymologii, ale v českém úzu je zatím tento termín velmi těsně spjat
s jiráskovskými hrdiny, kteří v pobělohorské době schraňovali a
studovali Písmo svaté a je tedy „ještě pozitivnější“.

Sk 7:23-25 (Štěpán o Mojžíši)

NBK 00:
„A když mu bylo čtyřicet let, přišlo mu na srdce, aby navštívil své
bratry… jednoho, jak trpí bezpráví, zastal se ho … a Egypťana
zabil. Domníval se totiž, že jeho bratři porozumí, že jim Bůh skrze
jeho ruku dává vysvobození…“.

NBK 04:
„Když mu bylo čtyřicet let, rozhodl se navštívit své bratry… jeden
z nich trpí bezpráví; zastal se ho … a Egypťana zabil. Myslel si, že
jeho bratři porozumí, že jim Bůh skrze něho přináší spásu…“.

Kritik:
Z NBK 04 se vytrácí poetické výrazy, které dokreslují dramatičnost děje
(viz. „srdce“) a jeho přesnost (viz. „ruka“—z textu vyplývá, že
Egypťana zabil rukou a ne třeba nohou). Také je rozdíl, jestli mu něco
„vstoupilo na srdce“, tj. z nějakého vnějšího vnukutí, anebo jestli se
pro to sám „rozhodl“.

Překladatel:
Pokud jde o frázi „vstoupit na srdce“ – ta je v češtině zcela
nepoužívaná a umělá, cizí. Jde zcela jasně o původně hebrejskou frázi
zachycenou v řeckém textu NZ. O žádném vnějším vnuknutí text sám nic
neříká. Je to hebrejská fráze, jejímž přirozeným ekvivalentem by bylo
v češtině „napadlo ho“. Při překladu tohoto sousloví z češtiny bychom
také neřešili otázku hypotetického „útoku“ – kdo ho napadl (= přepadl)?

Výtka
týkající se „ruky“ je zřejmým nepochopením nejen příslušné formulace,
ale i kontextu a smyslu sdělení. Text zde nijak neřeší otázku, zda
Mojžíš „Egypťana zabil rukou, a ne třeba nohou“, jak se domnívá kritik.
Hovoří se zde o tom, že Bůh přinesl Izraeli záchranu. Tuto záchranu
(nikoli vraždu Egypťana) pak blíže specifikuje frází „skrze jeho
(Mojžíšovu) ruku“. Opět jde o zjevný příklad hebraismu. V češtině
úsloví „skrze jeho ruku“ neexistuje, je odcizující, zavádějící.
V hebrejštině se ovšem bejad užívá zcela
běžně a frekventovaně jako instrumentální vazba – něco se stalo
„pomocí“ něčeho, něčím „prostřednictvím“ apod. Toto věděli samozřejmě
již kraličtí, a tak běžně překládali tuto frázi nikoli otrocky
doslovně, ale idiomaticky. Např. v Gn 38:20 tedy BK nečteme „Juda
poslal kozelce skrze ruku svého přítele,“ nýbrž správně česky: „Juda
poslal kozelce po příteli svém“ (Stejně tak NBK: „Juda poslal kůzle po
svém příteli.“) Ještě markantnější je příklad z Ex 9:35 – kraličtí tu
zcela správně překládají: „jakž byl mluvil Hospodin skrze Mojžíše.“
Doslovný převod by opět vyzněl absurdně: „jak mluvil Hospodin skrze
ruku Mojžíše.“ Podobných příkladů je bezpočet. Hlavní důvod k revizi NZ
NBK 04 byl právě v tom, aby se sjednotily překladatelské postupy u SZ a
NZ.